Skip to content

<

Filip a Markéta

A cache by Mel-Man&Rena Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 8/11/2006
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Sankt Margaretenbad byvaly kdysi vyznamne lazne na okraji Prachatic. Jejich slava skoncila v roce 1935.


LAZNE SVATE MARKETY

Lázne byly zalozeny v roce 1783 pri prameni vyverajicim z lesnateho masivu Libina v nadm. vysce 635 m. Lecebny ucinek pramene Sv. Markety byl vyuzivan jiz v 17. stoleti.
V laznich se provadelo leceni studenou vodou a byly vyuzity vsechny zpusoby moderni vodolecby (Priessnitzovy a Kneippovy lecebne metody). Lazne byly zamereny na lecbu nervove soustavy a pohyb. ustroji. Mezi lecebne kury patril pitny rezim, behani v ranni rose, sprudlovani (probihani drevenymi vantroky s pramenitou vodou), uprednostnovan byl pohyb na cerstvem vzduchu, bylinne, raselinne a uhlicite koupele, slunecni a elektricke procedury, vcetne masazi. Klientelu lazni tvorili hlavne Rakusane a Nemci. Hlavni lazenska promenada vedla od kolonady, kde byl vyveden lecebny pramen, zapadnim smerem a zde navazovala na pesi prochazkove lesni stezky k serpentine silnice a podel Feferskeho potucku. Lazne mely sve zahradnictvi a hospodarsky statek. Lazensky kocar byl urcen pro prepravu pacientu k zeleznicni zastavce Marketiny lazne, ale i k projizdce. Caste byly i nedelni navstevy lazni prachatickymi obyvateli. Lazensky provoz skoncil v roce 1935.
Za valky se staly sidlem zdejsiho Wehrmachtu. Budovy v letech 1959-74 slouzily jako skolni zarizeni, dale jako rekreacni stredisko ROH a take coby zarizeni pro uprchliky...

Pramenna oblast zdejsiho okoli slouzila jako zdroj vody pro Prachatice jiz od pol. 16. st. Vodovodni rad z borovych trub privadel neupravenou surovou vodu podel silnice Prachatice – Libinske sedlo (Fefry) do kasny na Velkem namesti a dalsich kasen ve meste. Teprve o 300 roku pozdeji, v roce 1895, byl tento “renesancni” vodovod nahrazen novym systemem, ktery jimal vodu pomoci zasakovacich zarezu, doplnenych Fiedlerovou stolou z Libinskeho a Cernohorskeho prameniste. Je funkcni dodnes jako vyznamny doplnkovy zdroj pitne vody pro mesto.


***SVATA MARKETA***

Nositelek tohoto jmena, ktere za svuj prikladny zivot a zasluzne ciny byly papezem prohlaseny za svate, se v minulosti objevuje vice.
Podle zaznamu se asi nejstarsi nositelka tohoto jmena, ktera byla prohlasena svatou, narodila v Antiochii kolem roku 255 v bohate rodine. Rodice dlouho netusili, ze prijala tajne krestanstvi. Kdyz se o dcerine vire v Krista dozvedel otec, vyhnal ji. Odesla do hor, kde pasla dobytek. Tam ji potkal rimsky spravce a zamiloval se do ni. Jenomze puvabna Marketa prosby ani nalehani, aby se stala jeho zenou, nevyslysela. Zaslibila se Kristu. Tim si podepsala ortel smrti.
Podle jine legendy dalsi Marketa, narozena tentokrat v 5. stoleti, proslula nevidanou krasou, kterou okouzlila i biskupa Nona. Ten znamou rimskou kurtizanu obratil na krestanstvi a zachranil tak jeji dusi.
Treti svetici tohoto jmena byla Marketa Skotska. Narodila se kolem roku 1050 jako dcera anglickeho krale Edurada Athelinga a uherske princezny Agaty. Po bitve u Hastings musel kral uprchnout pred Vilemem Dobyvatelem do Skotska, na dvur krale Malcolma III. Hezka, laskava a moudra princezna se mu zalibila. Ze suroveho vladce se pod jejim vlivem stal uslechtily kral. Svata Marketa Skotska vedla prikladny zivot skromne a bohabojne krestanky. Sama pry nejedla driv, dokud nenasytila devet sirotku a dvacet ctyri chudych. Papez Inocenc IV. ji svatorecil v roce 1249.
Svata Marketa Antiochijska byla mucednice zijici na pocatku 3. stoleti v Antiochii (uzemi dnesni Syrie). Pro nas je vyznamna tim, ze ve 13. stoleti venoval jeji ramenni kost Brevnovskemu klasteru kral Premysl Otakar II. (podle jinych pramenu kral Bela II.).
Legenda o sv. Markete je podobna rade jinych krestanskych legend. Divka z vysoce postavene rodiny (otec "pohansky" knez) se o krestanstvi dozvedela od sve chuvy. Zakratko se stala horlivou krestankou, coz ji zakonite privedlo ke konfliktu s otcem. Ten ji vyhnal a donutil past ovce. Na pastve ji potkal rimsky mistodrzitel Olybrius, ktery byl oslnen jeji krasou, ze ji pozval do sveho palace. Podle jine verze ji rimskemu mistodrzicimu primo udal otec. Tak jako tak, v palaci se ji Olybrius pokusil odvest od krestanske viry, nejprve domluvami, pak mucenim. Trpici divce se rany do druheho dne zacelovaly a Olybrius, neveda si jiz rady, nechal divku setnout. Tim jeji muka skoncila, ale legenda zije dodnes.
Popis muceni se zachoval v neobycejne podrobne a barvite forme. Muzete si jej precist na serveru FATYM v Legende o sv. Markete.

