POZOR - od 1.1.2012 patrí tato cást vojenského újezdu mezi prístupné cásti vojenského újezdu Brezina s casovým omezením !!!
Detaily jsou uvedeny ve Výnosu c. 4/2011 Újezdního úradu vojenského újezdu Brezina ze dne 29.11.2011 (viz zde) ze kterých cituji:
Prístupné cásti vojenského újezdu Brezina s casovým omezením
Do níže uvedených prostoru je vstup casove omezen na pátky, soboty, nedele a státem uznané svátky v období od 1. ledna do 31. prosince takto:
- pátek od 15:00 hodin do 21.00 hodin
- soboty, nedele a státem uznané svátky od 07.00 hodin do 21.00 hodin.
Volný vstup do prístupných cástí vojenského újezdu s casovým omezením není v techto dnech vázán na povolení ke vstupu a vjezdu. Vstup je povolen pouze pro peší.
Jezuv hrad
Male zbytky hradu, ktery se spravne jmenoval Vicov dle nedaleke vsi. Prvni zminka o nem se objevuje roku 1355. V roce 1358 drzel Vicov Henzlin z Vicova. Roku 1379 zastavuje hrad markrabe Jost Oldrichovi z Boskovic. Pri trestne vyprave proti Janu Ozorovi z Boskovic roku 1389 byl hrad vojskem markrabete dobyt a jeho zbozi dostal lenem Petr z Kravar. Pote drzel Vicov Jan Kuna z Kunstatu, ktery jej roku 1408 prodal svemu bratrovi Heraltu Puskovi z Kunstatu. V roce 1418 je uvaden Vicov jako zbozi, ktere nalezelo k hradu Otaslavice. V te dobe byl Jezuv hrad jiz patrne zriceninou. Posledni zminka o nem je z roku 1512, kdy je uvedena v listinach ves Vicov s hradiskem. Od te doby se jiz hrad, nazvany dle Jana (Jeska) Jezovym hradem, neuvadi. (prevzato z: Hrady, autor Jan Cely.)
Hrad se skladal z lichobeznikoveho predhradi a vlastniho hradu, kde tvoril jadro hradu vezovity palac. Doposud viditelne zdivo (rok 2001) je na obrazku vyznaceno cerne.
Pudorys hradu zjisteny vykopem J. Blekty
Pokus o rekonstrukci podoby hradu
Obrazky byly prevzaty z knihy: M. Placek: Hrady a zamky na Morave a ve Slezsku, Libri, 2001.
Zbytky hradu se nachazeji ve verejnosti volne pristupne casti vojenskeho ujezdu Brezina pobliz cykloturisticke trasy c. 5075 z Repech do Hamer. Nejvhodnejsi pristup je cestou kolem rybniku u vesnice Hamry nebo cestou pobliz vesnice Stinava (presto i tyto cesty jsou oznaceny cedulemi se zakazem vstupu).
Hranici verejnosti pristupne casti vojenskeho ujezdu tvori cesta vedouci Repesskym zlebem (viz. Vojensky ujezd Brezina, Mapa zpristupnenych casti voj. ujezdu vynosem c. 1/2005). Dbejte proto prosim tohoto upozorneni, nebot armada od roku 2005 zprisnila postihy za neopravneny vstup.
Poznamka: Na vetsine turistickych map je hrad nespravne zakreslen na vedlejsim kopci blize k vesnici Hamry. Hrad se spravne nachazi na kopci mezi cestou do Repesskeho zlebu a cestou udolim ricky Hloucely (drive Okluky).
Cestu za cache doporucuji nejlepe absolvovat pesky a to bud po cyklostezce z Hamer nebo po ceste ze Stinavy, popr. z Vicova. K cache se lze dostat i na kole, ovsem zaverecny vystup uz je nutne absolvovat pesky. Vhodne jsou pevne boty! Cestou z Hamer ke cache najdete na souradnicich N49°28.821, E016°57.010 odpocivadlo, kde si muzete posedet a pripadne i posvacit v pekne prirode.