V severní části Litovelského Pomoraví navazuje na rozsáhlý komplex lužních lesů romanticky komponovaná krajina v okolí Nových Zámků. Území bylo součástí úsovského panství Lichtenštejnů, kteří zde na počátku 19. století vytvořili krajinářský areál v duchu anglického parku. Podobně jako v případě rozsáhlejšího Lednicko-valtického areálu věnovali pozornost nejen podobě samotného zámku, ale také jeho okolí. V lužních lesích na březích Moravy a jejích ramen tak vznikla promyšlená krajinná kompozice s oborou, alejemi, průseky a souborem drobných romantických staveb.
K proměně okolí Nových Zámků došlo po ničivém požáru zámku a jeho následné velkorysé přestavbě na počátku 19. století. Autorem klasicistní podoby zámku, která se dochovala dodnes, byl vídeňský a lichtenštejnský dvorní architekt Josef Hardtmuth, pozdější zakladatel továrny na tužky. Krajinnou kompozici okolního parku vytvořil zahradní architekt Bernard Petri. Oba se ve stejné době podíleli také na utváření podoby Lednicko-valtického areálu.
Novozámecký areál byl komponován především jižně od zámku a jeho přirozenou dominantou a zároveň zakončením se stal vrch Třesín, zejména jeho severní skalnatý svah vystupující nad okolní podmáčenou krajinu. Jednotlivé části areálu byly vzájemně propojeny pohledovými průseky, alejemi a cestami. V okolních lesích se nacházelo několik drobných, převážně dekorativních staveb, které dotvářely romantickou atmosféru krajiny.
Mezi nejvýraznější stavby patří Rytířská síň v podobě antického chrámu, která byla vybudována na okraji skalního masivu. Sloužila jednak jako pohledová dominanta uplatňující se ve výhledech z různých částí zámeckého areálu, jednak jako zastřešená vyhlídka. Z jejího místa bylo možné spatřit nejen samotný zámek, ale také Chrám přátelství na skalnatém ostrohu Řimického jezu a Obelisk stojící níže u řeky. Jedno z dalších zdejších skalních útvarů bylo využito při stavbě tzv. Čertova mostu, s nímž se pojí několik místních pověstí. Součástí romantické kompozice byla také umělá jeskyně Podkova.
Výraznou dominantou areálu je rovněž volně stojící kamenný obelisk, kterému se přezdívá Komín. Stavba vysoká přibližně 18 metrů stojí na nízké kamenné čtyřboké podnoži, jejíž nároží zdobí kamenné koule. Obelisk byl postaven v roce 1808 podle projektu Josefa Hardtmutha a dodnes představuje jednu z charakteristických staveb komponované krajiny Nových Zámků.
K obelisku se váže několik pověstí. Podle jedné z nich nechal kníže z Lichtenštejna stavbu vybudovat v době, kdy v okolí Litovle panoval velký hlad. Za každý kámen měl dělníkům vyplatit bochník chleba, a stavba tak měla lidem zajistit alespoň základní obživu. Jiná pověst vypráví, že právě na tomto místě kníže ulovil svého prvního jelena.
Nové Zámky tak představují pozoruhodný příklad lichtenštejnské krajinářské tvorby, v níž se propojuje přirozený charakter lužní krajiny s promyšlenou kompozicí cest, alejí, průseků, vyhlídek a romantických staveb. Jednotlivé objekty zde nebyly budovány izolovaně, ale jako součást celku, jehož půvab spočíval právě ve vzájemném propojení architektury a okolní krajiny.
UPOZORNĚNÍ: Území je přírodní rezervace a podle zřizovací vyhlášky je na jejím území zakázán vstup mimo cesty. Keš je umístěna v dosahu cesty.
Zdroje:
Kudy z nudy
Moravský turista
Historie kešky
- 13.9.2026 - Provedena údržba. Nová krabička s novým logbookem #6. Upraven listing.
- 24.8.2026 - Keška adoptována Beetovym
- 9.7.2006 - Keška vypublikována.