FANTOZZIHO BILTEMY #5: KALKULACE NÁKLADŮ
O sérii
Doporučujeme si aspoň jednou tuto část listingu přečíst.
V Brně a jeho okolí nalezneme celou řadu různých keší věnovaných různým oborům – IT, chemie, historie, matematika, ale tématiku ekonomiky podniku a účetnictví bychom hledali marně. Přitom znalost základních ekonomických pravidel je vhodná pro každého člověka, protože každá domácnost je svým způsobem takový podnik, který generuje příjmy, má své výdaje… Rozhodli jsme se proto založit sérii mystery keší, jejichž náplní budou některé základní rozhodovací a ekonomické činnosti, se kterými se podnik setkává i na denní bázi.
A proč název Fantozziho biltemy? Kdo by neznal slavného Uga Fantozziho z filmové série o panu účetním. Přesně touto komickou postavou jsme se inspirovali, ale jeho příběh mírně dotváříme. Namísto práce ve velkém italském korporátu se Fantozzi rozhodl, že se vydá vlastní cestou a založí si podnikání – továrnu na keše specializovanou především na biltemy.
Sérii doporučujeme luštit v předepsaném pořadí, abyste se neztráceli v příběhu a návaznosti jednotlivých informací. Cílem série není trápit vás na složitých ekonomických výpočtech, ale přiblížit, co vše obor podnikové ekonomiky skrývá. Snažili jsme se, aby vše potřebné pro výpočet finálních souřadnic bylo přímo v listingu keše a nebylo tak nutné googlit řadu informací či pravidel. K vyřešení keše stačí sjet až na část Ke keši, ale pokud se v problematice neorientujete, po přečtení zbytku listingu by neměl být problém k výsledku dojít. Pokud ano, existuje AI, která vám jistě pomůže.
Zvláštní varování pak přikládáme lidem z oboru: některé informace a pravidla se mohou v čase měnit, vyvíjet, komplikovat a odchylovat od listingu. Pokud tak dojde k tomu, že ověřovač bude svítit červeně, doporučujeme pročíst si i teoretickou část listingu, kde by měla být popsána odchylka.
Všechny keše jsou biltemy, což znamená, že hodnocení obtížnosti může být matoucí, proto v listingu každé keše uvádíme zvlášť hodnocení obtížnosti mystery části a biltemy podle niximorovy hodnoticí stupnice biltem.
Šetřete místem v logbooku. Na jedné stránce může být více nálezců v různých kolonkách.
Trochu teorie
Po řízení pohledávek ještě zůstaneme u oběžného majetku a zaměříme se především na výrobky. Pokud podnik něco vyrábí, je nutné hotový výrobek nějakým způsobem ocenit. Jednou z možností je podívat se na trh a použít cenu na trhu. Ta však nemusí být pro podmínky podniku vhodná, a tak je lepší využít kalkulací nákladů.
Kalkulace nákladů představuje postup pro zjištění nákladů vztahujících se k jednomu výrobku či službě. Pro kalkulaci nákladů je třeba umět rozdělit náklady na přímé a nepřímé. Přímé náklady můžeme snadno přiřadit přímo k výrobku, nepřímé náklady jsou společné pro více výrobků (stejných nebo i více druhů) a je třeba je nějakým způsobem rozdělit mezi jednotlivé výrobky. Typickými příklady přímých nákladů jsou přímý materiál a přímé mzdy, příkladem nepřímých nákladů je elektrická energie, mzdy managementu nebo odpisy – jaká část odpisů se vztahuje k jednomu konkrétnímu výrobku?
Existuje několik různých metod pro přiřazení nákladů jednomu výrobku. Tou nejjednodušší je prostá kalkulace dělením, kdy celkové náklady vydělíme počtem vyrobených výrobků. Tato metoda je však nejméně přesná, protože výroba jednoho výrobku může být pracnější než výroba jiného, což s sebou nese vyšší náklady.
Naopak nejlepší metodou je kalkulace pomocí aktivit, která výrobku přičítá přímé náklady přímo a ostatní náklady rozděluje podle aktivit. Ta by však pro nás byla v tuto chvíli příliš komplikovaná, a tak se uspokojíme s kalkulací přirážkovou. Tu používáme tam, kde je různorodá výroba a je nutné rozdělit nepřímé náklady. Přirážková kalkulace má několik položek – přímý materiál, přímé mzdy a ostatní přímé náklady a nepřímé náklady rozdělené na výrobní (spojené s výrobou), správní (spojené s vedením a administrativou) a odbytové (spojené s prodejem).
Základem pro spočítání jednotkových nepřímých nákladů je přirážková sazba, kterou spočítáme jako náklady vydělené rozvrhovou základnou. Tu můžeme stanovit různými způsoby, takže bude upřesněná v zadání. Přirážkovou sazbu pak vynásobíme potřebným koeficientem a dostaneme nepřímé náklady na jeden konkrétní výrobek.
Jako příklad k předchozímu odstavci si ukážeme způsob stanovení nepřímých výrobních nákladů na jeden výrobek. Pokud vyrábíme 100 ks výrobku A, jehož výroba trvá 1 hodinu, a 150 ks výrobku B, jehož výroba trvá 2,5 hodin, pak bude rozvrhová základna činit 100 * 1 + 150 * 2,5 = 475. Jsou-li celkové nepřímé výrobní náklady 1000 Kč, pak je přirážková sazba 1000 / 475 = 2,11. Pokud vynásobíme tuto sazbu počtem hodin, získáme jednotkové náklady pro výrobek A ve výši 2,11 * 1 = 2,11 Kč a pro výrobek B 2,11 * 2,5 = 5,275 Kč.
Následně k nepřímým nákladům přičteme přímé náklady a dostaneme celkové náklady na výrobu jednoho kusu. Pokud přičteme požadovanou ziskovou marži, dostaneme tak požadovanou prodejní cenu výrobku. Pokud bychom prodávali levněji, bude náš zisk menší než požadovaný.
Ke keši
Fantozzi se rozhodl, že svůj sortiment biltema keší rozšíří a bude prodávat 3 produkty: mikro biltema keše, malé biltema keše a biltemy. Vše si bude vyrábět sám a potřebné informace si zaznamenal do následující tabulky:
Vaším úkolem bude dopočítat jednotkové náklady na jednotku každého výrobku, přičíst požadovanou ziskovou marži a zjistit prodejní cenu jednotlivých výrobků. Jakmile budete mít hotovo, prodejní cenu mikro keše označte A, malé keše B a biltema tyče C a výsledek zadejte do ověřovače ve formátu A_B_C