Jubilejni 1891 Traditional Geocache

Areal prazskeho Vystaviste byl vynat z Kralovske obory v roce 1890, aby se v nem mohla o rok pozdeji konat Zemska jubilejni vystava.

Z ni zbyly dodnes nektere pavilony...

... predevsim Prumyslovy palac - velkolepa zelezna stavba. Ale take dva vstupni neorenesancni pavilony a tzv. umelecke pavilony po stranach (v jednom z nich je dnes lapidarium). A jeste tzv. "Plzenska restaurace" s bazilikalni strechou. Vsechny dalsi stavby v arealu Vystaviste pochazeji z pozdejsi doby.

    K Jubilejni vystave 1891 patrila take krasna Wiehlova drevena vstupni brana. Ta vsak byla na zacatku roku 1952 zborena. V temze roce byl areal prejmenovan na Park kultury a oddechu Julia Fucika. V roce 1991 byla brana nahrazena neprilis povedenou konstrukci.
 

VSEOBECNA ZEMSKA VYSTAVA V PRAZE V ROCE 1891

    Byla usporadana na oslavu jubilea prvni prumyslove vystavy v roce 1791. Proto se ji rika "Jubilejni." Mela silny narodni a politicky podtext - prumyslova vystava v roce 1791 totiz probehla v ramci oslav korunovace Leopolda II. ceskym kralem (tvrdilo se tehdy, ze prvenstvi mela vystava dokonce v evropskem meritku, ale nelze poprit, ze jiz v r. 1756 se konala prum. vystava v Londyne). Vystava, organizovana a vybavena vyhradne ceskymi podniky vsak mela obrovsky uspech a ukazala schopnost ceskych lidi.
    Byla zahajena 15. kvetna 1891, ukoncena byla 18. rijna 1891. Jednou z atrakci vystavy byl i Hanavsky pavilon a take pavilon bludiste (zrcadlove bludiste a diorama Boj prazskych studentu se Svedy na Karlove moste r. 1648), ktery je dnes na Petrine. Vyhledavana byla balonova arena, kde se poradaly vyhlidkove lety balonem. Soucasti deni byl i II. vsesokolsky slet.
    Puvodni projekty vystavy mely naplnit romanticke predstavy architektu o prumyslove vystave uprostred neposkvrnene prirody pri rovnomernem zastoupeni prace, umeni, skolstvi a prirody. Uz tehdy ale zvitezily penize a spontanne vznikaly docasne pavilony k predvadeni produkce firem, slechty apod. I proto se mnohe z pavilonu do dnesnich dnu dochovat nemohly. Kaleidoskop drobnych staveb nakonec nepostradal ladnost a zvlastni krasu. Vsak vystavu shledlo dva a pul milionu navstevniku, podivat se prijel i sam Frantisek Josef II. O monumentalite vystavy svedci i vystavni katalog, ktery zahrnoval prehled vystavovatelu vcetne soupisu pavilonu a exponatu na plnych 350 stranach.
    Vedle prumyslniku a remeslniku se na vystave prezentovaly take instituce a ucelova zarizeni. K nejnavstevovanejsi z expozic patril pavilon prazskych plynaren. Nachazel se v predni casti. Nejsilnejsi zazitek nabizel za vecera: 3 tisice plamenu ozarovaly pavilon s mansardovymi strechami, zlatou korunou a soskou vitezne se vznasejiciho genia svetla. Stejne tak pritazliva byla vecerni produkce svetelne fontany inzenyra Krizika.
    Clovek 19. stoleti se optimisticky radoval z prudkeho rozvoje techniky. Na vystavu proto lakal take pavilon, kde se predvadely nove patenty a vynalezy. Napr.:
- puska opakovacka se samocinnym upozornenim strelce, ze "naboj jiz dosel"
- pristroj ku kontrole varenych vajec
- hodiny, natahujici se samocinne pomoci otevirani a zavirani dveri v byte
    ... a samozrejme veskera produkce svetel a ohnostroju.
    Nejatraktivnejsi ohnostroj byl usporadan k cisarovym jmeninam francouzskymi vzduchoplavci primo z balonu nad hlavami nadsenych navstevniku.
Vynalezy se predvadely take v automatech poruznu rozmistenych. Nektere fungovaly nespolehlive, jako automat na cokoladu nebo automaticke zidle, jinym se darilo – za pavilonem restauratera Krasy automat tocil za desetnik sklenici piva.
    Balonove letani bylo take oblibenym lakadlem. Navstevnici si mohli vyzkouset let v upoutanem balonu. Avsak jen do 16. cervna, kdy se majitel Prazske vzduchoplavecke skoly rozhodl nabidnout trochu vic adrenalinu: volny let v neupoutanem balonu. Spatne usity balon se vsak brzy po startu roztrhl a vysypal tri cestujici na strechu Reissenzahnovy tovarny. Hruzostrasny pad vsak alespon skoncil jen potlucenim odvazlivcu. Na mesic pak byla vzduchoplavecka predstaveni pozastavena. Jiz 23. cervence vsak byl predveden uspesny volny let balonem z Kralovske obory k hostinci Na lisce v Michli.
Na vystavu se chodilo take za zabavou. Krome mnoha hostincu a stanku s obcerstvenim tu byla taky napr. obri skluzavka – 110 m dlouha vlnita draha, po niz hrmotne jezdil vagon s 16 cestujicimi.
    Probuzene narodni sebevedomi dalo vznikout i naslednym vystavnim podnikum:
- 1895 narodopisna vystava, ktera byla jiz ciste ceska,
- 1908 hospodarska vystava komorniho obvodu, usporadana prazskou obchodni a zivnostenskou komorou, seznamovala s technickym pokrokem od vystavy Jubilejni. Exponaty teto vystavy poslouzily jako zaklad pro Technicke muzeum v Kralovstvi ceskem, jez bylo otevreno v roce 1909.

