Čtyři metry nad Bahňákem
Krátká multina o městě, které připlulo z kopce.
Stage 1 – Dříve bažiny
Stojíš na místě, kde by před necelými sto lety nebylo příliš rozumné stavět město. Rozkládaly se zde podmáčené louky, mokřady a území pravidelně ohrožované vodou. Označení Bahňák nevzniklo náhodou.
Okolí dnešního přístaviště se nachází přibližně v původní výšce terénu.
Pokud sejdeš až na přístaviště, můžeš při pohledu na severovýchod rozeznat, že obytná část Baťova leží výše.
Tam začíná příběh města – ještě bez navezené zeminy, ulic a baťovských domků.
Firma Baťa potřebovala další prostor pro výrobu a dostatek užitkové vody. Výhodou Otrokovic bylo také železniční spojení a možnost rozvoje letecké i lodní dopravy. Když zde vhodná stavební půda nebyla, rozhodli se Baťovci, že si ji vytvoří.
V letech 1933–1935 se z řeky Moravy čerpala voda, která pod vysokým tlakem rozrušovala půdu kopce Tresný. Směs hlíny a vody byla dřevěnými koryty vedena přes řeku na území budoucího Baťova. Zde se rozlévala, usazovala a postupně vysychala.
Tímto způsobem bylo přemístěno přibližně 3 500 000 m3 zeminy a terén Baťova se místy zvýšil až o čtyři metry.
Značná část města sem tedy svým způsobem připlula.
Z výstavby Baťova - příprava terénu
Najdi na této stage elektroskříň - rozvaděč. Na rozvaděči najdi štítek s alfanumerickým kódem začínajícím písmeny ER.
A = počet číslic mezi písmeny R a N
B = číslo mezi písmeny P a P
Stage 2 – Most na hlínu
Stojíš přibližně v místě, kde ve třicátých letech vedl přes řeku provizorní most. Po něm byla vedena dřevěná koryta, kterými proudila směs vody a zeminy z Tresného na budoucí staveniště.
Zkus si představit otevřené koryto plné řídkého bahna. Materiál, který proudil kolem tebe, se za několik let stal podložím továren, ulic a domů.
Z výstavby Baťova – konstrukce naplavovacího koryta nad moravním mostem
Gymnázium a rodinné domky, 1936
Odbočka z mostu je též lemována zábradlím. Z pohledu z mostu směrem k odbočce spočítej všechny tenké svislé příčky modrého zábradlí na pravé straně. Silné sloupky nezapočítávej.
C = počet tenkých příček.
Ke Stage 3 se přesuň na kopec Tresný. Doporučené parkoviště najdeš ve waypointech.
Stage 3 – Kopec, který se stal městem
Nacházíš se na kopci Tresný, z něhož pocházela zemina použitá při budování Baťova.
Nejde o přesně doložené místo, kde vodní proudy půdu rozrušovaly. Jsi však na stejném kopci a můžeš se odtud podívat zpět na město, které díky jeho zemině vzniklo.
Dole pod tebou bývaly bažiny. Potom mezi tímto kopcem a budoucím městem proudila voda s hlínou. Dnes zde stojí průmyslová čtvrť, obytné domy a ulice.
U Otrokovického srdce najdi informační panel s fotografií okolního terénu. Postav se čelem ke straně tohoto panelu s fotografií. Na kovovém držáku levé nohy panelu najdeš pod značkou CE čtyřmístné číslo.
D = součet všech číslic tohoto čísla.
Výpočet finále
N 49° 12.[297 + (Ax3) + (Bx2) + (Cx2) + D]
E 017° 29.[793− (Ax4) − (Bx3) − (Cx3) - (Dx2)]
Schránku po nálezu pečlivě uzavři, vrať na původní místo a zamaskuj.
Na závěr
Při pohledu z Tresného už možná Baťov neuvidíš jen jako další část Otrokovic.
Pod ulicemi, domy a továrnami leží miliony kubíků zeminy, které se sem ve třicátých letech dostaly za pomoci vody. Kopec a město na protějším břehu jsou tak dodnes spojeny, i když původní koryta a most dávno zmizely.
Město pod tebou skutečně připlulo z kopce.
Prameny
- projekt Ať žije Baťov! – Průvodce Baťovem,
- Turistické informační centrum Otrokovice,
- Zlínský architektonický manuál,
- Baťův region.