Peperecký erlan EarthCache

 

Vítejte na Peperku!!!

A zároveň vlastně na hranici. Tento kopec s nadmořskou výškou 675 m leží prakticky na staré zemské hranici mezi Čechami a Moravou. Tuto hranici můžete se všemi náležitostmi slavnostně překročit, pokud se na vrchol vydáte od Šlakhamrů. A cestou pak můžete shlédnout zajímavý ditrichštejnský hraniční kámen, hranice jejich panství byla přitom také hranicí mezi Čechami a Moravou. Obě místa máte ve waypointech.

Slovo Peperek jsem v dětství vnímal jako poměrně tajemné, mělo takovou vůni dobrodružství. Neměl jsem to úplně v docházkové vzdálenosti, ale na kole tam byl člověk hned a dost tajemně celý ten hřeben působil i na místě, zvláště trošku za šera nejlépe na podzim. Samotné slovo mi přišlo zvláštní a podvědomě jsem ho vnímal jako něco příbuzného se slovy pepř nebo paprika, prostě něco pikantního, ostrého a možná trošku poťouchlého až záludného. Na panelu Dlouhé cisterciácké stezky na místě se tvrdí bez nějakých pochybností, že slovo Peperek je zkomolenina z německého Bergwerk, důlní dílo. Kirchner (2007) to připouští jako možnost (alternativě s názvy Pochberg nebo Pochwerk), ale za pravděpodobnější považuje, že toto německé jméno měl úplně jiný kopec. Já si to myslím taky, prostě proto, že to vysvětlení nemá to správné kouzlo.

Nicméně to nějaký smysl dává. Nacházejí se zde ložiska železných rud, která byla známa a využívána od 13. do 17. století. Jsou zde i zprávy o menších ložiscích stříbra a s nimi souvisejících dolech. Dnes již ale nejsou stopy po někdejší důlní činnosti příliš patrné.

Nepravý skalní hřib ve vrcholové partii Peperku

A co tedy uvidíte?
Moc pěkné místo s kouzelnou atmosférou. V listingu si nejprve vysvětlíme z čeho je místní skála složená a pak se zkusíme projít po části hřebenu tak, abychom viděli i něco více než jen ten jeden vrcholový útvar, k němuž nás přivede odbočka žluté turistické značky. Budeme mít příležitost si zblízka prohlédnout povrch a strukturu místní horniny a uvidíme přinejmenším několik projevů zvětrávání, jako je např. mrazový srub, nepravý skalní hřib, úpatní výklenky nebo třeba balvanový proud či suťové pole.

Z čeho ta skála je?

Nejvýznamnější horninou nebo spíše horninovým typem zde jsou pyroxenické erlany. Tedy erlany s významným zastoupením pyroxenů. Pokud vám to nic neříká, jste naprosto normální, tohle jsou zřejmě cizí slova pro většinu lidí. Takže si to trošku vysvětleme.

Erlan je metamorfovaná neboli přeměněná hornina. Vzniká nejčastěji z původních vápenců nebo jiných hornin bohatých na uhličitan vápenatý, které obsahovaly příměs křemene, jílu a dalších minerálů. Takové horniny se někdy označují jako nečisté vápence nebo slínité horniny.

Při horotvorných procesech se původní hornina dostala hluboko pod zemský povrch, kde byla vystavena vysokému tlaku a teplotě. Neroztavila se, ale její původní minerály se postupně přeměnily a vzájemně reagovaly. Z vápnité a křemité složky vznikly nové vápenato-silikátové minerály, především světle zelený minerál diopsid (CaMgSi₂O₆ ) a bílý bazický plagioklas (druh živce). Diopsid právě patří do skupiny minerálů nazývaných pyroxeny, odtud ten název "pyroxenový". Erlan samozřejmě může obsahovat i další minerály z této skupiny. Diopsid a plagioklas jsou zde zodpovědné za hlavní barevné vlastnosti erlanu (zelenavost + převažující světlá barva). Kromě nich nicméně erlan může obsahovat křemen, kalcit, granát, amfibol nebo biotit.

Pyroxenový erlan z Peperku

Metamorfní přeměna způsobila, že se jednotlivé minerály v hornině soustředily do rozdílných shluků, pásků a skvrn. Protože každý minerál odolává zvětrávání jinak, získává povrch erlanů nápadně členitý vzhled. Kalcit se snadněji rozpouští a zvětrává, takže v hornině vznikají prohlubně, důlky a žlábky. Naproti tomu odolnější křemen a živce zůstávají vystouplé nad okolní povrch a vytvářejí hřbítky a malé římsy. Tento jev označujeme jako selektivní zvětrávání.

Erlan je velmi tvrdá, houževnatá a odolná hornina. Využití je nicméně nevelké. Je to dáno hlavně tím, že nejde o horninu příliš běžnou a když už se někde vyskytuje, tak většinou jen jako menší čočky v jiných horninách. Občas se tedy používá na stavební kámen a drcené kamenino, hornina z některých lokalit pak i na dekorační předměty.

