„z qnp“ npoq op „x qnp“ npoq z unsod
aneb „temná dvojitá dubová projekce“
Dub
Dub (Quercus) je rod rostlin z čeledi bukovité. Duby jsou stálezelené nebo opadavé, jednodomé, často dlouhověké dřeviny se střídavými jednoduchými listy a nenápadnými květy v jehnědách, které jsou opylovány větrem. Plody jsou žaludy dozrávající v prvním nebo až ve druhém roce. Duby jsou rozšířeny především v mírných a subtropických oblastech severní polokoule, v Americe a Asii však zasahují i do tropů. Celý rod zahrnuje asi 450 druhů a je to druhově nejbohatší rod stromů severní polokoule; největší počet druhů se vyskytuje v Severní Americe a ve východní Asii. V Česku je původních 7–8 druhů dubů, nejběžnější jsou dub letní a dub zimní. Další, cizokrajné druhy dubů se pěstují jako okrasné dřeviny, severoamerický dub červený se vysazuje i do lesních porostů. Lesní porost, v němž převažuje dub, se nazývá doubrava nebo dubina. Co do etymologie je slovo dub všeslovanské, původu zřejmě praevropského.

Dubové dřevo vlivem světla postupem času mění svůj odstín. Světle hnědá běl a jádro mají tendenci mírně tmavnout do jantarových nebo medových tónů. V exteriéru může nechráněné dubové dřevo navíc vlivem UV záření a povětrnosti šednout a křehnout, protože dochází k rozkladu ligninu.

Klíčové vlastnosti dubu ve vodě
Zkamenění pod hladinou: Při dlouhodobém úplném ponoření ve vodě (zejména v bahnitých, kyselých podmínkách (např. rašeliniště, říční koryta)) dubové dřevo tzv. „zkamení“ – díky reakci s minerály a absenci kyslíku se stává neuvěřitelně tvrdým a odolným vůči škůdcům.
Černání: Vlivem vysokého obsahu tříslovin dubové dřevo při kontaktu s vodou (zejména v reakci se železem) rychle černá.
Vysoká odolnost: Obsah přírodních tříslovin funguje jako ochrana proti hnilobě a plísním i v trvale vlhkém prostředí.
Využití v praxi: Díky své trvanlivosti se dubové dřevo tradičně využívá pro:
Vodní stavby: Mostní pilíře, stavidla, mlýnská kola a piloty.
Historické konstrukce: Díky výše uvedeným vlastnostem byly dubové kmeny používány jako základové piloty pod historickými budovami (např. v Benátkách).
Bednářství: Výroba vinných a pivních sudů, kde dřevo nepropouští tekutinu a ovlivňuje zrání nápoje.
Exteriérové konstrukce: Altány a terasy, které musí odolávat dešti a střídání vlhka se suchem.
Projekce bodu

Projekce bodu (často využívaná v geocachingu nebo navigaci) je metoda výpočtu nové GPS polohy na základě výchozího bodu, azimutu (směru ve stupních) a vzdálenosti (v metrech). Umožňuje najít cíl když znáte směr a vzdálenost od známého místa.
(čerpáno z wikipedie.cz a AI)
Ke keši: Na úvodních souřadnicích tuto keš nenajdeš. Pro zjištění její polohy musíš vyřešit jednu šifru a následně provést postupně dvě projekce bodu.
1) „dub x“:

Kontrola řešení šifry: Ciferný součet všech číslic souřadnic bodu „dub x“ je 51
2) „dub y“: 373,0 m, 98,0°
3) „dub z“: 428,5 m, 256,5°
U „dubu z“ nalezneš finální schránku s logbookem. Přeji úspěšné luštění i zdárný terénní odlov.
Finální ověření :
