Koupaliště Smržovice
Prameny vody sestupující z Modlína a blízkých okolních kopců se postupně mění v potůček místními pojmenovaný Andělka, vymodlená voda z období sucha během třicetileté války (1618 - 1648). Ve své době téměř jediný volně dostupný zdroj pitné vody pro lidi, napájení hospodářských zvířat a zároveň přítok do tehdejších rybníků. V každé takové nádrži bylo dosti živo – husy, kachny, ryby, žáby, …
a v letních teplých dnech i lidi. Existovalo jen pár možností - vykoupat se v potoce nebo rybníku. Případně si donést vodu z potoka či studny domů a nalít ji do lavoru nebo necek apod. Průmyslová revoluce (18. - 19. století) označovaná za zrod moderního světa zásadně proměnila hospodářské a výrobní sektory, došlo i ke kulturním a společenským změnám. Po ukončení roboty následovala éra (katastrálně a politicky) samostatné obce Smržovice 1869 – 1980.
Konec druhé světové války (1945) a nástup socialismu. Ideologie, které byla v prvopočátcích reakcí na dopady průmyslové revoluce, se postupně stala diktaturou (únor 1948) a přešla ve formální vyhlášení vítězství socialismu (červenec 1960). V období komunistického režimu se stalo a praktikovalo mnoho nepěkných věcí, ale zároveň to bylo období budování. „Akce Z“ (zvelebování) byla praktika umožňující formálně dobrovolně využít neplacenou pracovní činnost občanů s dodáním základního materiálu od státního aparátu. Akce Z byly užitečné všude tam, kde místní či státní správa nezvládala financovat materiál i práci nebo neměla dostatek pracovníků.
Ve Smržovicích se v akci Z udělal vodojem a vodovod, koupaliště, opravy požární nádrže a zbrojnice, částečně meliorace, zrušení rybníka, výsadba stromů atd. Budování probíhalo s různou měrou pracovního zapojení místních občanů napříč územním uspořádáním státu (Obecní úřad Smržovice, Místní národní výbor Smržovice. V roce 1960 správu obce Smržovice převzal Místní národní výbor Loučim, který byl společným národním výborem pro obce Loučim, Dobříkov, Smržovice a Libkov).
Koupaliště vzniklo tzv. na zelené louce, má pozvolný přechod od mělčiny k nejhlubší části nádrže - čapu (vypouštěcímu zařízení) a dvě protilehlá schodiště. Hráze z betonových desek, které jsou i na části dna, v hlubší části koupaliště je betonové dno. Stálý přítok a přepad regulují výšku hladiny, tím dochází k postupné obměně vody. V rohové části je sprcha a podél břehů záchranné zábradlí. Rozloha umělé vodní nádrže je 1 710 m2. Hlavní stavební práce proběhly v období 1963 – 1966. Fontánu ani skluzavku z r. 1984 už tam nenajdete
a volejbalové hřiště je nyní travnatou plochou jako celý areál. Houpačka a kolotoč postavené z vyřazené zemědělské techniky (nahrabovače za koně aj.) jsou nahrazeny soudobými herními prvky (pískoviště, skluzavka,….). Zub času také odnesl oplocení z r. 1970 a zapracoval i na tamních budovách příslušenství koupaliště (dřevěná převlékárna, klubovnička z velikého sudu, plechové přístřešky). Dodnes se z posledních sil drží původně (po autonehodě vyřazená) srubová autobusová čekárna ze Kdyně, kterou si smržovičtí hasiči (v té době požárníci) přivezli a postavili v roce 1984 - 5, dnes slouží jako kuchyňka pro táborníky. V zadní části také dosluhuje další autobusová čekárna (nyní nazývána plecháč), kterou odnesla v r. 1984 vichřice a opět požárníci si ji od hlavní silnice přivezli a udělali z ní na dlouhá léta sezónní stánek s občerstvením. Osmdesátá a devadesátá léta bylo smržovické koupaliště uváděno v různých mapách a průvodcích, běžně zde tábořili lidé z celých Čech, NDR, Nizozemí ….. (až 40 stanů naráz) a vůbec jim nevadily sprchy jen se studenou vodou nad koupalištěm a venkovní sprcha bez zástěny se žlabem a třemi kohoutky u buňky s WC.
