FANTOZZIHO BILTEMY #9: ÚČETNICTVÍ
O sérii
Doporučujeme si aspoň jednou tuto část listingu přečíst.
V Brně a jeho okolí nalezneme celou řadu různých keší věnovaných různým oborům – IT, chemie, historie, matematika, ale tématiku ekonomiky podniku a účetnictví bychom hledali marně. Přitom znalost základních ekonomických pravidel je vhodná pro každého člověka, protože každá domácnost je svým způsobem takový podnik, který generuje příjmy, má své výdaje… Rozhodli jsme se proto založit sérii mystery keší, jejichž náplní budou některé základní rozhodovací a ekonomické činnosti, se kterými se podnik setkává i na denní bázi.
A proč název Fantozziho biltemy? Kdo by neznal slavného Uga Fantozziho z filmové série o panu účetním. Přesně touto komickou postavou jsme se inspirovali, ale jeho příběh mírně dotváříme. Namísto práce ve velkém italském korporátu se Fantozzi rozhodl, že se vydá vlastní cestou a založí si podnikání – továrnu na keše specializovanou především na biltemy.
Sérii doporučujeme luštit v předepsaném pořadí, abyste se neztráceli v příběhu a návaznosti jednotlivých informací. Cílem série není trápit vás na složitých ekonomických výpočtech, ale přiblížit, co vše obor podnikové ekonomiky skrývá. Snažili jsme se, aby vše potřebné pro výpočet finálních souřadnic bylo přímo v listingu keše a nebylo tak nutné googlit řadu informací či pravidel. K vyřešení keše stačí sjet až na část Ke keši, ale pokud se v problematice neorientujete, po přečtení zbytku listingu by neměl být problém k výsledku dojít. Pokud ano, existuje AI, která vám jistě pomůže.
Zvláštní varování pak přikládáme lidem z oboru: některé informace a pravidla se mohou v čase měnit, vyvíjet, komplikovat a odchylovat od listingu. Pokud tak dojde k tomu, že ověřovač bude svítit červeně, doporučujeme pročíst si i teoretickou část listingu, kde by měla být popsána odchylka.
Všechny keše jsou biltemy, což znamená, že hodnocení obtížnosti může být matoucí, proto v listingu každé keše uvádíme zvlášť hodnocení obtížnosti mystery části a biltemy podle niximorovy hodnoticí stupnice biltem.
Šetřete místem v logbooku. Na jedné stránce může být více nálezců v různých kolonkách.
Trochu teorie
Dostáváme se do finále naší série, a tak se konečně podíváme přímo na to, čím se Fantozzi živil už dříve. Na účetnictví. Jedná se o uspořádaný systém evidence, který sleduje a zaznamenává majetek, závazky a finanční výsledky subjektu a poskytuje pravdivý přehled o tom, zda je podnikání v zisku nebo ve ztrátě.
Základním charakteristickým rysem účetnictví je podvojnost. Jde o jev, kdy každý účetní případ má vliv na dva (nebo více) účtů. Podvojnost účetnictví si můžeme ukázat na několika příkladech. Pokud například dostaneme fakturu za nakoupený materiál, na jednu stranu nám vzniká závazek (musíme uhradit fakturu), ale na druhou stranu také dostáváme do majetku materiál. Pokud pak provedeme úhradu faktury, snížíme svůj závazek, ale také peněžní prostředky v pokladně či na bankovním účtu.
K zachycení této podvojnosti využíváme řady různých účtů. Účet je základní prvek sloužící k přehlednému zaznamenávání a třídění finančních operací (pohybů majetku, závazků, nákladů a výnosů) stejného druhu. Každý účet si můžeme představit jako písmeno T, které má svoji levou a pravou stranu – levou nazýváme Má dáti (MD), pravou pak Dal (D). Každý účet pak kromě těchto dvou stran obsahuje také svůj název a číslo. Na následujícím obrázku je příklad toho, jak může takový účet zjednodušeně vypadat.
Jistě si říkáte, proč je u tohoto účtu použito zrovna takové číslo. V české legislativě máme ukotvenou účtovou osnovu, na základě které si firmy sestavují tzv. účtový rozvrh, tedy soupis všech účtů, které používají a jejich číselné označení. Jeden takový účtový rozvrh pak naleznete níže.
Jak vůbec systém účtů funguje? K pochopení budeme potřebovat poznatky získané z předchozích keší – konkrétně potřebujeme dokázat identifikovat aktiva, pasiva, náklady a výnosy. Potom platí, že na stranu MD účtujeme náklady, přírůstky aktiv a úbytky pasiv, na stranu D účtujeme výnosy, úbytky aktiv a přírůstky pasiv.
