-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Nevkládejte, prosím, žádné TB a GC - rádí tady straka!
Behem 14. století hrad nekolikrát zmenil majitele, až jej v roce 1372 koupili od jakéhosi Diviše z Popovce bratri Diviš, Mstislav, Slavata a Ješek z Chlumu, príslušníci staroceského panského rodu, pozdeji známého jako Slavatové z Chlumu a Košumberka. Vzápetí se Košumberk stal na tri století slavatovským rodovým sídlem. Na hrade sídlili Slavatovi synové, z nichž Jan údajne doprovázel Jana Husa do Kostnice. Snad již za prvních slavatovských majitelu ci ješte pred nimi nekdy v prubehu 14. století bylo jádro zcela prerešeno a do jeho stredu byla vestavena ctverhranná obytná vež se zaobleným nárožím. Tím se Košumberk vzhledove ješte více priblížil hradu Rabí.
V pozdní gotice bylo jádro hradu obklopeno opevneným predhradím, jehož hradba byla zesílena nevelkými okrouhlými a ctverhrannými vežickami a baštami. Dodnes se dochovala pouze ctverhranná vež v jižním nároží a základy dvou okrouhlých bašt na jih a severozápad od jádra. Podle vyobrazení hradu v pozadí obrazu z první poloviny 18. století v hradním muzeu bylo takovýchto okrouhlých bašt kolem hradu celkem šest. V téže dobe byla vstupní strana zesílena trojúhelným predbráním jehož východní nároží zaujal dvoukrídlý objekt purkrabství.
Pred polovinou 16. století se na hrade opet stavelo, o cemž svedcí letopocet 1544 na bráne z predbrání v jihovýchodním cípu nádvorí. Ten lze patrne spojit s prestavbou budovy purkrabství v renesancním slohu. Budova dostala nové fasády s dodnes cástecne zachovanými psaníckovými sgrafity. Roku 1547 byl Diviš Slavata trestán pro úcast ve stavovském povstání (byl jedním z 12 direktoru) - cást majetku pozbyl, Chlum a Košumberk si podržel v manství. Soucástí trestu bylo i jeho domácí vezení na Košumberku. Brzy však dosáhl odpuštení a ješte pred jeho smrtí roku 1575 byl Košumberk z manství propušten. Brzy po polovine 16. století založil na hrade ceskobratrskou školu, na které krome jiných studovali Albrecht z Valdštejna a defenestrovaný místodržící Vilém Slavata (od roku 1623 majitel panství). Gotická podoba hradu již zrejme prestala postacovat zvýšeným nárokum panstva a tak již v roce 1560 se Diviš zminuje v jednom z dopisu o úmyslu prestavet Košumberk po vzoru zámku v Jindrichove Hradci. Posledním podnetem k uskutecnení prestavby byl požár zpusobený bleskem v cervenci r. 1573. Staré jádro dostalo renesancní fasádu vrcholící štítovými vikýri, vstupní vež byla snížena na úroven ostatních budov. Severovýchodne od jádra byl pristaven rozsáhlý dvoukrídlý renesancní zámek, který pohltil úsek puvodního opevnení. Na nádvorní strane byla dvoupatrová arkádová lodžie na oblých hladkých pilírích o osmi klenebních polích krížových kleneb. Z arkád se dochoval jeden nosný sloup (nove vztycený pred nádvorním celem severního krídla), otisky kleneb a rímsové konzoly ve zdivu obou krídel. Na jižním nároží se k tomuto paláci primykala štíhlá hodinová vež stojící na zpusob arkýre na válcové noze. Fasády zámku tvorila psanícková sgrafita strídající se s pruhy stylizovaných vlnek. Zámek se stal jednou z nejvýstavnejších staveb v celém Chrudimském kraji. I pres tyto úpravy si podržel charakter opevneného místa a tak si do nej v nejistých predbelohorských dobách ukládala okolní šlechta i obyvatelstvo své cennosti a duležité listiny.
Divišuv vnuk Diviš Lacembok byl pro úcast ve stavovském povstání v letech 1618-20 potrestán roku 1623 ztrátou poloviny majetku. Košumberk koupil jeho príbuzný Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Dle soudního odhadu se pri tomto prodeji v zámku nacházela obrazová rodová galerie, palné zbrane, výzbroj a výstroj pro 18 jízdních a 20 peších, 7 koní panských, 7 kocovských, dva komorní vozy, kocárek a.j. Vilém Slavata prodal roku 1634 Košumberk Lacembokovu synovi Jindrichu Vilémovi. V období tricetileté války Košumberk pustnul, vrchnost vycerpaly válecné náklady a navíc v letech 1639, 1643, 1645 a 1648 panstvím prošli Švédové. Roku 1654 Jindrich Vilém, poslední mužský potomek této rodové vetve, zemrel a Košumberk spadl na jeho dceru Johanku Barboru a po její smrti o tri roky pozdeji prostrednictvím její matky Marie Maxmiliany (roz. Ždárské ze Ždáru) prešlo panství na jejího druhého manžela Františka Kryštofa Hieserleho z Chodu. Ten však roku 1666 umírá a Marie hospodarí na panství sama. Roku 1684 se natrvalo odstehovala do dvorce pod poutní kaplí na Chlumku. Tím ztrácí Košumberk rezidencní funkci, což znamenalo pocátek jeho postupného pádu. Po své smrti roku 1690 odkázala cást panství i s Košumberkem jezuitskému rádu. Ti meli svou rezidenci u nového poutního kostela na Chlumku a Košumberk neužívali. V roce 1769 se uvádí první patro jako neobyvatelné. Po zrušení rádu císarem Josefem II. roku 1773 prevzal objekt náboženský fond, pocátkem 19. století panství koupil belgický šlechtic Leopold de Laing a roku 1826 jej prodal Thurn-Taxisum.
Roku 1920 se zrícenin ujalo Družstvo na záchranu hradu Košumberka, které se postaralo o konzervaci ruin a usporádalo hradní muzeum v budove purkrabství. Od roku 1953 byl hrad státním majetkem, v devadesátých letech jej prevzala do své péce obec Luže.
Prevzato z:www.kosumbersko.cz/tipy/kosumberk/kosumberk.html
Terén má 3,5 hvezdicky, nebot za mokra je prístup ke keši velmi obtížný! (Je lépe prehánet na terénním hodnocení než mít nekoho na svedomí!)
Additional Hints
(Decrypt)
i ebuh mqv - qbyr