Sametová revoluce (1989) přinesla krom politických, ekonomických a hospodářských změn i možnost cestování do zahraničí, a naopak umožnila lidem z jiných zemí vstup do naší republiky. Pro některé zůstalo táboření u české vody dále srdcovou záležitostí nebo ekonomicky příznivou možností trávení letní dovolené a prázdnin. Pro jiné se stala prioritou cizina a místní vody ideálním osvěžením díky možnosti koupání a drobnému občerstvení. Postupně se také přirozeně zvyšovaly nároky kempařů v souladu s hygienickými standardy doby.
Od 1. 7. 1980 se stala obec Smržovice částí obce Kdyně, čímž převzal správu Městský národní výbor Kdyně, následně po změně režimu současný Městský úřad Kdyně, který vlastní pozemky, samotné koupaliště a současné budovy. V roce 2004 provedlo město Kdyně výstavbu nového WC, v r. 2008 - 9 opravu hrází a dna koupaliště, v r. 2011 - 14 výstavbu kiosku a převlékacích kabin vč. sprch s teplou vodou a v r. 2021 rekonstrukci toalet a venkovní sprchy, také nechalo postavit nové malé venkovní posezení a umístit herní prvky pro děti.
Největší novinkou areálu je zrekonstruovaný taneční parket s leštěným betonem a nový dřevěný přístřešek, který jej částečně zastřešuje. Projekt se podařilo dokončit roku 2025 díky finanční podpoře nadace via v rámci programu Dokážeme víc, ve spolupráci s Českou spořitelnou, a.s. Dofinancování a drtivou většinu prací zajistil formou brigád realizátor SH ČMS – Sbor dobrovolných hasičů Smržovice z řad svých členů
a dalších místních občanů. Původní přístřešek tanečního parketu z roku 1979 byl přemístěn k hlavnímu vchodu, kde je keš koupaliště Smržovice dostupná z venkovní strany, a to pod stříškou přístřešku v rohové části.
SDH Smržovice již od počátku koupaliště zajišťuje přípravu a provoz areálu - čištění koupaliště, sekání trávy, drobné opravy a přípravy prostor
a vybavení. Úklid venkovních i vnitřních prostor, provoz občerstvení aj.
Vstup na koupaliště je zdarma s možností dobrovolného příspěvku na údržbu a provoz.
Vodní nádrž je vedena jako požární nádrž, což představuje umělý zásobník se stálým objemem vody určený jako nezávislý a pohotový zdroj pro hašení požárů, ke kterému musí být přístup (tzv. nástupní plocha) a nesmí být běžně odčerpáván. Zároveň je tento rezervoár pro případ požáru využíván ke koupání. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje zde v období koupací sezóny (30. 5. – 1. 9.) několikrát provádí kontrolu kvality vody, neboť má koupaliště ve Smržovicích zařazené mezi tzv. koupací místa – přírodní koupaliště ve volné přírodě.
V posledních letech je koupaliště mnohem častěji využíváno ke krátkodobějšímu víkendovému nebo jednotýdennímu táboření, návštěvě projíždějících cyklistů a motorkářů či turistů a trempů na výšlapu po okolí. Návštěvníci a táborníci mají v sezóně přístup do sociálního zařízení, převlékáren a sprch. Další důležité informace jsou uvedeny na vývěsce hlavní budovy v areálu koupaliště Smržovice.
Příjemné koupání - zaplavání si, opalování, posezení ve stínu a občerstvení z nabídky výčepu na koupališti využívají místní i lidé z okolí.
Ať se vám u nás líbí 