Moje Andělko
Mohla si být jen obyčejná keška typu INRI. Ale nejsi. Zasloužíš si nějaký bonus.
Tohle místo je jako chrám, kde lidé mohou zpomalit, poděkovat nebo jen na chvíli být a kochat se. Někdo tě tu chtěl a někdo další ti udělal schránku a tak si tady …
Ne každý chodí do kostela. A tyhle lísky jsou vlastně jako chrám, viď? K tomu ten výhled na kopec, dál a dál do krajiny … Javořice a okolí nabízí tolik krás a zážitků. Myslím, že každý, kdo sem přijde, tak nějaký vyloví z mysli. Anebo si tu právě píše vzpomínku 😊.
Vážená keško, ať máš dlouhý a hezký život
Drahý keškaři, na chvíli se zastav a ….
A ještě andělská pohádka na závěr aneb Příběh jedné srpnové noci, noci padajících hvězd Perseid
Z festivalového baru jsem jel krásnou teplou letní hvězdnatou nocí na kole domů. Jak jsem si to tak frčel nad Telčí do mírného kopečka, tak mě předjížděla neteř Pája ve svém velkém červeném Porsche a z otevřeného okénka na mě volala: „Pěkně vám to frčí, pane“. Frčelo to opravdu hezky. Spěchal jsem, abych stihl být na loukách o půlnoci. Hvězdy opravdu padaly a celý ten majestát oblohy nad pastvinami byl nepopsatelný. Najednou ze všech stran připluly oblačné řasy, které jako opona zatáhly nebe a tím bylo to poslední noční představení ukončeno. Ráno u snídaně řešily Jitka s Neli, že jim můj příjezd na chalupu asi o hodinu nevychází. „Tak kde jsi tu hodinu byl?“ „Holky,“ povídám „nebudete mi to věřit. Lehl jsem si na louku, že se budu chvíli dívat na oblohu. Bylo to krásné, plné očekávání padajících hvězd. A v tom se tam objevila víla. Asi nějaká noční víla nebo nějaká rusalka. Lehla si ke mně. Tulili jsme se k sobě, povídali jsme si spolu i krásně mlčeli. Ležel jsem s hrstí jejích vlasů na obličeji a přál si, aby to nikdy neskončilo. A když se obloha zatáhla, zvedla se. Držel jsem ji, aby nikam neodcházela, ale proklouzla mi a odešla.“ „…tak dobrý, dědo. A teď pravdu!“ řekla jedna z nich.
Proč by někdy neuvěřitelné věci nemohly být pravdou?
A proč by pravda nemohla být někdy neuvěřitelná?
Hezký lov…. Tvá A.
K odlovu není potřeba žádné nářadí ani násilí. Pomůcka je z boku.
Ještě jednou děkuji všem, kteří přiložili ruku k dílu a dali energii ke vzniku kešky. Vážím si toho. 