Byl raný podzim, čtvrtek 13. října, den svatého Brunona. Od západu přicházel lehká oblačnost, která kolem poledne pokryla většinu oblohy. Bylo celkem příjemně, přibližně 16 °C. Kolem jedné hodiny se severně od města přehnala bouřka. Tlak vzduchu již druhý den klesal, ale jinak nic zvláštního.
Před druhou hodinou se náhle setmělo, zvedl se vítr, začalo pršet a padat kroupy. Pak přišla tromba.
„Smršť ... se přehnala přes můj byt ve klášterní prelatuře na Starém Brně a já mohu za svůj život vděčit patrně jen šťastné náhodě, že jsem z toho vyvázl toliko s úlekem.
Toho dne, několik minut před druhou hodinou odpolední, se náhle vzduch natolik zatemnil, že zůstalo jen matné šero. Současně byla budova ve všech svých částech prudce otřásána a uvedena do chvění, takže zaklapnuté dveře se rozlétly, těžké kusy nábytku seposunuly a místy opadala omítka ze stropů a stěn. K tomu se připojil zcela nepopsatelný hluk, skutečně pekelná symfonie, doprovázená řinčením okenních tabulek a rachotem střešních tašek a břidlicových desek, které byly rozbitými okny vrhány, některé až proti protilehlým stěnám místností.“
-- Gregor Mendel, Die Windhose vom 13. October 1870, předneseno 9. listopadu 1870
Událost byla nejen vědecky zpracována, ale byla podrobně popsána i v denním tisku:
Ve 13 hodin 30 minut odpoledne brněnského času se severozápadně od Brna objevily tmavě černé bouřkové mraky. Brzy nato následovalo několik blesků a krátké hřmění.
Ve 13 hodin 48 minut se od západo-severozápadu valily světle šedé mraky a srazily se s bouřkovými mraky přicházejícími od severozápadu. Tento zajímavý zápas oblačných mas, které se otáčely závratnou rychlostí, bylo možné krátkou dobu pozorovat, než v důsledku jejich sestupujícího zatmnění padla tma a větrná smršť za strašlivého burácení dokonala svou zkázu.
Vlastní trvání tohoto jevu bylo pouze asi 50 sekund. Silný proud vzduchu, který následoval, trval 15 minut.
Větrná smršť měla na šířku rozsah pouze několika set sáhů. Tento rozsah bylo možné velmi snadno sledovat v zasažených ulicích. Směr byl od západo-severozápadu k východo-severovýchodu.
Barometr, který po dva dny klesal, ukazoval 27° 10‴ a po přírodní události pouze rozdíl 0,5 směrem dolů.
Réaumurův teploměr ukazoval před příchodem katastrofy +12 °R a poté vystoupil na +15 °R (tj. přibližně +15 °C a +19 °C).
Slunce se vzápětí s velkou silou vynořilo z mraků a ve 3 hodiny 35 minut následovala bouřka s vichřicí a silným deštěm. V 6 hodin večer se vítr stočil k jihozápadu.
-- Tagesbote, ročník 20, číslo 235, v sobotu 15. září 1870, strana 4
V tisku se též můžeme dočíst, co bylo před jeden a půl stoletím považováno za zábavné:
Tragikomické události při včerejším přírodním úkazu.
V Pekařské ulici, která se nacházela v centru zkázy, měl rukavičkář a obchodnice s přízí ve výkladních skříních vystaveno nejrůznější zboží. Orkán tyto vystavené předměty strhl a až do večera žádný z majitelů nevěděl, kam se dostaly.
V blízkosti Klášterního dvora vynesla vichřice jednu ženu do vzduchu, odnesla ji kus cesty a srazila s velkou silou na jednoho muže. Oba upadli a objali se, protože jim hrozilo, že budou vrženi do Mlýnského náhonu.
Jeden muž, který seděl nedaleko okna v jednom domě v Pekařské ulici, byl pádem tašky, která rozbila okna, tak vyděšen, že se i se židlí skácel k zemi a vážně si poranil ruku.
-- Tagesbote, ročník 20, číslo 235, v sobotu 15. září 1870, strana 4
Sejdeme se na místě s dobrým výhledem na trasu smršti, jen několik desítek metrů severně, v úterý 13. října 2026 v 17.30. K dispozici budou pamětní dřevěné mince (pište do logů, o kolik máte zájem) a možná i další upomínkové předměty.
Pokud by se měl tento zajímavý jev náhodou opakovat, bude jistě dobré vybavit se teploměry, barometry, anemometry a větrnými rukávci — kdo s sebou takový funkční nástroj přinese, může logovat FTF1), kdo údaje změří a zaloguje, může logovat FTF dvě! A to se vyplatí!