Kromě erlanů lze na lokalitě místy pozorovat i metakvarcity a kvarcitické a křemen–biotitické ruly . Ve všech případech jde o metamorfované horniny, jejichž nejdůležitější složkou je křemen, vznikaly tedy při metamorfóze z hornin jiného složení než v případě erlanu.

Procházka po Peperku Obecně lze říci, že skalní hřeben a jednotlivé dílčí skalní útvary vystupují na až 100m vysokém západním a jihozápadním hřebetu směřujícím od vrcholu Peperku jihozápadním směrem. Skalní tvary jsou přerušovány sedýlky a táhnou se v délce téměř 400m. Samotná čistě vrcholová část skalního hřebene má délku necelých 40m, průměrná výška skal je pak 3-4m, maximální pak 6,5m.

Celé se nám to vymodelovalo kryogenními procesy v chladných obdobích pleistocénu, citujeme-li Kirchnera (2007). Jinými slovy, vzniklo to především mrazovým zvětráváním z geologického pohledu docela nedávno, v posledních asi tak 2,5 milionech let. Vznikly přitom jak mrazové sruby (tedy ty skály, co na místě vidíme) tak další níže zmíněné útvary jako úpatní výklenky nebo balvanové proudy.

Naši procházku po Peperku začněme na úvodních souřadnicích u turistického rozcestníku. Pár metrů na jih máte přímo z cesty na východní straně (waypoint Skála s úpatním výklenkem) možnost spatřit útvar na následujícím obrázku.

Skála u cesty s výrazným úpatním výklenkem

Přijdete-li k ní blíže, máte možnost pozorovat zblízka strukturu a povrch horniny (obrázek erlanu v předchozí části je odsud), jednak můžete u úpatí vidět opravdu velký a krásně vyvinutý úpatní výklenek (daleko výraznější než to vypadá z fotografie v listingu).

Nyní směřujme své kroky k Čertovu kameni na vrcholové partii (waypoint, úkol). Od rozcestníku nás tam dovede odbočka žluté turistické značky a na jejím konci spatříme vrcholový útvar zachycený na první fotografii v listingu, tzv. nepravý skalní hřib.

Vraťme se nyní na hlavní turistickou cestu. Z ní si můžeme na několika místech prohlédnout balvanovité proudy až moře.

Většina kamenů v místních balvanovitých proudech je krásně mechová.

Naše procházka teď bude pokračovat na východ. Pojďme podél severní hrany hřebene (tedy vlevo od skály z waypointu "Skála u cesty s výrazným úpatním výklenkem") až k waypointu "Nakloněná stěna". Cestou bychom měli být schopni stále pozorovat krásně vypreparovaný erlanový hřbet.

Erlanový hřbet

No a na samotném waypointu "Nakloněná stěna" uvidíte tento útvar:

Nakloněná stěna

Zejména zblízka pak bude důvod názvu waypointu celkem jasný. Šipka je na obrázku z důvodu úkolu, který zde musíte splnit a který je popsán v příslušné sekci. Zde každopádně naše krátká procházka končí.

Zdroje a odkazy k dalšímu studiu

• Kirchner, K., Nováková, E., 2007, Geologicko-geomorfologický inventarizační průzkum vybraných PP a jejich návrhů v západní části CHKO Žďárské vrchy. Nepublikovaná výzkumná zpráva. Ústav Geoniky AV ČR, Brno 2007, Uloženo v: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
• https://geologie.vsb.cz/PETROLOGIE2013/metamorfovane-lokalne-erlan.htm
• https://lokality.geology.cz/1646
• https://is.muni.cz/do/sci/web/geopark/02_Nerovnomerne_vyvetraly_erlan.pdf

Jak logovat

Pro zalogování keše budete muset fyzicky navštívit úvodní souřadnice a dva další waypinty, pořídit požadované fotografie a zodpovědět otázky níže. Fotografie přikládejte k logu, odpovědi na otázky mi posílejte přes profil. Každý loguje a posílá odpovědi sám za sebe, hromadné odpovědi a fotografie nejsou akceptovány. Na každé fotografii musí být něco s vaším nickem, třeba CWG nebo kousek papíru. Opět je vyžadován celý nick a ne nějaká zkratka pro více nicků. Nick je samozřejmě možné nahradit vaším spanilým obličejem, trváte-li na tom. Logujte až po odeslání odpovědí, na reakci čekat nemusíte. Výjimky z předchozích pravidel jsou možné např. u dětských nicků nebo v dalších odůvodněných případech, je třeba to však vždy vysvětlit.

Úkoly:

1. Pořiďte si fotografii nebo fotografie s Čertovým kamenem. Pravidla pořizování fotografií jsou uvedena výše.
2. Na základě studia listingu zkuste vysvětlit, co to je erlan a jak vzniká.
3. Na waypointu "Čertův kámen" si útvar dobře prohlédněte. Lze na místě skutečně rozpoznat, že se jedná o nepravý skalní hřib? Zdůvodněte.
4. Na waypointu "Nakloněná stěna" si prohlédněte místo označené šipkou na obrázku v listingu - zhruba uprosřed útvaru bezprostředně nad velkou horizontální puklinou. Popište povrch horniny z pohledu struktury, barvy. Pozorujete nějaký doklad toho, že jde o přeměněnou horninu?