Hanička Písnička nám kdysi zazpívala krásnou písničku o studánce, žel sice si ji můžeme zazpívat, leč slova závěrečné sloky již neplatí.
Studánka stříbrná
Tak někdy se mi snívá,
že zas dva cůpky mám
a duha zlatohřívá,
mě vede zpátky k nám.
Zas poletím tou brankou,
až k lesu můžu jít
a kleknout nad studánkou
a ona dá mi pít.
Studánko stříbrná,
ty jsi tam a kde jsem já..
Kde tě mám, studánko stříbrná,
kde jsou dětská přání má....
Cesta k cíli geocachingu tě zavede na polní, lesní pěšinu.Podél ní, schovanou v husté vysoké trávě a křoví najdeš dnes, již bohužel, zanedbanou studánku.
Rozhodně k ní neklekej a nezkoušej se z ní napít, voda, kdysi průzračně čistá, se ztmavila do temně zelené, hladina je pokryta žabincem, spadanými větvičkami a listím. Místečko, ještě donedávna vyhledávané k odpočinku, nyní působí zapomenutě a smutně.
Přesto má tato divoká opuštěnost své kouzlo. Jen pár desítek kroků od zanesené studánky, bezpečně ukrytá v náruči staré lísky, na tebe čeká keška .A právě díky této krásné hře, studánka neupadne úplně v zapomnění, protože sem občas zabloudí zvědavý lovec.
A ještě jeden úkol na vás čeká-napište sem, prosím, do logu pár nějakých veršíků o studánce. Můžete třeba nějakou básničku ze školky či školy, pár veršíkú, co se vám mihne hlavou, nebo i písničku, kterou máte rádi, vše si ze zájmem přečteme...
Rozhodně nechte svá milovaná autíčka v jedné či druhé vsi, buď na Habru nebo na Bílé Hlíně. Doporučuji odlov na kole, pěšmo, i koník se může hodit, trakař již méně, leč není vyloučen.