Kes se nachazi nad obci Prichovice u kaplicky sv. Anny, vedle ktere vyrusta 260 let stara lipa - pamatny strom. Z mista je pomerne siroký rozhled do kraje. Ke kapli a lipe se vaze tento skutecny pribeh, ktery oneho casu sepsal mistni ucitel Ferdinand Nohavec.

Psal se rok 1742 a krajem tahli vojaci. Bavori, Francouzove a take cisarsti. Jednoho zimniho dne prekrocila vrchol nedalekeho kopce Ticholovce mala skupinka francouzskych vojaku. Ocitli se u mohutne skaly, ktera jim skytala moznost bezpecneho utulku. Misto s povdekem prijali jako vhodne k odpocinku. Nekteri osklive poraneni a vsichni k smrti znaveni. Nebylo take divu, pred nekolika dny, sotva vyrazili z Prahy, byl jejich oddil rozehnan uherskymi husary. Odtrzeni od ostatnich bloudili lesy a pustymi cestami, ve snaze dostat se do bezpeci za hranice zeme. Na hlavni cesty se bali – temi projizdela cisarska jizda. Pri kratkem odpocinku nad Prichovicem spali jako zabiti. Nahle je probudil hluk – po polni ceste se hnala skupina husaru. Prohledavali krajinu a nyni nasli, co hledali. Savle se zaleskly a za chvili byl nerovny boj u konce. Bylo asi sest hodin vecer, kdyz se u cesty cosi hnulo. Velitel, teprve tricetilety mladik, procitl z bezvedomí. Rukama a kouskem dreva zacal hrabat v blativem poli. Pak s namahou schoval cosi podlouhleho a tezkeho. Sotva prikryl stopy sve cinnosti, ztratil vedomi. Rano nasli prichovicti nad vesnici mrtve vojaky. Odpoledne se vypravili s lopatami a motykami, aby vykonali krestanskou povinnost. Vojaky pohrbili, na misto postavili dreveny kriz a zasadili lipu. O nekolik let pozdeji oral soused Louda pole pod krizem. Najednou pluh o cosi zazvonil. Sedlak zastavil a spatril v brazde cast kovoveho vika. Za nekolik okamziku vynal ze zeme tezkou kovovou pokladnu plnou zlatych a stribrnych penez. Dopravil svuj nalez domu a sel se do nedalekých Prestic na probosstvi zeptat, co s penezi. Tam mu ulozili, aby poklad prinesl. :)) Poctivému nalezci dali pouze cast penez a jeste mu nakazali, aby za tyto prostredky vystavel na miste nalezu u lipy kaplicku.

Stalo se a kaplicka sv. Anny dodnes oznacuje misto, kde ubozi Francouzi spi vecny spanek.