VITEJTE VE FINALE K SLAVNEMU ROKU 1891 !
Tady, v obci Komarov nedaleko Horovic, se zrodily mnohe produkty, ktere daly podobu nejedne pamatce z te doby. A nejen to – muzete se tu v realu s nekterymi z nich taky setkat, treba i primo v ulicich, nebo v expozici muzea na zamku.
PODMINKA PRO NAVSTEVU A ZALOGOVANI TETO CACHE
Komarov a jeho pamatky muzete navstivit, aniz byste se zajimali o kesku tam ulozenou... ;-)
Pokud byste vsak chteli svou navstevu zalogovat logem Found it, navstivte prosim napred vsech mych osm tematickych kesek ze "Serie 1891", abyste si log zaslouzili... Diky.
(Pozn.: cache GC310B7 je nahradou za GCVK3X. Staci tedy mit nalezenu jednu z nich)
CESTA ZA KESKOU
Uvodni souradnice vas dovedou na parkoviste, odkud se muzete vydat na prohlidku mesta.
Cilove souradnice ziskate nasbiranim indicii prochazkou po nekolika bodech. Hned pobliz startu neprehlednete prvni litinove pamatky. Dalsi vas cekaji na namesti...
Protoze body netvori okruh, jsou vzdaleny od centra spis paprskovite, nezalezi tak na poradi, v jakem je projdete. Je to 5 zastavek, vcetne cilove. Cela trasa by nemela byt delsi nez 3 km.
ZASTAVKY
A) PAMATNIK PADLYCH
N49 48.397 E13 51.463
Kolik padlych za 1. sv. valky, uvedenych na desce, se narodilo v roce 1891?
Vysledek dosadte jako A.
B) ODLITEK
N49 48.402 E13 51.417
Co zpodobnuje odlitek na techto souradnicich?
Sv. Vojtech => 0
sedici zena => 1
orel => 2
Vysledek dosadte jako B.
C) MLYN
Na Jalovem potoce stoji v peknem prostredi mlyn, ktery skoncil svou cinnost pred 50 lety.
Ci jmeno nese?
Petr Kral => 8
Petr Vavra => 9
Josef Benda => 10
Pocet pismen krestniho jmena a prijmeni spravne osoby = C.
D) SOKOLOVNA
N49 48.237 E13 51.572
Jaky je ciferny soucet vsech cislic (ciferace) na obou tabulkach pod oknem u dveri sokolovny?
(ciferace = secteni vsech cifer (cislic) v zapisu cisla s naslednym opakovanim scitani cifer vysledku, dokud nedostaneme jednociferne cislo)
Ti, kdo maji slabsi zrak a nebudou mit s sebou opticke pomucky, mohou spocitat ciferny soucet jen svetlejsi, lepe citelne, tabulky ;-)
Vysledek dosadte jako D.
FINALNI SOURADNICE CACHE:
N49 48.500-[(D*C)-A-B] E13 51.700+(B+C+D)
(Pozn.: znak * je pouzit jako symbol pro nasobeni)
OBEC KOMAROV
Nejstarsi zprava o komarovske vsi pochazi z r. 1263. V roce 1917 povysil cisar Karel I. Komarov na mestys a udelil mu mestsky znak, v jehoz symbolech je zobrazen erb Pesiku z Komarova i mistni hornicka a hutnicka tradice. Pesikove vlastnili Komarov vcetne huti, kde se jiz od 13. stol. zpracovavala zelezna ruda vytezena v okoli, az do r. 1602. Komarovske hute dosahly nejvetsiho rozkvetu pocatkem 19. stol. Jejich slevarny byly v te dobe nejprednejsim zavodem tohoto druhu v cele rakouske monarchii. V budove byvale tvrze je zelezarske muzeum, na namesti je radnice a dalsi budovy v secesnim slohu, litinovy sloup s figurou orla vyrobeny pro Jubilejni vystavu v Praze v r. 1891 a dalsi litinove sochy.
ZELEZARNY KOMAROV - HISTORIE
Ze 13. stoleti pochazi prvni zprava o vyrobe zeleza v Komarove; tato vyroba probihala v rezii majitele komarovskeho statku Jirika Pesika. Dalsi zprava o komarovskych zelezarnach pochazi z konce 14. stoleti. V te dobe sestavaly tamni hute lezici na Cervenem potoce ze tri hamru a jedne pece zvane dymacka. Spravcem huti byl Strojmir Bleskota, jehoz „bylo lze od delniku rozeznati jen dle pera za kloboukem a vysokych bot“.
