Vesnické kapličky, zvoničky, boží muka a kříže mají svojí nenápadnou historii. Patří k obci a k jejím obyvatelům.
Vyprávějí o často pohnutých osudech lidí, kteří zde žili. Byly postaveny jako projev úcty, pokory, poděkování či prosby k Bohu, nebo jako vzpomínka na někoho blízkého. Bývaly i důležitým orientačním bodem na dnes již často zmizelé cestě. Vždy se však těšily všeobecné úctě a lidé u nich hledali povzbuzení a útěchu. Druhá polovina 20. stol. přinesla nepříznivý obrat. Kříž, jako připomínka náboženského cítění, se na několik desetiletí stal nežádoucí. Mnoho drobných sakrálních objektů na to doplatilo, v lepším případě poškozením a zanedbáním, v horším pak úplným zničením. Je potěšující, že v posledních letech obce i lidé sami znovu začínají o tyto drobné svědky historie pečovat.
Kaple pocházejí obvykle z konce 19. nebo začátku 20. stol. a rok postavení je většinou znám. Složitější je datování u křížů. Pokud není letopočet vytesán přímo v kameni, lze se jen dohadovat. Rok postavení litinových a dřevěných křížů je možno určit jen výjimečně. Někdy pomůže zmínka v kronice, někdy rozhovor s pamětníky. Mnohé z drobných sakrálních objektů byly v průběhu času poškozeny a následně opravovány, některé z nejrůznějších důvodů přemísťovány. Jsou kříže, o kterých je s láskou a pietou pečováno, jsou i ty zapomenuté, ale důležité je, že jsou. Patří ke krajině, k obci i k lidem, kteří v ní žili a žijí.
Boží muka u Matějova - kamenná, sloupová Boží muka s neobvykle tvarovaným podstavcem. Ten má spodní část hranolovou, horní pak výrazně projmutou a ukončenou čtvercovou deskou. Nevelká kaplice má čtyři mělké niky, ve dvou jsou již novodobé repliky obrázků Krista a Panny Marie. Na kaplici je kamenná "koule" těžko definovaného tvaru s bohatě zdobeným kovaným křížem. Objekt byl renovován, není přímo datován, ale pochází zřejmě z poloviny 18. století.