Marketa patri mezi svetce s privlastkem drakobijce, podobne jako sv. Jiri. V zalari se ji totiz mel zjevit dabel prevleceny do draci podoby. Drak ji nabidl pomoc, ale Marketa poznala s kym ma tu cest a odmitla ho. Vztekly drak - dabel divku spolkl, ale jeste rad ji za chvilku vyplivl, nebot jeji dlouhe vlasy mu pusobily v krku nesnesitelne skrabani. Pote ho divka zapudila znamenim krize a drak se propadl - podle dnesniho podani do pekla. Zde je legenda trochu postavena na nejistych zakladech. Zle bytosti totiz udelal z draku az stredovek. V dobe, kdy se pribeh odehral, byli draci povazovani za dobra bozstva - takze je mozne, ze Marketa opravdu propasla moznost zachranit se ze zalare a vyhnout tak dalsimu muceni a jiste smrti. Je vsak spise pravdepodobne, ze Marketa byla jiz natolik oddana Kristovi a lasce k nemu, ze svuj osud chtela dovest az do konce. Diky intermezzu liciciho boj statecne divky s drakem se vsak Marketa stala patronkou zen ve chvili jejich nejvetsi zivotni zkousky, pri porodu.
Tim se svata Marketa zaradila mezi tak zvanych 14 svatych pomocniku. Tito svati pred smrti prosili Boha, aby smeli pomoci kazdemu, kdo je o to pozada. Ke 14 svatym pomocnikum byvala casto prirazovana i Panna Maria jako patnacta pomocnice. Do skupiny ctrnacti svatych pomocniku patri: sv. Achac - pomocnik v nasi smrtelne uzkosti, sv. Jilji - pomocnik pri manzelske neplodnosti a rakovine, sv. Krystof - pruvodce po cestach, sv. Cyriak - pomocnik pri posedlosti, sv. Dionyz - pomocnik pri nespravnem mysleni, sv. Erasmus - pomocnik v nahromadenych emocich, sv. Eustach - radce v mezilidskych vztazich, sv. Jiri - osvoboditel od draka zla, sv. Katerina - lecitelka ztroskotanych zivotnich planu, sv. Pantaleon - pomocnik vyprahlych a vycerpanych, sv. Vit - darce nove zivotni energie, sv. Barbora - patronka veznenych a umirajicich, sv. Blazej - primluvce suzovanych strachem a uzkosti, sv. Marketa - primluvkyne za rodicky.

Marketa slavi svuj svatek 13.cervence.



KAPLE SVATEHO FILIPA

Na ceste od nekdejsich Lazni svate Markety (Sankt Margaretenbad) smerem na Libin dojdete ke kapli zvane Patriarcha, zasvecene svatemu Filipu Neri. Kaple se nachází ve výšce 858 m n m.
Stavba pochazi z roku 1808. Stoji v lese na skale, z niz vyvera pramen jmenem Patriarchuv, ktery byl odtud veden potrubim prave az do zminenych lazni (potrubimi je voda vedena do mesta dosud).


