Teprve v roce 1938 bylo pristoupeno k propojení techto osamocených opevnených prostoru do jediné celistvé linie v rámci úseku 199 Sušice (Loucová). Jeho výstavba však byla zahájena natolik pozde, že se vybrané stavební firme Grabinger a Kotál ze Sušice podarilo dokoncit betonáž jen devíti ropíku nedaleko Petrovic.

První ze ctyr zmínených uzáver, budovaných v roce 1937 je v okolí dnes již zaniklé horské obce Ždánov a kryla horské sedlo se silnicí z Kašperských Hor do Nezdic. Vytýceno a postaveno zde bylo celkem šest ropíku, z nichž ctyri jsou soustredeny do tohoto sedla a poslední dva jsou situovány pomerne izolovane na východním krídle. Terén zde za posledních padesát let výrazne zmenil svou tvár a tak na míste, kde byly na konci tricátých let udržované louky, je dnes neprehledný les.

Asi nejzajímavejším ropíkem této uzávery je bohužel uzamcený objekt c. 1/A-140, který má granátový skluz instalován na pravé strane (tj v míste, kde v interiéru ústí vstupní chodbicka). Velice zajímavé jsou rovnež rozsáhlé zbytky zákopoveného systému, viditelné zejména v okolí pevnustky c. 5.

Masiv zámeckého vrchu, kterému dominuje mohutný hrad Kašperk, zustal v roce 1937 neopevnen. Dalších šest ropíku bylo vybudováno až v okolí obce Tuškov severozápadne Kašperských hor. Linie je zde clenena do hloubky, takže c. 7, 8 a 11 procházejí obcí a c. 9, 10 a 12 jsou situovány na svahu nad Tuškovem. Všechny objekty byly opatreny prafabrikovanými úpravami vstupu, jinak se však zachovaly pomerne v dobrém stavu.

Údolí Otavybylo nejslabším místem obrany. Terén je zde velice clenitý - výškové rozdíly mezi jednotlivými pevnustkami dosahují i sto metru, což se odrazilo v druhové skladbe objektu - z celkem 19 objektu je 8 typu D a 3 B. Po zárí 1938 probíhala tímto prostorem hranice protektorátu a tak jsou nekteré objekty znicené.

První z ropíku byly soustredeny kolem údolí s drobným potokem od Dolních Dvorcu do Vydry naproti Anínu. Další skupinka ropíku se soustredila v oblasti zatácky pod obcí Bohdašice, kde je nad autobusovou zastávkou velice pekné ácko, rekonstruované do "reaktivované" podoby. Druhé ácko je poniceno a jeho jedna strílna byla použita pri rekonstrukci atypického objektu v Dolním Bezdekove na pražské cáre. Trojice décek kryje oba tyto ropíky z týlu (c. 17/D1 z abnormálne velké vzdálenosti). Linie si dál zkracuje rícní oblouk pres sedlo mezi samotami Stupná a Novými Domky a po poli sestupuje zpet k Vydre naproti Novému Mestecku. Tri ropíky jsou zniceny, zachoval se pouze ctvrtý - 24/A-160, který je v tesném sousedství silnice a pri jejím rozširování byl opatren betonovou opernou stenou. Dvema décky (c. 25 a 26) situovanými ve druhém sledu, úsek prechází pres reku a stoupá ve smeru k Dolejšímu Krušci, kde byla v oblasti Nuzerovské stráže vynechána další neopevnená mezera.

Poslední cástí úseku je samostatná uzávera Svetlá - Loucová, cítající celkem 10 ropíku rozprostrených napríc údolím a prehrazujícím silnici Petrovice - Hartmanice. Všechny objekty zustaly po zárí 1938 na ceském území a byly proto po obsazení zbytku republiky postupne zniceny. Do dnešní doby se tak dochoval pouze jediný stojící objekt - c. 35, který od demolice jeho poloha na okraji Loucové. Ropík však byl zazden a postupem casu došlo i k zasypání týlové steny, takže nedošlo ani k jeho evidenci vojenskou správou. Z ostatních objektu (s vyjímkou dvou) jsou dodnes pomerne dobre patrné jámy s hromadami betonových úlomku.

V 50. letech byla i tato oblast zahrnuta do sféry reaktivace lehkého opevnení. Zachované ropíky byly armádou udržovány až do zacátku 90. let. Vetšina ropíku byla též opatrena protiatomovými úpravami. U objektu 18/D2 byla použita zvláštní atypická "dvoupatrová" vstupní prefabrikovaná šachta. V soucasnosti je nekolik objektu v okolí Bohdašic rekonstruováno.