GCW2JW Cubed!-Kostel sv.Václava ve Vršovicích (Traditional Cache) in Hlavní město Praha, Czechia created by edasx adopt. by Messy1976

This cache has been archived.

Messy1976: Omlouvám se, ale odjíždím ted pryc a nemám jak se o keš starat

GCW2JW ▼

A cache by edasx adopt. by Messy1976 Message this owner

Hidden : 5/16/2006

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tradicní mikrokeš v krabicce od filmu umístena v blízkosti kostela sv.Václava na Cechove námestí ve Vršovicích

KOSTEL SV.VÁCLAVA

Postaveno v letech 1929–1930 Architekt: Josef Gocár, spolupráce: Alois Wachsman Vitráže: Josef Kaplický, Krížová cesta: Bedrich Stefan Plastiky na postranních oltárích: Josef Kubícek, Karel Pokorný a Václav Vosmík Kríž hlavního oltáre: Cenek Vosmík K tehdy uznávanému miléniu sv. Václava – v roce 1929, melo ubehnout tisíc let od jeho smrti, byla v Praze predevším dokoncena dostavba katedrály sv. Víta na Pražském hrade. Dále bylo rozhodnuto k tomuto jubileu postavit v Praze dva nové katolické kostely. Na námestí Jirího z Podebrad kostel Nejsvetejšího srdce Páne podle projektu arch. Josipa Plecnika a ve Vršovicích na námestí Svatopluka Cecha kostel zasvecený sv. Václavovi podle projektu arch. Josefa Gocára. Stavebníkem posledne jmenovaného kostela byl Spolek pro postavení farního kostela ve Vršovicích. K realizaci došlo v letech 1929-1930, k slavnostnímu vysvecení 21. zárí 1930. Jelikož stavební místo, bývalý starý hrbitov, bylo ve svahu, architekt Gocár pojal kostel jako sálovou stavbu stupnovite se zvyšující smerem k presbyteriu. Tato prukopnická konstruktivistická stavba ze železobetonu, první u nás použitá u kostelního objektu je nejen výraznou dominantou Vršovic, ale stejne tak se projevuje i v mnohých pražských pohledech. V prucelí umístil štíhlou vysokou hranolovou vež, od terénu vysokou 50,8 m, kterou korunuje 7 m vysoký kríž ze žlutého opaxitu. Vež je obdélného pudorysu, užší stranou obrácená do prostoru námestí. Tady má vysoká sklenená okna z luxferu, které byly vymeneny pri rekonstrukci v roce 1998. Ze schodište vedoucího veží je možné vstoupit na stupnovitou strechu kostela. Horní cást veže prechází ve ctvercový pudorys a jsou tady umísteny vežní hodiny. Pro prístup na úplný vrchol je k dispozici pouze žebrík. Ve spodní cásti jižní strany veže je dobre patrná vystupující konzole. Tady puvodne mela stát socha patrona ceské zeme sv. Václava. V lednu 1996 byly do veže kostela zavešeny nové zvony z dílny paní Tomáškové-Dytrychové, z Brodku u Prerova. Menší, zasvecený sv. Ludmile váží 260 kg, vetší jejímu vnukovi sv. Václavovi o váze 500 kg. Stavební sloh první republiky, nazývaný funkcionalismem ci konstruktivismem, bývá vždy dobre rozeznatelný. Zejména v mestských ctvrtích jako Vršovice nebo Vinohrady, kde moderne postavené domy jsou casto skryty za fasádami, zdobenými dle prání majitele: secesne, goticky ci rokokove. Katolický kostel na námestí Svatopluka Cecha je príkladem stavby, která nechce nic predstírat. Priznává konstrukci, respektuje terén a ozdob používá jen docela výjimecne. Ale kdybychom pri pohledu na kostel sv. Václava videli jenom trochu tvrdý, provokativne krabicovitý útvar, naše videní by zustávalo na povrchu. Josef Gocár, tvurce architektury kostela, byl príliš velkým umelcem, než aby mu k výrazu stacilo použití dobových prostredku. Na prelomu dvacátých a tricátých let mel už za sebou radu významných realizaci, kubistický dum U Cerné Matky Boží v Celetné ulici nebo novoklasický cihlový na nároží Slezské a Rímské. Ve Vršovicích asi šlo o úkol nejobtížnejší – funkcionalismus se jmenovite primyká k úcelu, ale duchovní funkce kostela, její moderní tvar ceká vždy na nový tvurcí cin. Zdá se, že úspešnost stavby je založena na nekolika idejích: široké predsíni, predstavující pro dolní, frekventovanejší cást námestí otevrenou náruc církve. Uvnitr potom jde o nápadité využití svetla, které, prostupujíc okny ve velkých schodech strechy, skoro divadelne osvetluje presbytár. Široký prostor pro verící má ve strední cásti výrazný presah vzhuru. Záver presbytáre tvorený vysokými okny, je jakoby citací z gotických katedrál, vcetne použití barevného zasklení. Se stoupáním námestí se stavba vyrovnává nekolika schodišti, mezi nimiž je nejvetším odpocívadlem hlavní plocha kostela. Schody v terénu se potom ozývají i ve streše, takže celek symbolizuje vzestup, stoupání ke svetlu, stoupání k Bohu.