HISTORIE VYSTAVISTE
1791 Prvni hospodarska vystava v Cechach
1891 JUBILEJNI VYSTAVA ZEMSKA KRALOVSTVI CESKEHO (vystavba Prumysloveho palace)
1895 Ceskoslovenska etnograficka vystava
1908 Jubilejni vystava hospodarske a obchodni komory
1920 Prvni vzorkovy veletrh v Praze
1948 Slovanska zemedelska vystava
1955 Ukonceni rekonstrukce Prumysloveho palace
1960 Otevreni Bruselskeho pavilonu
1968 Setkani predstavitelu Prazskeho jara s obyvateli Prahy
1976 Generalni oprava Prumysloveho palace
1991 Vseobecna Ceskoslovenska vystava (vystavba Krizikovych pavilonu a Pyramidy)
2002, srpen - Vystaviste je zasazeno nicivou povodni
2003, listopad - Incheba Praha uzavira s Hl. m. Prahou dlouhodobou smlouvu o pronajmu na dobu 60 let

2008, rijen - podivny pozar znicil 16.10. zapadni kridlo Palace
2010 magistrat vypovida smlouvu s Inchebou

OBJEKTY VYSTAVISTE

PRUMYSLOVY PALAC

    Dilo arch. Bedricha Münzbergera s zeleznou konstrukci, ktera byla inspirovana Eiffelovymi stavbami ze Svetove vystavy v Parizi 1889.

    Je nejstarsim objektem Vystaviste a jednou z nejvzacnejsich secesnich pamatek v Praze. Palac je tvoren ocelovou obloukovou konstrukci 238 metru dlouhou, uprostred s 51 metru vysokou vezi.
    Poprve v historii ceske architektury byla pouzita technologie montovanych zeleznych konstrukci. Stavelo se za krutych podminek: v zari 1890 byla stavba prerusovana vytrvalymi desti, ktere rozlily reku, 11.zari doslo dokonce ke zriceni tri profilu konstrukce – nastesti prave, kdyz byly prace preruseny. Od rijna do brezna byla tuha zima. Presto se podarilo palac zcela dokoncit behem pouhych peti mesicu.

    Stavba, tvorena prevazne prosklenou zeleznou konstrukci, postavena podle projektu architekta B. Münzenbergera za spoluprace inzenyra Prasila s vyzdobou B. Ohmanna a A. Dryaka. Na projektu spolupracoval Antonin Wiehl. Vnitrni upravy jsou z roku 1907, podle projektu architekta J. Fanty. Figuralni vitraze bocnich kridel podle Mikolase Alse.
    Palac byl koncipovan jako centralni budova se dvema kridly, ktera mela byt po ukonceni vystavy strzena!
    Dalsi upravy probehly v letech 1952-1954, tehdy byl odstranen dekorativni portal v ose hlavni fasady a vytvoreno nove predsali.
    Tato vynikajici umelecka a technicka pamatka pak preckala beze zmen az do rijna 2008...

LAPIDARIUM 

Historicky objekt z roku 1891 je vybudovan podle navrhu architekta Antonina Wiehla. Roku 1907 doslo k prestavbe v barokizujicim secesnim stylu a k pristavbe. Soustreduje sbirku ceskeho kamenosocharstvi 11.-19. stoleti, ktera nabizi pozoruhodne originaly soch, napriklad barokniho mistra Matyase Brauna, ktere zdobily Karluv most a dalsi historicke zajimavosti.