Prvni vysokou pec zde postavil pocatkem 17. stol. Jindrich Otta z Losu, zpracovaval zeleznou rudu z nedaleke Jedove hory. Pec davala tehdy jen dve tavby rocne, jedna tavba trvala 14-24 tydnu.
Z roku 1640 pochazi dalsi zprava o komarovske zelezne huti. Jejimi majiteli byla hrabata z Martinic a sichtmistrem Jan Lednicky, ktery byl zaroven hrabecim duchodnim pisarem. Roku 1648 je v urbari horovickeho panstvi zaznamenano: „Pri statku Komarovskem jsou huti zelezne, totiz vysoka pec a dva hamry.“
Podle popisu v urbari komarovska vysoka pec, ktera pracovala s drevenym uhlim a rudou, pri jedne vsadce horela nepretrzite 20 tydnu a temer po celou dobu produkovala surove zelezo. Pri kazde vsazce se spotrebovalo okolo 1500 centnyru (84 tun) zelezne rudy. Po uplnem vyhoreni nasledovala dalsi vsadka. Na pec navazovaly dva hamry a propocet ukazuje, ze komarovske zelezarny byly kolem roku 1650 schopny vyprodukovat za rok priblizne 200 tun kovaneho zeleza.
Roku 1654 vypukl v kraji mor a provoz hute byl pro nedostatek pracovnich sil zastaven. Vysoke pece a kovarny na Cervenem potoce obnovil az v roce 1685 novy majitel horovickeho panstvi Jan Frantisek z Vrbna, ktery toho roku panstvi zakoupil od Martinicu.
Okolo roku 1700 jsou v Komarove v provozu jiz dve vysoke pece a dva hamry; rocne je pritom vyrobeno okolo 5000 ceskych centnyru suroveho zeleza.
Komarovske zelezarny byly od roku 1785 v rukou Rudolfa z Vrbna (1761-1823) a po nem jeho syna Eugena (1786-1848). Za hrabete Rudolfa z Vrbna, ktery byl vzdelan v oboru metalurgie, doslo k nejvetsimu rozkvetu slavne tradice komarovskeho slevarenstvi.
Okolo roku 1790 jsou zde v provozu jiz tri vysoke pece, jedenact hamru a dve dratovny; rocne je vyrobeno okolo 15000 videnskych centnyru suroveho zeleza.
Komarovske zelezarny se podilely i na vyrobe prvniho parniho stroje v Cechach, ktery zkonstruoval F. J. Gerstner. Okolo r. 1830 v Komarove zrizena valcovna plechu, r. 1857 zalozena nova valcovna, pozdeji nove slevarny. Vyrobky z komarovske litiny mely vysokou umeleckou uroven zasluhou vynikajiciho navrhare Dominika Zafouka.
Zaklad vyroby v 19. stoleti predstavovalo litinove nadobi, kamna a ornamentni stavebni litina.
V 2. polovine 19. stoleti presly zelezarny v Komarove do majetku knizete Vilema z Hanau a sto let trvajici tradice vyroby umelecke litiny byla zavrsena instalaci tzv. Hanavskeho pavilonu na Jubilejni vystave v Praze v roce 1891.
Az do pocatku 20. stol. nosili delnici huti slavnostni stejnokroje.
V r. 1920 odkoupila podnik videnska firma C. T. Petzold. R. 1921 byly zruseny vysoke pece, pote byly zelezarny premeneny na strojirensky zavod, ktery zde funguje dodnes.
Behem hospodarske krize firma zahajila vyrobu pistnich krouzku (1932) a v roce 1935 byla do Komarovskych zelezaren prevedena vyroba mlynskych stroju firmy Machan z Pardubic. Temito zmenami byl polozen zaklad transformace zelezaren a slevaren na podnik strojirenskeho typu.
Koncem roku 1940 se v Komarove zacalo s valecnou vyrobou soustredenou na pistni krouzky pro automobilove a letecke motory.
Po ukonceni druhe svetove valky se Komarovske zelezarny staly narodnim podnikem, ktery postupne prechazel na vyrobu smaltovanych van, mlynskych valcovych a trecich stroju, pistnich krouzku a valcu.
