Trať 171 je proslulá pravidelností svého provozu… myšleno ironicky, samozřejmně:
„Bude dneska lepší vlak? Nebo auto?“ Takovou otázku si pokládají lidé z Berouna, Dobřichovic, Řevnic, Černošic a dalších obcí při dolním toku Berounky každý den. Pro ty, ktěří auto nemají, nebo nepoužívají, se každodenní cestování stává loterií.
Spoje příměstské linky S7 jezdí údolím Berounky v pravidelných intervalech od brzkých ranních hodin až do pozdního večera. Rychlíkem z Berouna do Prahy to trvá půl hodiny. Ale to není zdaleka jisté:
„Včera ráno měl rychlík pětatřicet minut zpoždění. V pondělí jsme přijeli o hodinu později. Místo na Smíchov nás odvezli přes Krč rovnou na hlavní nádraží.“
„Mám pružnou pracovní dobu, ale když mám na Příkopech v devět první schůzku, tak jdu na vlak pro jistotu už před sedmou.“
„Už několikrát se stalo, že jsme dojeli jen do Dobřichovic nebo Černošic a dál jsme museli autobusem. Do něj se ovšem dostali jen ti nejrychlejší. Ostatní museli počkat, až a jestli vůbec přijede další.“
„Je to jako ruská ruleta. Nikdy nevíme, kdy nás stopnou a kde budeme muset lidi přeložit do autobusů. Těch je skoro pokaždé málo.“
„Chtěli jsme do Řevnic. Skončili jsme v Dobřichovicích. No, aspoň že tak.“
Keš je uložena na cestičce, která vede podél trati. V žádném případně není potřeba vspupovat do kolejiště! Keš je u ohnutého javoru, v jeho spodní rovné části, stačí sáhnout z cestičky do podrostu. No a s vyhlídkou na projíždějící vlaky. Když tedy máte štěstí...