Štěrková lavice na Odře

Otázky:

1) popiš vlastními slovy jak vzniká štěrková lavice?

2) podívej se na úvodních souřadnicích - proč se štěrková lavice začala utvářet právě zde?

3) Co tvoří štěrkovou lavici? Je to písek, štěrk, valouny nebo balvany?

Co je štěrková lavice

Termínem štěrková lavice (synonymum je písková lavice) se rozumí nános hrubších říčních usazenin (obvykle štěrku a písku) při břehu říčního toku. Štěrková lavice vzniká ukládáním sypkého materiálu při větších průtocích, tj. po dešťovém přívalu nebo během jarního tání sněhu. Obvykle vzniká na tocích s poměrně velkou rychlostí proudu, ale v místech, kde dochází ke ztrátě transportační energie, např. v partii menšího spádu nebo tam, kde se výrazně rozšiřuje říční koryto. Štěrkové lavice jsou typické pro divočící vodní toky s větvícími se a spojujícími se více aktivními mělkými koryty. Při divočení vodního toku dominuje boční eroze.

Geologická činnost tekoucí vody

Na tvorbě reliéfu na kontinentech se největší měrou podílí voda tekoucí ve vodních tocích. Jedním říčním tokem odtéká povrchová voda z území, které se nazývá povodí. Jedná se o základní územní geomorfologickou jednotku oběhu vody v přírodě. Hřbetnice nad údolím toku vymezuje tzv. geografické povodí, v němž povrchová voda stéká do vodního toku. V případě hydrogeologického povodí je toto území rozšířeno o zvodněné vrstvy vycházející na povrch, protože vodní tok dotuje taktéž voda podzemní. Hydrogeologické povodí může zasahovat i do geografického povodí jiného toku.

Mechanický vliv vody, stékající ve směru největšího spádu, závisí na jejím pohybu. Vlivem gravitace nabývá kinetickou energii, jejíž část je spotřebována na práci, zahrnující přenos materiálu, erozi a akumulaci.

Podle velikosti přenášených částic a rychlosti proudění lze rozlišit rychlost transportační, při které je vodní tok schopen unášet pevné částice ve formě roztoku, suspenze, vlečením po dně nebo zamrznuté v ledu. Sedimentační rychlost je nižší než transportační a nesený materiál se může usazovat. Pokud voda a unášený pevný materiál prohlubuje a rozšiřuje koryto toku, rychlost proudění je vyšší než transportační a lze tak hovořit o rychlosti erozní.

Unášené úlomky hornin narážejí o sebe navzájem, na dno i břehy koryta a zaoblují se tak přirozeně podle jejich odolnosti. K zaoblení pískovců a vápenců dochází přibližně do 1 – 5 km, přičemž objem se zmenší na polovinu po 100 – 300 km transportu. Křemence a krystalické horniny jsou zaobleny do 10 – 20 km.

Vznik štěrkových lavic

Nejvíce materiálu se ve vodě unáší, když je silný proud. Ve chvíli kdy se změní podmínky transportu a proud se zmenší, začne se transportovaný materiál usazovat na dně. Nejčastěji se v říčním korytě vytvářejí štěrkové náplavy po průchodu velké vody. Povodňová voda má velkou kinetickou energii, která umožňuje transportovat i větší kusy hornin. Povodňové průtoky následně tento více či méně rovnovážný stav periodicky nepravidelně narušují. Vzniká tak určitý fenomén štěrkových lavic, kdy na jedné straně velké průtoky nánosy odstraňují a posouvají dále po toku, na straně druhé dochází po kulminaci na sestupné povodňové vlně k jejich usazování a opětovnému vytváření nových nánosů.

Rozdělení nánosů dle velikosti frakce

písek (0-4 mm)
štěrk (4-125 mm)
valouny (125-250 mm)
balvany (nad 250 mm)

Použitá literatura

• Lexikon tvarů reliéfu České republiky, Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého
• web Geologie, Katedra geologického inženýrství, VŠB-TUO
• Nauka o Zemi pro technické obory, Jan Jelínek, VŠB-TUO