Základem pro vznik účetního případu je účetní doklad. Tím může být například faktura (vydaná či přijatá), pokladní doklad (výdajový či příjmový), příjemka nebo výdejka a v neposlední řadě interní doklad, na který se zaznamenávají ostatní pohyby na účtech. Účetní případ většinou ovlivňuje dva účty, ale může se stát, že ovlivňuje i více účtů. Příkladem je přijatá faktura za nakoupený materiál, která způsobí přírůstek materiálu (strana MD), přírůstek závazků (strana D), ale také odpočet DPH. DPH je pro nás v tomto případě pohledávka vůči státu (strana MD), ale současně závazek vůči dodavateli (strana D). Výsledné zaúčtování bude vypadat takto:
Na konci účetního období, zpravidla kalendářního roku, následně sečteme všechny částky na straně MD a všechny částky na straně D. Rozdíl mezi těmito stranami je naším konečným stavem, který se projeví v rozvaze či VZZ. Pokud se sumy MD a D rovnají, konečný stav účtu je nulový. V našem případě by byl konečný stav účtu 321 v hodnotě 124 200 Kč, účtu 111 v hodnotě 20 000 Kč a z titulu DPH bychom měli pohledávku vůči státu ve výši 4 200 Kč. Zatímco účet 321 je pasivní účet a jeho kladné částky jsou na straně D, účet 111 je aktivní účet, takže jeho kladné částky budou na straně MD. S rozlišením účtů na aktivní a pasivní vám pomůže účtový rozvrh.
Poslední věcí, kterou si představíme je účetní deník. Dokážete si představit, jak velká by musela být jednotlivá Téčka například ve Škodovce, aby zachytila naprosto všechny pohyby na účtu? Z toho důvodu se používá v praxi mnohem jednodušší pohled v podobě účetního deníku. Tam nalezneme několik sloupců: číslo účetního případu, účetní doklad, datum, popis účetního případu, částku a předkontaci ve tvaru MD/D. Předkontace nám pak říká, na jaká Téčka a na kterou z jejich stran by se zapsala konkrétní částka. Pro náš příklad faktury za materiál bychom do účetního deníku zapsali:
Ke keši
Máte strach? Nemusíte. Kdybychom po vás chtěli zaúčtování byť jen 10 účetních případů, bylo by to bezpochyby velmi náročné. A z toho důvodu jsme pro vás našli jiný způsob zadání. Níže uvedené obrázky představují některé účetní operace, které Fantozzi během svého podnikání provedl. Vaším úkolem bude „rozluštit“, co pomocí daných operací v účetnictví zachytil a vybrat ta tvrzení, která jsou o daných operacích správná.
Jakmile se vám podaří vybrat všechna správná tvrzení u jednotlivých případů A-C, jednotlivá čísla správných tvrzení sečtěte (pro každou otázku zvlášť) a do ověřovače součty zapište za sebe ve tvaru ABC. Jednoduché? Tak pojďme na to!
A. Pro výše uvedený obrázek platí:
1. Fantozzi bude mít z uvedeného prodeje hrubý zisk ve výši 20 000 Kč
2. Zákazník hradil Fantozzimu peníze převodem na bankovní účet
3. Zákazník uhradil pouze část svého závazku (= Fantozziho pohledávky)
4. Konečná hodnota zboží na skladě bude činit 10 000 Kč
5. Pohledávky z obchodních vztahů v rozvaze by činily 120 000 Kč
B. Pro výše uvedený obrázek platí:
1. Fantozzi nakoupil plastový materiál v hodnotě 250 000 Kč + DPH
2. Fantozzi si musel kvůli nákupu vzít úvěr, ze kterého již uhradil úroky 15 000 Kč
3. Na účtu 568 mohou být účtovány bankovní poplatky za zřízení úvěrového účtu
4. Pokud je 50 000 Kč ročním odpisem majetku, pak je jeho doba užívání stanovena na 10 let
5. Účetní hodnota majetku netto (tj. po odečtení odpisů) na konci období činí 200 000 Kč, ale hodnota úvěru je na konci období 260 000 Kč
C. Pro výše uvedený obrázek platí:
1. Pokud jsou uvedené účty jediné, které Fantozzi v daném roce k 1. 1. otevřel, základní kapitál bude činit 65 000 Kč (hodnota žlutého pole)
2. Pokud jsou uvedené operace jediné, které Fantozzi v daném roce zaúčtoval, podnik dosáhne ztráty, protože náklady jsou vyšší než výnosy
3. Stav účtů 022 i 082 bude na konci roku nulový, ale účet 551 nebude
4. Stav peněžních prostředků na bankovním účtu bude vyšší než na začátku roku
5. Fantozziho úvěr vzrostl o dalších 100 000 Kč