Zadané souradnice vás zavedou na místo, kde mužete získat odpovedi na své otázky (nebo zjistit kolik je hodin, pokud bude zrovna svítit Slunce).
Hvezda zvaná Slunce nijak nevyniká mezi miliardami ostatních hvezd tvorících naši galaxii. Pro nás má však zvláštní význam – je hlavním zdrojem energie, svetla, tepla a života vubec na naší planete.
Tuto skutecnost si clovek již odedávna uvedomoval a pokoušel se význam slunce dále interpretovat v horoskopech a predpovedích, kde slunci prikládal životadárný význam. Jevy jako zatmení slunce pak byly považovány za špatná znamení. Nyní již víme že tato „špatná znamení“ jsou zpusobena prítomností Mesíce v ose Slunce-Zeme a dovedeme jejich výskyt presne vypocítat. V letech 1996 až 2006 bylo ze Zeme možno pozorovat A (sudé císlo) úplných (vcetne hybridních), zatmení Slunce, z toho ale jen jedno bylo pozorovatelné ze strední Evropy (v CR 99ti procentní). Pamatujete? Sectete den, mesíc a rok této události a vyjde sudé císlo B.
V porovnání s ostatními hvezdami není Slunce nijak veliké, klasifikací patrí do kategorie Oranžový trpaslík. Vždyt jeho polomer je „pouze“ C-krát vetší než polomer Zeme (zaokrouhli na celé liché císlo), od které je vzdáleno D miliónu kilometru (strední vzdálenost, zaokrouhli na celé sudé císlo).
Únik zárivé energie z povrchu hradí Slunce z energie uvolnované pri termonukleárních reakcích ve svém jádre, behem kterých premenuje Vodík na Hélium. Slunce takto funguje již témer 5 miliard let a pred sebou má dalších 5 miliard, než své zásoby vodíku v jádre zcela vycerpá. Pak se Slunce uzpusobí tomu, aby mohlo spalovat vodík i mimo jádro. Termonukleární reakce probíhající ve slupce obepínající jádro zpusobí expanzi obalu. Slunce se stane cerveným obrem a v jeho útrobách skoncí planety Merkur, Venuše a nakonec i Zeme. Svítit ale bude i nadále. Odedneška bude svítit ješte asi E (liché císlo) miliard let.
Množství vyzárené energie je ohromné. Vypoctete-li ze zárivého výkonu Slunce užitím Einsteinova vztahu o kolik tun své hmotnosti prijde za pouhou sekundu jenom tím, že svítí, dojdete k neuveritelnému císlu – F miliónu tun! (pocítejte minimálne na 3 platné císlice, výsledek zaokrouhlete na jedno desetinné místo)
V aktivních oblastech slunecní atmosféry probíhá rada zmen, které souhrnne oznacujeme jako slunecní cinnost. Nejvýznamnejším projevem této cinnosti jsou slunecní skvrny ve fotosfére. Jsou to oblasti i nekolikanásobne vetší než Zeme a s teplotou o 1500 až 2000K nižší, než je teplota okolní fotosféry. Ta bývá okolo G tisíc kelvinu (zaokrouhli na celé sudé císlo).
Skvrny se vyskytují obvykle ve skupinách a jejich cetnost kolísá v závislosti na tzv. cyklu slunecní aktivity. Cím je slunce aktivnejší, tím více skvrn je možno pozorovat. Tento cyklus má H-letou periodu (liché císlo).
Podobne jako všechny planety Slunecní soustavy i Slunce rotuje kolem své osy. Jeden den na Slunci (tedy strední doba otocky vzhledem ke hvezdám) trvá I pozemských dní (iracionální císlo, zaokrouhlete na jedno desetinné místo).
Gravitacní pole Slunce drží na svých drahách planety, planetky a komety do vzdálenosti miliard kilometru. Pro lepší predstavu jeho síly si uvedme príklad: Upustíme-li na Zemi predmet, bude za 1 sekundu padat rychlostí asi 35 km/h (neuvažujeme odpor vzduchu). Kdybychom tak ucinili na povrchu Slunce, nabere onen predmet za 1 sekundu rychlost J km/h (zaokrouhlete na desítky km/h) a pár desetin sekundy poté prekoná i rychlost zvuku.
Vlastní cache najdete 3380m od zadaného bodu, na souradnicích:
N 49° K,L’
E 16° M,N’
K = (H+G-A-E)*(E-G-J)+10*(I-F)+A+B-C-D+H
L = (H-G)*(E+I)+10*F+A*C-B+D+G*H+G+J
M = 2*(B*G-H*J-10*(I+F)-E*C+A-D)
N = 10*F*(3*(J+H)-A*C-B+D+E-10*I)
Hodne štestí!