-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Hrad Edelštejn, jehož pocátky jsou nejasné, vystupuje v dejinách poprvé v roce 1281 za dramatických okolností: kníže Mikuláš Opavský tehdy predal hrad vratislavskému biskupovi Tomášovi II. jako náhradu za škody zpusobené tehdejším držitelem Edelštejna Otou z Linavy a jeho bratry. Jednalo se zrejme o cetné loupeže na majetku vratislavského biskupství, což nás jen málo zaráží, když vezmeme v potaz obdobnou cinnost pánu z Linavy v této dobe i na jiných hradech (Helfštejn, Weissenstein). V brzy vypuklém sporu o majetky na Jesenicku mezi výše zmíneným biskupem Tomášem a vratislavským knížetem Jindrichem IV. byl Edelštejn jednou z hlavních prícin sváru. Když v roce 1284 kníže vyzval biskupa, aby se dostavil na jeho soud a Edelštejn mu vydal, biskup knížete exkomunikoval a obrátil se se žádostí o ochranu na ceského krále Václava II., protože hrad leží na ceském území. To by znamenalo, že Edelštejn dríve patril ceské korune. Nicméne Jindrich se tímto krokem nedal odstrašit a roku 1285 Edelštejn biskupovi násilím odnal. Hrad již vratislavskému biskupství nikdy vrácen nebyl a stal se až do roku 1440 pevnou baštou opavského knížectví. Výjimku tvorí krátké období po roce 1339, kdy jej král Jan Lucemburský z neznámého duvodu odnal knížeti Mikuláši II. Jednalo se však patrne o krivdu, protože jeho syn Karel IV. hrad Mikulášovi v roce 1361 zase vrátil. Husité, kterí oblastí táhli v roce 1428, se o dobytí Edelštejna nepokusili, a tak až zadluženost opavského knížete Václava zpusobila, že jej získal opolsko-hlohovský kníže Bolek. Tím se hrad stal zároven výrazným operným bodem husitství ve Slezsku. Pred rokem 1455 za neznámých okolností vyhorel, ale kníže Bolek jej vzápetí zase opravil a doplnil mohutným opevnením. Po smrti Bolka v roce 1458 získal hrad jeho bratr Mikuláš Opolský, který jej na základe dohody z roku 1460 prenechal r. 1465 ceskému králi Jirímu z Podebrad který jej sveril do správy utrakvistovi Janovi ze Žerotína. Mesto Vratislav ale vypovedelo kališnickému králi poslušnost. Postoj edelštejnského purkrabího vuci mestu byl neprátelský; Jan ze Žerotína mu zle škodil. V odvetu za to meštané, vedení vratislavským biskupem Joštem Z Rožmberka, na hrad 13. cervence 1467 necekane zaútocili a dobyli ho. Vzhledem k mohutnosti opevnení hrad nejspise padl zradou zevnitr. Z obavy, aby se tato cenná pevnost opet nedostala do rukou stoupencu krále Jirího, nechal biskup hrad rozmetat. V rámci konecného narovnání vyplatilo biskupství dedicum krále Jirího za znicený hrad a jeho okolí 210 hriven úroku a 1600 uherských zlatých. Tím se Edelštejn dostal natrvalo do držení vratislavského biskupství. Jeho trosky popsal ješte roku 1687 biskupský horní hejtman Hantke. Pokusy o záchranu hradu na pocátku dvacátého století selhaly pro nedostatek penez.
Edelštejn byl v oblasti ceského Slezska hradem s daleko nejmodernejším opevnením. Stavba zaujala protáhlý výbežek Prícného vrchu u Zlatých Hor (697 m n.m.). Stavenište bylo obehnáno príkopem a mohutným valem, na prístupové jižní strane dokonce dvojnásobným. Rozsáhlý areál má 2 cásti. Jádro hradu tvaru nepravidelného trojúhelníku se rozprostíralo na jižní strane. Jeho dominantou byla mohutná válcová vež, která stála uprostred jižní hradby; dnes je z ní patrný pouze výrazný sutový kužel, z nehož dokonce nelze ani urcit prumer veže. Za veží, v západním rohu jádra, stál velký dvouprostorový palác. Další dve budovy priléhaly k hradbám jádra na jižní a severní strane; v jejich sousedství bývala cisterna. Do jádra se vcházelo od severu z témer lichobežníkového predhradí, které obsahovalo nejakou hospodárskou zástavbu na severovýchode. V severozápadním rohu predhradí stávala hranatá vež, jejíž prízemní cást podlehla destrukci v 80. a 90. letech predminulého století. Další vež, v níž bývala vstupní brána do predhradí, se nacházela uprostred jeho západní hradby. Literatura z konce devatenáctého století situuje do její bezprostrední blízkosti studnu; to by svedcilo o tom, že jádro a predhradí vznikly postupne a nikoliv najednou. Nejpozoruhodnejší cást opevnení vznikla patrne za opolského knížete Bolka. Jednalo se o parkán, který patrne obíhal hrad na trech stranách (jeho prubeh na severozápadní strane je ale nejasný). Do parkánu se vcházelo branou, bezprostredne za níž stávala vežovitá brána do predhradí. Bezprostredne pred tímto vstupem, po levé ruce príchozího a mírne ve svahu, stávala bašta, jak signalizuje ploška pulkruhového pudorysu. Cesta byla pritom z druhé strany sevrena mohutnou delostreleckou baštou, která priléhala k hradnímu jádru v míste paláce. Další dve bašty zajištovaly bocní postrel hradby parkánu na východní a jihovýchodní strane.
Z hradu se dochovalo predevším výrazné reliéfní modelování; zbytky zdiva jsou nepatrné. Celý areál je výrazne zamoren plevelem, zejména koprivami, což ztežuje pohyb v nem. Pri hledání cache prosím nijak nemanipulujte se zbytky zdiva hradu, není to treba!
Additional Hints
(Decrypt)
Cbq uebznqxbh xnzrav zrmv xberal iryxrub ohxh ir finuh