VARHANY

Historie a soucasnost varhan v kostele sv. Václava ve Vršovicích Je to mohutný stroj s elektrickým pohonem. Jejich velebné zvuky, jež od jemného pianissima – jako by to byl šepot s nebeských výšin – až k burácejícímu plénu, hlásajícímu moc a velebnost Boží, naplnily nejenom náš prostranný jubilejní chrám Páne, ale i nitro všech prítomných. Kéž jejich hlas dlouho zní ke cti a chvále Boží! Tak vznosnými slovy popisuje farní vestník na sklonku léta 1931 slavnostní posvecení nových varhan, které se konalo v nedeli 9. srpna toho roku. Jejich mocný hlas ale postupem casu slábnul a pred nekolika lety utichl úplne. Veríme však, že ne navždy. Poslední oprava v první polovine 70. let znamenala zároven zásah do puvodní dispozice. Více než 70 let staré varhany vyžadují dnes generální rekonstrukci. Rozpocet, zahrnující nutne i opravu hudební kruchty, na které se nástroj nachází, ciní v soucasnosti približne 3,5 mil. Kc. Shromaždování financních prostredku trvá již nekolik let a zatím se podarilo získat jen necelou tretinu zmínené cástky. Dárcem je napr. Magistrát hl. m. Prahy a ÚMC Praha 10, ale i rada drobných sponzoru a prispevatelu. V prostorách kostela zní nyní jen provizorní malé varhany, jejichž umístení a vzhled navíc znacne ruší celkovou atmosféru interiéru. Autorem velkých varhan byla kutnohorská firma Josefa Melzera (opus c. 551). Jejich stavba bezprostredne navazovala na dokoncení nového nástroje v práve dobudované katedrále sv. Víta. Vršovický hrací stul byl puvodne urcen pro hradcanský dóm. Obojí varhany tak mají mnoho spolecného po zvukové i konstrukcní stránce. V roce 1932 pracovala firma také pro vršovický Husuv sbor. Tento dvoumanuálový nástroj se 16 rejstríky byl pozdeji premísten do nového sboru v Karlíne. Další Melzerova díla najdeme napr. v klášterním kostele v Sedlci u Kutné Hory, v Trebechovicích pod Orebem nebo v hronovském divadle. Jak vystihují i úvodem citovaná slova, hodnotu varhan – zvlášte jsou-li prosty pozdejších prestaveb a dispozicních zmen a nacházejí-li se v prostoru, pro který byly staveny – predstavuje jejich zvuk. Po hudební stránce vršovické varhany plne vyjadrují estetiku doby svého vzniku. Nesmírná cena techto varhan spocívá ale také v jejich vzhledu. Vnejší podobu skríne, tj. predevším prední radu píštal (tzv. prospekt), totiž navrhnul sám architekt kostela. Velmi pravdepodobne jde o jediný varhanní prospekt prof. Gocára. Protože i další prvky vnitrního vybavení, napr. starý hlavní oltár, jsou jeho dílem, tvorí interiér kostela dokonalou jednotu a harmonii. Takto ucelených sakrálních staveb, v nichž veškerý mobiliár je dílem samotného stavitele, najdeme jen málo. Vršovické varhany mají dva manuály (klaviatury pro hru rukama) a pedál (klaviatura pro hru nohama). 2450 píštal je podle charakteru zvuku rozdeleno do 40 skupin (tzv. rejstríku), které umožnují bohatý výber a kombinace zvukových barev. Propojení hracího stolu s vlastním nástrojem, presneji se vzdušnicemi, na nichž stojí píštaly (jsou to jakési skríne, které privádejí do píštal vzduch), je rešeno pneumatickým systémem, který je typický pro nástroje postavené v prvních desetiletích 20. století. Impulz od klávesy k píštale je zde prenášen vzduchem stlaceným v kovové rource (tzv. konduktu). Na stejném principu funguje také rejstríková traktura, tj. prenos impulzu od rejstríkových tlacítek (tzv. sklopek) na hracím stole ke vzdušnicím. Porízení vršovických varhan financovala v roce 1931 místní Obcanská záložna, dnes Ceská sporitelna se sídlem na Vršovickém námestí. Na výraz vdecnosti byl její reditel, komercní rada Zdenek Donner, v den svecení varhan dekorován vysokým papežským vyznamenáním: rytírským rádem sv. Rehore. Všem tem, kterí v soucasnosti opravu varhan podporí, bude spolecným vyznamenáním jediné: hudba, která po letech opet naplní nejen náš kostel, ale predevším srdce lidí, kterí jim budou umet naslouchat.