V roce 1949 byly komarovske zelezarny prejmenovany na BUZULUK Komarov. V roce 1952 firma prevzala vyrobu gumarenskych stroju od Svitu Gottwaldov (puvodne od firmy Bata Zlin) a tim byla premena na strojirensky zavod dovrsena. Prvni gumarensky stroj - trivalcovy kalandr – vsak v Komarove vyrobili jiz v roce 1929. Gumarenske stroje se vedle pistnich krouzku staly hlavnim vyrobnim programem firmy a staly se take jednim z dulezitych ceskoslovenskych exportnich artiklu.
SLAVNE ODLITKY KOMAROVSKYCH ZELEZAREN
Asi nejznamejsim litinarskym vyrobkem je tzv. Hanavsky pavilon z r. 1891, ktery dodnes stoji v Praze, v Letenskych sadech.
Monumentalni pomnik biskupa Leopolda Thuna
- podle navrhu Vaclava Prachnera modeloval Dominik Zafouk z roku 1830
- dominuje stredu Malostranskeho hrbitova
Sochy a busty Narodniho muzea
Josef Maria hrabe Kolovrat Krakovsky - daroval muzeu velmi cennou breznickou knihovnu, obsahujici vzacne rukopisy (autor Bohuslav Schnirch, 1898)
Antonin Veith - velkostatkar v Libechove, vzdelany vlastenec, mecenas mnoha umelcu a vedcu, muzeu odkazal osm Schwanthalerovych soch ze sveho projektu Slavina (Schnirch, 1898)
Jan Svatopluk Presl - univerzitni profesor, zakladatel ceske botaniky, jeden z prvnich vedeckych spolupracovniku muzea (Stanislav Sucharda, 1898)
Jan Norbert rytir z Neuberka - archeolog, clen Spolecnosti Ceskeho muzea, kurator Matice ceske, odkazal muzeu rozsahlou knihovnu (Sucharda, 1898)
Josef Koch-Kanka - cesky vlastenec a sberatel, muzeu odkazal vzacnou knihovnu a pres 70 000 rytin (Bohumil Vlcek, 1900)
Jan Erazim Vocel - univerzitni profesor, zakladatel ceske archeologie a historik umeni, dobrovolny organizator muzejnich archeologickych sbirek, redaktor Casopisu Muzea Kralovstvi ceskeho (Cenek Osmik, 1900)
Jan Krejci - univerzitni profesor, geolog a prirodovedec, spravce mineralogickych sbirek v muzeu (Osmik, 1900)
Vaclav Hanka - prvni knihovnik muzea a spravce historickych sbirek, zaslouzil se o zive kontakty muzea s vedci ze slovanskych zemi (Sucharda, 1900)
Dalsi ukazky umelecke prace zdejsich slevaren jsou napr. na namesti a u pomniku padlych v Komarove, v kostele v nedalekem Mrtniku (asi 1 km) litinove lavice a lustr, krizova cesta a litinove plastiky na hrbitove.
BRDSTI HAVIRI
Pokud se haviru tyka, poznaly jich brdske lesy hodne. Zelezna ruda se tezila nejen u Cenkova a Komarova. Pro Starou Hut u Dobrise se dolovalo pod mniseckou Skalkou. Proc by to nekdo nemohl zkusit u Podbrd? Pro havire se v lesich stavely ubytovny, byla ji i Havirna? Uhliru byvalo v Brdech jeste vic.Dobrissky velkostatek je potreboval az do konce prvni svetove valky. Palili drevene uhli pro Colloredo-Mannsfeldske zelezarny ve Stare Huti.