MAROLDOVO PANORAMA Bitvy u Lipan
Pavilon panoramatu patri rovnez k unikatum Vystaviste. Jedna se o kruhovy objekt z roku 1908 podle projektu Jana Kouly. Jeho zdi zdobi pozoruhodne dilo ceskeho malire Ludka Marolda z let 1897-1898 – Panorama Bitvy u Lipan, pozustatek z Vystavy architektury a inzenyrstvi, konane v roce 1898 (nynejsi je 3. verze z roku 1930), zpristupneno bylo roku 1934. Po poslednim restaurovani bylo opet otevreno verejnosti v roce 1991.
Dolni partie Vystaviste je smutna a je snad lepe se ji ani nesnazit projit... Povoden v roce 2002 splachla radu staveb (napr. letni kino). Areal v dolni casti se stal prakticky soucasti toku reky Vltavy, hladina vody misty dosahovala vysky vice nez sesti metru. Bylo zaplaveno zhruba dvacet z sestatriceti hektaru plochy arealu.
Uz drive vyhorel BRUSELSKY PAVILON. Na jeho miste ma vyrust objekt pro Muchovu Slovanskou epopej, ale kdovi, jak to dopadne, Muchova rodina je proti tomu a ani neni divu, na takovem miste bude tato atrakce zcela mimo turisticke tahy. V roce 2007 to vypadalo, ze ke stavbe prece jen dojde. Podle zprav z roku 2008 to uz tak jiste neni.

DIVADLO GLOBE 

Divadlo bylo postaveno vedle Maroldova panoramatu podle vzoru shakespearovske sceny v Londyne. Jeho cinnost vsak od pocatku provazely financni a provozni problemy. Potize se prohloubily pote, co Vystaviste zasahly v lete 2002 povodne a velka voda ponicila i divadlo. Pak byla scena uzavrena. Jeho zkazu dokonal pozar dne 12.11.2005.
Jedinym duvodem navstivit dolni cast Vystaviste tedy prozatim zustava Krizikova fontana:

KRIZIKOVA FONTANA

- je jednou z nejvetsich pozoruhodnosti Vystaviste.

Koncem 19. stoleti Frantisek Krizik zkonstruoval a zrealizoval svetelnou fontanu. Bylo to prave u prilezitosti Jubilejni zemske vystavy v roce 1891. Fontana se stala klenotem vystavy a spolu s Prumyslovym palacem ztelesnovala ducha doby, vladu zeleza a nastup elektriny.

Ke stemu vyroci existence, pri prilezitosti Vseobecne ceskoslovenske vystavy 1991, byla fontana narocne rekonstruovana. Bylo instalovano pres 3000 trysek, k fontane vede 110 kilometru kabelu a tisice metru potrubi. Barevne efekty vytvari 1248 podvodnich reflektoru siroke skaly barev, ktere umocnuji zazitek zejmena z nocnich produkci fontany. Prilehle steny okolnich pavilonu tvori amfiteatr pro vice nez 6 000 divaku. Mezi evropskymi fontanami jde o unikat.

 
KRUHOVE PANORAMATICKE KINO
V roce 1960 bylo otevreno kruhove panoramaticke kino, tehdy ctvrte sveho druhu na svete. Navstevnici tu mohli sledovat film z kruhovych sedadel po obvodu salu s pocitem, ze jsou ucastniky deje. Kino fungovalo az do zacatku osmdesatych let 20.st. V roce 1991 byla budova kruhoveho kina prestavena na muzikalove divadlo Spirala (ktere po povodni ukoncilo cinnost).
 

SPORTOVNI HALA (dnes "... Arena") Pochazi z pocatku 60. let. Stoji na miste strojovny z roku 1908. Pod ni je treninkova hala.

FUCIKARNA
V letech 1952–1955 se prazske Vystaviste menilo na Park kultury a oddechu Julia Fucika. Dnes je to opet Vystaviste, ale tehdy mu Prazane rikali "Fucikarna" nebo "Juldy Fuldy".

Konaly se tu vystavy, veletrhy, koncerty a predevsim kazde jaro Matejska pout:

MATEJSKA POUT
Tradice konani "Matejske pouti" je v Narodni knihovne archivovana od roku 1595. Slavnou se stala proto, ze byla prvni jarni pouti v Praze, oslavou svatku sv. Mateje. Puvodni poute byly v okoli kostelika v blizkosti Hanspaulky, ale prostranstvi bylo male a tak se stanky a kolotoce zvolna posouvaly az k nynejsimu Viteznemu namesti (tzv. Kulatak) do mist, kde jsou dnes Vysoke skoly a pak jeste dal az k nynejsi stanici metra Hradcanska. Tam skoncilo jeji konani v roce 1960. Do roku 1963 se konala v ruznych prazskych lokalitach napr. Modrany, Brevnov atd. Od roku 1963 se Matejska pout kona v dnesnim arealu Vystaviste Praha. 
 

Pondeli je zaviracim dnem vetsiny objektu!
Vstup do arealu je zdarma, jen v dobe konani Matejske pouti je zpoplatnen.

KARMA	Protoze se postupem casu v arealu Vystaviste deji zmeny v podstate jen k horsimu, rozhodl jsem se kesku po prozitych utrapach (byla pred lety soucasti obvodoveho zdiva palace, ktery vyhorel) ulozit k odpocinku. Podminky pro bonusovku 1891 se tim meni, takze Komarov ji bude zrejme nasledovat. Dekuji vsem zucastnenym a Praze preju, aby konecne dostala slusne vedeni radnice...
KEŠKY