Schwarzenberský pivovar v Protivíně býval největším pivovarem Prácheňska. Přesný rok jeho založení je pro nedostatek písemných zpráv zahalen tajemstvím. Jisté však je, že existoval už v první polovině 16. století.
Z dokumentů uložených ve schwarzenberském archivu vyplývá, že 29. listopadu 1540 věnoval Jan z Pernštejna Ondřeji Ungnadovi ze Suneku a jeho manželce Bohunce „statek protivínský se vším příslušenstvím, i s krčmami od panství hlubockého k pivovaru protivínskému obrácenými“. Léta 1551 postoupil Ondřej Ungnad své druhé manželce Anně zboží protivínské s tvrzí, pivovarem, podlužím a městečkem Protivínem, načež roku 1554 oba manželé při prodeji panství Vilému z Rožmberka vymínili si několik krčem na Hlubocku, aby v nich nadále bylo odebíráno pivo výhradně z panství pivovaru v Protivíně. Roku 1562 se objevuje opět zmínka o pivovaru při tvrzi protivínské a o panské chmelnici u Protivína.
Roku 1711 přešel pivovar do vlastnictví knížecího rodu Schwarzenbergů. Později, roku 1892, byl někdejší protivínský cukrovar proměněn v rozsáhlou sladovnu, která hned v prvních letech svého provozu vyráběla přes 250 000 metrických centů sladu ročně. Byla zde poprvé vyzkoušena metoda výroby podle Nathana s využitím oxidu uhličitého z hlavního kvašení. Pivovar se tak řadil mezi nejlepší nejen co se týče kvality vyráběných piv, ale i díky inovativním technologiím.
Nejslavnější období protivínského pivovaru přišlo na přelomu 19. a 20. století. Roku 1896 bylo v Protivíně vyrobeno 125 000 hektolitrů piva, roku 1899 už 140 000 a roku 1902 147 745 hektolitrů piva. Pivo z Protivína se v té době vyváželo nejen do celého Rakouska-Uherska, ale i do zámoří. V té době měl pivovar své vlastní sklady v Praze, Plzni, Vídni, Terstu, Záhřebu, Berlíně, New Yorku a jinde. Zlaté období skončilo během první světové války, kdy pivovar přišel o své zahraniční odběratele.
V roce 1948 došlo ke znárodnění podniku. Mezi roky 1950–1952 byl pivovar začleněn do národního podniku Jihočeské pivovary se sídlem v Českých Budějovicích. V letech 1953–1955 změnil protivínský pivovar majitele a stal se klíčovým závodem podniku Pošumavské pivovary. O tři roky později se však znovu vrací do područí národního podniku Jihočeské pivovary, kde zůstal až do změny režimu.
V červnu 2000 prodaly Jihočeské pivovary závod Protivín městu Protivín, které se stalo stoprocentním vlastníkem pivovaru. Tím, že město pivovar odkoupilo, jej zachránilo, jelikož záměrem Jihočeských pivovarů bylo provoz pivovaru utlumit a postupně jej zavřít. Po jeho záchraně se ještě na konci roku 2000 město rozhodlo pivovar prodat skupině libereckých podnikatelů.
Nejnovější kapitola v dějinách Pivovaru Protivín se začíná psát v únoru 2008, kdy pivovar spadá pod českou společnost Pivovary Lobkowicz Group. Nový vlastník má eminentní zájem navázat na vše dobré, co bylo v pivovaru uděláno, a chce samozřejmě protivínský pivovar i nadále rozvíjet. Společnost Pivovary Lobkowicz Group se bude i v budoucnosti zasazovat o vaření klasických českých ležáků pomocí tradiční technologie, posílení pozice pivovaru v regionu a o expanzi na trhy v zahraničí.
Název Platan se poprvé použil v roce 1973 pro 11% světlý ležák. Inspirací k tomu byla pro tehdejší vedení pivovaru překrásná trojřadá platanová alej v našich podnebních podmínkách ojedinělá, lemující příjezdovou komunikaci do pivovaru. Protože se pod tímto názvem stal pivovar známým a zákazníci kladli rovnítko mezi Platan a Pivovar Protivín, bylo rozhodnuto o tom, že název Platan bude nejen logem pivovaru, ale i názvem všech zde vyráběných piv.
Protivínská pivovarská alej byla vysazena v roce 1872 jako třířadá alej. Nebývá obvyklé, aby alej stromů lemovala jak silnici, tak i cestu pro pěší. Alej se skládá z 59 platanů javorolistých (Platanus hispanica), které mají obvody kmenů od 160 do 310 cm. V současnosti je místní trojřadá alej, v našem podnebí ojedinělá, vedena jako chráněná. Dalších 17 platanů je v přilehlé aleji, jeden na náměstí a 15 v areálu pivovaru.
U nás nejrozšířenějším druhem je platan javorolistý (Platanus acerifolia, hispida). Skutečný původ tohoto druhu není dosud zcela jasný. Jedna strana tvrdí, že jde o křížence mezi platanem západním a východním (z Anglie z let 1680 - 1700), druhá strana se přiklání k teorii o samostatném druhu odvozeném z již vymřelého třetihorního platanu (tehdy hojného v celé Evropě). Tento mohutný strom, který v dospělosti vyroste až 45 m do výšky a vytvoří obvod kmene až 6 m, se dožívá několika set let. U nás se pěstuje od r. 1835. Velmi výrazný je tento druh platanu svojí kůrou, která je na mladých stromcích hladká, později pak vícevrstevná, složená z pestrých zelenožlutých, bělomodrých a hnědých plátů. Odlupuje se ve větších, nepravidelných kusech, což způsobuje charakteristickou skvrnitost kmenu. Listy má 3 – 7 laločné, 10 až 25 cm široké, temně zelené, na rubu plstnaté. Kvete v květnu dlouze stopkatými hlávkami o průměru 2 cm, ze kterých se vyvíjejí ježatá, kulovitá plodenství, nejčastěji po 2 na stopce. Po uzrání získávají hnědou barvu a jsou pokryty ostnatými štetinami. Na stromě přetrvávají přes zimu. Z těchto „hlávek“ se pak uvolňují semena na bázi tuhých chlupů. Tento druh platanu je mimořádně odolný proti suchému a znečištěnému ovzduší a lze se s ním setkat rovnež v městské výsadbě, kde je schopen přežívat v zadlážděných a asfaltových plochách chodníku.
TATO CACHE JE ZAŘAZENA DO TEMATICKÉ SÉRIE
Keš je součástí GeoPuzzle Českých pivovarů!
ENGLISH VERSION: Platan is a beer label of the Czech provenience. It is produced by Mestský Pivovar PLATAN s.r.o. in southbohemian town of Protivín. It is a regional beer with a little bit bitter taste. Platan got its name from an alley of plane tree, because "plane tree" is "platan" in Czech.