Pro komarovske zelezarny pracovali uhliri dokonce jeste mnohem dele. Jak:? Po staru. Uhlir mel ve sve vybave trakar s velikou osatkou z duboveho prouti, zvanou filfas. Nani se svazel k miliri mech na stlani. Cestou do prace si uhliz vezl na trakari lopaty z bukoveho dreva, dlouhe hrabe, motyku - tzv. drnovacku, sekery, drevenou putnu na vodu, zeleznaky na vareni, pytlik s moukou, brambory, sul, koreni a hrnek sadla. Na spani mel deku. Uhliri pracovali obvykle ve dvou nebo triclennych partach. Hajny je odvedl na "plac", kde zapocali dilo trvajici dva az tri mesice. Odejit domu se mohlo zcela vyjimecne, na stridacku, kdyz jich bylo vic a domu blizko. Vetsinou se palilo v takove dalce, ze se domu nechodilo, nanejvys pro chleba do sousedni vesnice. Pivu nesmeli uhliri privyknout, v lese by bez neho nevydrzeli. Starost o "hromadu" jim nedoprala klidu. Nikdy se nepalil pouze jeden milir. Jedna hromada se stavela, druha horela a treti rozebirali. Milir spotreboval na 50 plnometru dreva. Povrch byl pokryt mechem a hlinou. Pomoci kanalku na upati a luftu se hromada zapalila a udrzovala pri doutnani.
Nepritelem uhliru byl dest a vitr - hrozilo nebezpeci, ze se povrch narusi a hromada vzplane.
V boude z vetvi a drnu se uhliri nemohli poflakovat. Hlidani trvalo temer tyden. Belavy kour oznamoval, ze uvnitr hromady je vlhkost, sedomodry byl signalem k zacpani luftu a k ukonceni dila. Dalo to pak jeste dva dny prace, nez se mohla hromada rozebrat a jiskry ulit vodou. Delavalo se to v noci. mnoho jisker znamenalo, ze milir byl rozebran moc brzy a to bylo spatne, protoze s vodou se uhliri nejvice nadreli. Zivot chlapu kolem hromad byval skromny. Na ohnisti z dreveneho uhli v drnove chajde varivali v zeleznacich uhlirinu: napul brambory, napul knedliky s trochou zeli, pokud bylo. K tomu kus chleba a zapit vodou.
ZAMEK - MUZEUM LITINY
Zelezarske a slevarenske muzeum
- nam. Otty z Losu 15, tel.: +420/311 575 234
Historii komarovskych strojiren pripomina muzeum v mistnim zamku.
Je spravovane soucasnymi zelezarnami Buzuluk a.s. a vystavuje ve sve stale expozici vyrobky ze sve stolete produkce. Vice nez 130 exponatu sem bylo zapujceno ze sbirky umelecke litiny Narodniho technickeho muzea v Praze.
Oteviraci doba: kazdou sobotu od kvetna do zari od 9,00 do 11,00 hodin (mimo tuto dobu lze domluvit na tel. 311 575 234)
LITERATURA
Ondricek E. (1905): Pameti bratrske pokladny a zelezaren C. T. Petzold a spol. v Komarove, zaroven dejiny obce Komarova a blizkeho okoli. – Komarov, vl. nakl.
Ondricek E. (1905-1906): Dejiny zelezaren Komarovskych a hornictvi k nim patriciho. – Horn. a hutn. Listy (Praha)
Pazderak (1961): „Komarovsky zamek“ – informacni tabule v muzeu v Komarove.
ENGLISH
KOMAROV - iron making museum, Komarov iron works - manufacture of famed Komarov castings.
Logging Requirements: In order to log this cache, you must have completed a cache in Serie 1891. You can send me e-mail and I´ll send you task.
ROZMERY A ULOZENI CACHE
Tentokrat nebudu prilis konkretni, omlouvam se... ;-)
Znovu radeji pripominam, ze uspesne zalogovat se muzete na teto cache jen v pripade, ze jste si jiz zalogovali nalezy vsech osmi kesek Serie 1891.
Logy, ktere podminku nesplni nebo typu "serii si doplnim casem" by nebyly regulerni.
Spoleham na vas smysl pro fair play a verim, ze prijmete jako usnadneni, ze vas nenutim schovavat si nejaka cislicka z predchozich kesek, a ze se pripojite k predchozim uspesnym lovcum, kteri se zalogovali az po zdolani cele serie. Dekuji.
Preju vam hezke zazitky a uspech v cili :-)
| KARMA |
Aktualni verze: misto c. 2, krabicka c. 3 |
Aktualni stav: archivovana |
 |
Cache je vyvrcholenim "Serie 1891." Jeji zivotnost je omezena. Do archivu se odebere, az bude mit na konte 100 uspesnych, regulernich logu Found it. (Splneno dne 19.8.2012) |
| KEŠKY |
Posledni editace listingu: 19.8.2012 |
Posledni kontrolni navsteva: 4.4.2012 |
GRATULUJI VSEM TEMTO NALEZCUM