Sbírkové konto na opravu varhan 86817149/0300

ARCHITEKT JOSEF GOCÁR

narodil se v Semíne v okrese Pardubickém dne 13.Brezna 1880. Obecnou školu navštevoval v Semíne a od roku 1891 v Bohdanci. Od roku 1892 navštevoval reálku v Pardubicích, aby se po ukoncení nižšího stupne venoval zlatnictví. Avšak do Gocárova života zasáhl rídící ucitel Karel Peška, který doporucil Gocárovu otci, aby dal syna studovat na prumyslovou školu do Prahy. Povinný rok predškolní praxe si Gocár odbyl roku 1897 až 1898 u architekta Václava Roštlapila. Od roku 1898 až 1899 studoval na stavitelském oddelení Státní prumyslové školy v Praze a absolvoval ji r.1902. Roku 1903 po usilovné snaze byl prijat jako rádný posluchac Koterovy speciálky na Umeleckoprumyslové škole v Praze. Po peti semestrech ukoncil studia u Kotery a pracoval v jeho atelieru až do roku 1908, kdy pocal projektovat jako samostatný architekt. Roku 1911 se stal predsedou Skupiny výtvarných umelcu a byl jím ješte v následujícím roce. Roku 1912 založil spolu s Pavlem Janákem umelecké dílny. V breznu 1917 byl povolán na vojnu, kterou prožil v jižních Tyrolích. Vojenskou službou byl vázán do listopadu r. 1919. Roku 1924, po smrti svého ucitele Jana Kotery, byl jmenován jeho nástupcem a stal se profesorem architektury na Akademii výtvarných umení v Praze. Roku 1928 byl zvolen rektorem této školy. Prvního nejvyššího ocenení se mu dostalo r. 1925 udelením Velké ceny na výstave dekorativních umení v Paríži za Ceskoslovenský státní pavilon. Roku 1926 obdržel rád francouzské cestné legie. Byl zvolen clenem ctvrté trídy Ceské akademie ved a umení, clenem ústavu pro stavbu mest pri Masarykove akademii práce a dopisujícím clenem Královského ústavu britských architektu v Londýne. Gocár venoval cást svého života spolkové práci v SVU Mánes, jehož byl dlouholetým predsedou, a ve Spolecnosti architektu. Gocár má i velký význam jako ucitel. Josef Gocár zemrel 10. Zárí 1945. Je pochován na vyšehradském Slavíne.

KEŠ

Cache je krabicka od filmu. Prosim budte opatrni pri vyjimani a vkladani cache do ukrytu, v okolí se pohybuje dost lidí. Cache je pristupna 24/7

THE LOCATION

Cache is hidden on the Namesti Svatopluka Cecha (Svatopluk Czech's square) in the Prague's district of Vrsovice. The location itself is very steep for a square and besides of a beatiful functionalist church of St. Venceslas you can find here nice park and children playground.

THE BUILDING

The church of St. Venceslas is, with its almost 60 metres high tower, the dominant of Vrsovice. It was built in 1929-30 by a well known Czech architect J. Gocar. Very specific requests has been given: First of all, the steep terrain of the square which forbid the traditional east-to-west orientation and secondly the need for five big altars. At first no first price has been awarded and the favorite project appeared to be a plan of Wachsmann - Smetana team, whose proposal counted with things like sidewalls made of glass only, very steep altar and great arc of the roof. Architects changed their projects for the second round of the competition and Gocar's project which has won used few ideas of his competitors like the use of glass wall in the back of the presbytery and the above mentioned parabolic arc. Gocar finally added one of his favorite elements - "the steps of a pyramid" on the ground level as well as the roof level which is supposed to emphasise the activity of a spirit.

Gocar's church is a precious witness of the architecture of the Czech moderna and the first church in Czechoslovakia built using the ferro-concrete skeleton construction.

THE ARCHITECT

Josef Gocar (1880-1945) was a Czech architect. Born in Semin near Pardubice in the family of the brewster. Few years later the family moved to Bohdanec. As student at Jan Kotera's special architect school starts with his very first projects in Hradec Kralove, few years later after working for Kotera, he becomes an independent architect influenced by cubism and functionalism. The most important pieces of Gocar work includes the "http://en.wikipedia.org/wiki/House_of_the_Black_Madonna">House of the Black Madonna in Prague's Old Town, Gocar's Bohdanec Spa Pavilion, Bauer villa at Libodrice near Kolin, Winternitz automatic mills on the river of Chrudimka, not to mention a 10 year period of town planning and building design for royal city of Hradec Kralove. In 1924 he became a professor on the "http://www.avu.cz">Academy of Fine Arts in Prague and in 1932 he became chancellor of this university.