Steganografie (z řečtiny „tajné psaní“) je mnoho různých metod pro utajení zpráv (nezaměňovat se stenografií neboli těsnopisem). Na rozdíl od kryptografie (šifrování) utajuje existenci zprávy vůbec. Steganografie je známá již od doby antiky, kdy byl zaznamenán například případ, kdy odesilatel oholil otrokovi hlavu, napsal na ni zprávu a až vlasy dorostly, vyslal otroka příjemci, který ho ostříhal. Mnohem zajímavější technika pochází z 15. století a stačí k ní kamenec, ocet a vejce. Stačí vejce uvařit natvrdo, napsat na něj něco směsí zbývajících dvou ingrediencí a nebude to vidět, ale po oloupání to bude vidět na bílku. Stejně jako téměř všechno, i steganografie je dnes digitální. Existují aplikace umožňující ukrytí šifrovaných dat do obrazových a zvukových souborů. Nejen že zprávu není možné bez znalosti příslušného hesla dešifrovat, ale také při běžném prohlížení obrazového nebo zvukového souboru nelze poznat, že je vůbec nějak pozměněný. (zdroj: Ondřej Bitto, Šifrování a biometrika, ISBN: 80-86686-48-5, EAN: 9788086686486.)
A proč zrovna steganografie? Je to nejlepší možné téma na kešku, kromě toho, že kešky jsou „nějaké skrýše“ samy o sobě, často bývají souřadnice ukryté v nějakém obrázku.
KE KEŠI
Bude to samozřejmě něco steganografického. Ale něco trochu méně typického než u kešek bývá. Při luštění přímo z mobilu obrázek stáhni a navštiv např. stránku photopea.com (pro přiblížení bez vyhlazování pixelů).
Zjisti dvě písmena a dvě čísla. Do certitude zadej vyšší písmeno, nižší písmeno, nižší číslo, vyšší číslo. Například: TA12