***SVATY FILIP (Filip Neri)***

Narodil se 21. cervence roku 1515 ve Florencii (Italie). Byl synem florentskeho notare a dostalo se mu dobreho vzdelani. Rodice si prali, aby byl obchodnikem. On si vsak zvolil duchovni drahu, v 18 letech opustil otcuv kram a odesel do Rima, kde zil 17 let jako laik. Zivil se vychovatelstvim, vedle toho psal poezii, studoval filozofii a teologii. V Rime se tehdy verejna moralka dostala na ten nejnizsi stupen a Filip se zacal timto problemem vazne zabyvat. Zalozil laicke bratrstvo, ktere se schazelo k bohosluzbam a poskytovalo pomoc potrebnym. Postupne tak vznikla velka nemocnice sv. Trojice. Filip se zacal vedle toho venovat i mystice a v roce 1551 se nechal vysvetit na kneze. Od te doby zil v knezske komunite pri kostele San Girolamo. Hlavni napln sveho zivota vsak videl v praci s mladezi. Pri kostele nechal vystavet orator, kde se konala nabozenska setkani a diskuse. Poprve zde take zaznely hudebni skladby na biblicka ci jina nabozenska temata, zpivane solovymi hlasy a sborem (odtud nazev oratoria). Mlade duchovni, kteri mu pomahali, spojil Filip v roce 1575 v kongregaci oratorianu, pro niz vybudoval kostel Santa Maria in Valicella. Filip se stal brzy znamym po celem Rime a ziskal si postupne vliv na cele mesto. Ani on vsak neunikl kritice. Nekteri lide jej nepochopili a nechteli ci neumeli se smirit s jeho nekonvencnim chovanim ani s jeho misionarskymi metodami, prestoze jeho cesta k sebezdokonaleni byla urcena vsem, knezim i laikum. Sve vlastni ctnosti se snazil vtisknout i druhym - lasku k Bohu i lidem, pokoru a smysl pro spravne jednani, slechetnost, veseli. Diky poslednimu bodu z zivotniho kreda se stal patronem humoristu. Zemrel 26. kvetna 1595 v Rime.

Filip slavi svuj svatek 26.kvetna.



SOUCASNOST

Po roce 1989 se objekty lazni staly predmetem zajmu mesta, instituci i jednotlivcu. Probehla privatizace a dalsi, prevazne uverove aktivity, ktere vsak dosud neprinesly laznim novy zivot. Stredni ze tri lazenskych budov jiz byla strzena a osud dalsich je porad nejasny...
O jedinem naznaku lazenske cinnosti v tomto prostoru, jsem se dozvedel z casopisu Vozickar 2/2006 v tomto clanku:
Jak se zbavit studenych nohou ve studene vode
Dvanactitisicove Prachatice maji prvni brodici lazne v Cesku situovane do lokality, v jejiz blizkosti ma vyrust komplex lazensko-rehabilitacniho Lecebneho centra svate Markety – lezi na Fefrovskem potoce. Lide tam prochazeji neobvyklou proceduru, behem niz se po rozcviceni brodi po kolena studenou vodou. Jedna se o metodu, kterou vypracoval nemecky farar Kneipp a ktera vyrazne zlepsuje krevni obeh. Vybudovani lazni prislo zhruba na 40 000 korun. Vetsinu penez ziskali autori z evropskeho fondu Interreg IIIA. Koryto potoka je prehrazeno betonovymi prahy a jeho dno vysypano piskem. Do vody se schazi po schudcich a stredem toku vede drevene zabradli pro pridrzovani. Po procedure si muzete odpocinout u ohniste s lavickami. Lazne jsou rovnez jednim z nekolika zastaveni na naucne stezce kolem Prachatic.
Lazne vybudovalo prachaticke Stredisko vzdelavani, informaci a sluzeb spolu s mistni organizaci Strany zelenych.


TRASA KE CACHE

Cilem vasi cesty bude kaple Patriarcha, k niz vas dovede nove rekonstruovana krizova cesta. Verim, ze sve cesty nebudete litovat a potesi vas stejne jako nas, kdyz jsme ji prochazeli poprve.
K cili se muzete vydat z centra Prachatic po cervene znacce. Nebo svou cestu muzete zahajit na zastaveni Vyhlidkove stezky kolem Prachatic, a to u cisla 7 "Lazne Sv. Markety" (VIZ waypoint). Nebo sem muzete prijit trasou stezky jiz ze zastaveni c. 6 "Pod Libinem," tedy od cache Pod Libinem.
Az se obcerstvite u Patriarchova pramene, muzete pokracovat blizkou zkratkou (prvni lesni cesta vlevo pri ceste od kaple zpet po krizove ceste) na cervenou trasu a odtud ke kesi Libin.
Vydate-li se sem na kole ve smeru od Prachatic, bude pro vas snadnejsi pokracovat v miste, kde krizova cesta uhyba strme doprava, dal po lesni silnicce. Na krizovatce se cesta stoci temer o 180 stupnu a dovede vas az ke kapli.


ROZMERY A ULOZENI CACHE

Plastovy box o rozmerech cca 25*16*6 cm.
Cache lezi na suchem miste, dostupnem i v zimnim obdobi.
Protoze v miste ulozeni se muze ztracet signal, nepohrdnete prosim napovedou, resp. spoilerem. Trasa je vhodna spis pro ty, kdo chteji neco zajimaveho poznat a jsou ochotni tolerovat, ze je na misto nepovede jen pristroj v jejich ruce...

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] cbq fgevfxbh
[EN] haqre ebbs

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.