Hořovičtí představitelé ve snaze přivést do města železnici spatřovali především možnost jeho rozvoje a také posílení zdejšího průmyslu. Majitel panství - Vilém I. - sliboval stavební společnosti laciné pozemky. Projektanti a inženýři na nátlak podnikatelů a obchodníků docílili toho, že se projektová dokumentace měnila a stavba se realizovala do dnešní situace. Před Žebrákem se trať obrátila o 90 stupňů doleva - na Hořovice, aby se u Oseka vrátila zpátky na plánovanou trasu. Hořovice byly tak v boji se Žebrákem o koleje nakonec úspěšnější.
Pvní zkušební lokomotiva zde projela takřka bez povšimnutí v červnu roku 1862, zatímco první vlak přijel do Hořovic 14. července 1862 s velkou slávou a ovacemi. Zajímavostí je, že ze Zdic do Hořovic musela trať na pouhých deseti kilometrech překonat stometrový výškový rozdíl.
V roce 1868 se na trati stalo velké železniční neštěstí. Událo se 10. listopaduv zatáčce u Újezda. Polovojenský transport uvízl ve velkých sněhových závějích. A o 15 minut později narazil v plné rychlosti do zadních vagónů nákladní vlak. Okresní archiv uvádí 59 mrtvých a 57 zraněných vojáků 26. uherského pěšího pluku.
Docela významným prvkem zde byl původní kamenný železniční most přes Červený potok u Stašova. Ten byl po pouhých deseti letech a velké povodni v roce 1872 zcela zničen a poté postaven nový - ocelový. Postupně se na trať připojily téměř všechny výrobní a obchodní závody.
PS: Za výrobu keše, resp. její schránky, děkuji svému příteli Pepovi alias PEPIKMIKI 