Hradiště v Bořeticích
Mezi obcemi Ratboř a Bořetice se po několik století nacházelo výšinné sídliště, dnes označované jako „Na Hradišti“. Jeho dnešní pozůstatky v krajině jdou poznat už jen matně, avšak svou stopu v dějinách zanechalo i přesto.
Na ploše obdélníkového tvaru o celkovém rozměru přibližně 7,5 ha se zde objevují nálezy z mladší doby kamenné (lineární keramika), doby halštatské a sporadicky z doby laténské. Nejvíce je pak zastoupen raný středověk, jak naznačuje i nedávný povrchový sběr. Mezi zajímavé nálezy patří právě střepy raně středověké keramiky, která je zdobena hřebenovou vlnicí, anebo dva sekeromlaty pravděpodobně z doby kamenné.
Terénní vlna, jež může být pozůstatkem původního opevnění. Foto: Barbora Tesařová.
V dnešní době je většina plochy hradiště zemědělsky obdělávaná a jeho opevnění je již skoro neznatelné. Částí fortifikace dokonce vede silnice. Jak tedy hradiště v minulosti nejspíše vypadalo? Díky záznamům v literatuře a průzkumům Františka Dvořáka ve 30. letech 20. století máme o jeho stavbě alespoň určitou představu.
Vnitřní plocha hradiště měla velikost 4,5 ha a byla obehnána valy a příkopy. Většina hradiště je od západu, severu i východu lemována strmými svahy dosahujícími výšky 15-25 m, které tvoří jeho přirozenou ochranu. Na nejzranitelnější jižní straně se nacházelo šíjové opevnění. Toto jižní opevnění je dnes již zcela rozvezené a na jeho místě se nachází pole, ale v záznamech místního archeologa Františka Dvořáka se ještě dočteme o pozůstatcích kamenného valu.
Hned vedle svahu hradiště u Hrázského rybníka se nacházel stejnojmenný Hrázský mlýn. První zmínku o něm máme z roku 1542 a do dnešního dne se už bohužel nedochoval. Mezi další památky v blízkosti hradiště určitě patří Starý zámek a Nový zámek v obci Ratboř. Starý zámek je zmiňován již roku 1389, v podobě tvrze a Nový zámek k němu byl přistavěn roku 1910. 2 km vzdušnou čarou od bořetického hradiště leží u železničního viaduktu u obce Hranice další hradiště, zvané „Na stráních“ nebo „Nad granáty“. Osídleno bylo převážně v době halštatské, nicméně nalezla se zde i raně středověká keramika, takže lze předpokládat, že tato dvě hradiště mohla být osídlena zároveň.
Zlomky keramiky z období raného středověku s typickou výzdobou. Zdroj: Regionální muzeum v Kolíně.
Jak najít cache?
Cache je ukryta asi 500 m od výchozích souřadnic. Když uděláte na mapě vlnici, dovede vás k její skrýši. Pokud si ale nejste jistí kam vlnici vlnit, můžete finální souřadnice skrýše dopočítat za pomoci jednoduchého kvízu níže. Odpověď na jednotlivé otázky najdete v listingu:
1) Jakou velikost má celková plocha hradiště?
- 7,5 ha (A=6)
- 7 ha (A=7)
- 9,1 ha (A=3)
- 6,7 ha (A=4)
2) Jak je zdobena raně středověká keramika?
- Spirálovitou linií (B=2)
- Dvojitým vpichem (B=3)
- Hřebenovitým vpichem (B=0)
- Hřebenovou vlnicí (B=1)
3) Kdo prováděl archeologické výzkumy na hradišti?
- František Dvořák (C=7)
- Jan Klápště (C=6)
- Jarmila Čiháková (C=5)
- Jan Novák (C=4)
4) Kde bylo potřeba hradiště nejvíce opevnit?
- Na západě (D=3)
- Na východě (D=2)
- Na jihu (D=0)
- Na severu (D=7)
5) Kdy je poprvé zmiňován Starý zámek?
- 1390 (E=6)
- 1387 (E=9)
- 1389 (E=7)
- 1388 (E=8)
Získané hodnoty jednoduše dosaďte do následujících souřadnic: N 49°58.5A6BC', E 15°9.7D2E3'
Pokud zodpovíte všechny otázky správně stačí pouze zaměnit tučná písmena za číslice a souřadnice Vás zavedou přímo ke kešce. Hodně štěstí při putování historií!
Více z archeosérie: