JOSEF MÁNES
30.7.2026 v 7.00 hod.
Milí přátelé, kačeři zvu vás 30.7.2026 na Alšovo nábřeží k pomníku Josefa Mánesa. Dílo sochaře Bohumila Kafky se pokusíme prozkoumat a při zkoumání si budeme povídat i o nových událostech v geocachingu.
Přátelé, těším se na vás.
Pomník Josefa Mánesa na Alšově nábřeží.
Socha Josefa Mánesa držící malířskou paletu a štětec je dílem Bohumila Kafky, architektonického provedení soklu se zhostil architekt Josef Havlíček.
Bronzová postava malíře má nadživotní velikost. Malíř v sebevědomém postoji s pohledem upřeným do dálky stojí mírně nakročen, levou rukou se opírá lehce o bok a drží v ní malířskou paletu. Pravou ruku má volně podél těla a drží v ní štětec.
Bronzová plastika je dílem sochaře Bohumila Kafky z roku 1947. Pomník byl postaven za spolupráce architekta Josefa Havlíčka v roce 1951.
Josef Mánes (1820–1871) byl malíř, ilustrátor, grafik a designér, člen malířské dynastie Mánesů. Jeho umění můžete obdivovat například na orloji Staroměstské radnice a v Národní galerii v Praze, ale také na zámku v Čechách pod Kosířem.
Mánesovi byli umělecky založená rodina; umění se věnoval už otec Antonín Mánes, jeho bratr Václav, i oba Josefovi sourozenci, bratr Quido i sestra Amálie.
Josef Mánes se nesmazatelně zapsal do nynější podoby Staroměstského orloje.
Orloj na Staroměstské radnici
Nejprestižnější z Mánesových zakázek, které věnoval spoustu času a předběžných studií, byla kruhová deska v dolní části orloje na Staroměstské radnici v Praze. Dvanáct menších kruhů zpodobňuje znamení zvěrokruhu, ve větších kruzích si prohlédnete Mánesovy motivy typických prací pro ten který měsíc. Motivy jsou srozumitelné, a navíc, když se na ně podíváte opravdu pozorně, v pozadí jednotlivých obrazů zahlédnete Bezděz, České středohoří, horu Říp, Kunětickou horu nebo hrad Trosky. Deska byla slavnostně odhalena v srpnu 1866, ovšem na akci spojené se slavnostní mší, přehlídkou hasičů a ostrostřelců a za účasti zástupců úřadů a univerzitních profesorů chyběl autor, v té době již vážně nemocný Josef Mánes.
Kruhová měděná deska s průměrem 220 cm se kdysi otáčela, dnes je pevně zasazena v orloji. Už jedenáct let po Mánesově smrti, tedy roku 1882, byl originál nahrazen kopií, to aby vzácné dílo nebylo vystaveno povětrnostním vlivům.
Mánesovu původní desku si dnes můžete prohlédnout v budově Muzea hlavního města Prahy. Autorem kopie byl malíř E. K. Liška (mimochodem finanční odměna převyšovala Mánesův honorář za originál). Nová deska byla odhalena o silvestrovské noci roku 1882.
Novinkou se stal také kohout, který roku 1883 poprvé zakokrhal a zamával křídly. Kohout je starý symbol odvahy a ostražitosti, při jehož prvním ranním zakokrhání se duchové a ďáblové stahují zpět do tmy. Kohout vítá nový den a slunce.
Orloj v roce 1856 bez desky Josefa Mánesa a bez kohouta.
