Kešku vracejte zpátky na místo odkud jste ji vzali. Logbook do ní dávejte černým hřbetem NAHORU, aby se logbook nesekal vevnitř a mohli se k němu bez potíží dostat i další po Vás.

PETku otevírejte tak, že budete držet víčko a šroubovat krabku z něj (nebo držet krabku a šroubovat víčkem). Za "hák", který drží kešku na stromě, ani očko nedržte ani netahejte, ať keška vydrží.

V kešce sice je tužka, ale známe naše milé kolegy, že, takže radši BYOP.

Vítejte na naší třetí keši a zároveň první biltemě věnované jak jinak, než

MORČATŮM

Nejdříve něco málo o morčatech jako takových

Původ a historie zvířecího společníka

Morče domácí, latinsky Cavia porcellus, má své kořeny v nehostinných a vysokohorských oblastech jihoamerických And, konkrétně v Peru. Tamní divocí předci dnešních morčat žili v rozsáhlých travnatých savanách, bažinách i členitých skalních průrvách, kde využívali opuštěná obydlí jiných zvířat nebo si sami vyhrabávali spletité nory. Domorodé kmeny je chovaly už tisíce let před naším letopočtem, přičemž v tehdejší společnosti plnila zcela jinou roli než dnes — sloužila jako zdroj masa a byla součástí rituálů i tradičního lidového léčitelství.

Do Evropy se tato zvířata dostala v průběhu 16. století díky španělským a nizozemským mořeplavcům, kteří je přivezli jako exotickou raritu z dlouhých zámořských výprav. Pro svou mírnou povahu, čistotnost a celkovou roztomilost si neuvěřitelně rychle získala přízeň šlechty i samotných panovnických dvorů, přičemž jedním z nejznámějších historických majitelů byla dokonce anglická královna Alžběta I. Z aristokratických salonů se pak postupně rozšířila do domácností po celém světě a stala se jedním z nejpopulárnějších drobných savců vůbec.

Sociální život a komunikace

Z biologického i společenského hlediska jde o zajímavé tvory, jejichž chování je silně orientováno na život ve skupině. Morčata jsou výhradně stádová zvířata a samotářský život v divoké přírodě pro ně v podstatě znamená rozsudek smrti, protože skupina jim zajišťuje ochranu před dravci i psychickou pohodu. I v domácích chovech proto platí nepsané pravidlo, že by morče nikdy nemělo žít samotné bez parťáka stejného druhu. Ve stádě mezi sebou udržují propracovanou, ale většinou poměrně klidnou hierarchii a neustále spolu komunikují.

Jejich hlasový repertoár je neuvěřitelně bohatý a pestrý. Zahrnuje vše od spokojeného tiššího vrčení a bublání, kterým dávají najevo pohodu nebo zvědavost, přes cvakání zuby znamenající varování, naštvanost či nejistotu, až po velmi hlasité pískání. Toto charakteristické kvíkání používají především ve chvíli, kdy vyžadují pozornost nebo když bezpečně poznají zvuk spojený s příchodem krmení. Během let se naučí naprosto přesně identifikovat šustění pytlíku se zeleninou, zvuk krájení na prkénku nebo i pouhé otevírání lednice.

Biologie, trávení a specifické potřeby

Jejich jídelníček a anatomie vyžadují velkou pozornost. Jako všichni hlodavci mají morčata hlodáky, které jim neustále dorůstají po celý život, a to celkem rychle. Aby si je dokázala správně a rovnoměrně obrušovat a předešla bolestivým přerůstáním zubů, potřebují mít neustálý přístup k tvrdé vláknině. Základem jejich stravy je proto kvalitní seno, které tvoří až osmdesát procent jejich denního příjmu. Trávicí systém morčat funguje na bázi neustálého průchodu potravy — žaludek i střeva potřebují neustálý přísun sena k tomu, aby se posouvala dříve přijatá potrava. Pokud morče přestane žrát, jeho trávicí trakt se velmi rychle zastaví, což pro něj představuje přímé ohrožení života.

Další fascinující biologickou zvláštností je fakt, že morčata mají s lidmi a primáty společnou jednu vzácnou genetickou vlastnost — v průběhu evoluce ztratila schopnost sama si v těle nasyntetizovat vitamín C. Enzym potřebný pro jeho tvorbu jim chybí, a proto ho musí dostávat denně v čerstvé potravě. Mezi ideální zdroje patří červená paprika, brokolice nebo čerstvá tráva. Kromě specifických stravovacích nároků jsou to také velmi čistotná zvířata, která velkou část dne věnují péči o svůj kožich, odpočinku v bezpečných úkrytech a neustálému průzkumu svého bezprostředního okolí.

Ačkoliv je morče hlodavec, jeho trávicí trakt je extrémně citlivý a nesprávná strava pro něj představuje zdravotní riziko. Naprostým tabu je jakákoliv cibulová zelenina jako cibule či česnek, která morčeti ničí červené krvinky, a také surové brambory, rajčatové natě či rebarbora. Velký pozor si musíte dát i na nadýmavé potraviny typu zelí a luštěniny, které můžou způsobit fatální zástavu střev. Nebezpečným mýtem je pak krmení tvrdým pečivem. Pečivo v žaludku nebezpečně kvasí a zuby si o něj morče stejně neobrousí — k tomu slouží výhradně seno. Vyhnout se musíte i sladkostem, přemíře ovoce a jakýmkoliv mléčným výrobkům nebo potravinám s vysokým obsahem vody.

A teď to, proč jste všichni tady, že

Jak tedy na keš?

Je to vcelku jednoduché. Stačí složit tyto puzzle našeho Napoleona, jejihž počet dílků není náhoda. Mezinárodní den morčat totiž připadá na 16.7. a to proto, že G a P (z anglického názvu morčete - Guinea Pig) jsou v anglické abecedě 7. a 16. písmeno, odtud tedy americký formát data 7/16. Puzzle mají 169 dílků, jelikož je to nejbližší možné číslo k "16.7.".

Pokud kešku odlovíte 16.7., můžete logovat FTF.

A jelikož se jedná o Biltemu, bidlo s sebou a na stromy se neleze!