Skip to Content

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.

This cache has been archived.

Mel-Man: [i][red]Tak to se neda nic delat. Zrejme se nekdo rozhodl, ze tu proste keska nebude. Tak teda nebude...[/red][/i]

More
Traditional Geocache

Zmizela Praha - Bubny

A cache by Mel-Man Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 10/9/2006
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Obec Bubny byla nejstarsi obydlenou casti celeho vltavskeho meandru. Nachazela se v blizkosti starobyleho brodu. Skupina ostrovu (z nich se do dnesni doby zachovala jen Stvanice) v jeho blizkosti navazovala na obchodni cestu ze severu ke staromestskemu trzisti, zvanemu Ungelt; zmineny brod umoznoval pristup vojsk k obema hradistim: hradcanskemu i vysehradskemu.

HISTORIE
    Protoze se Bubny nachazely v blizkosti strategicky duleziteho brodu, nevyhnuly se ve valecnych letech castym zkazam. Napriklad v roce 1420 zde taborili pred bitvou na Vitkove krizaci, v roce 1547 je pro zmenu vypalilo kralovske vojsko a totalni zkazu jim prinesla tricetileta valka. Na okolnich loukach se dlouho potom pasly pouze ovce, o cemz svedci i dnesni ulice Na Ovcinach.
V te dobe patril popluzni dvur Male Bubny i s vinicemi Albrechtovi z Valdstejna. Berni rula z roku 1654 uvadi jiz jen jedineho hospodare, zatimco o sto let drive se zde nachazelo petadvacet zemedelskych usedlosti.
    S Bubny souvisel i dlouhy hreben, zvany Leten ci nyni Letna. Jeji dominujici poloha znamenala take v dobach valecnych ohrozeni mesta, nebot prave odsud bylo casto delostrelectvem ostrelovano. Proto zde bylo postaveno opevneni, zrusene az po vykoupeni pozemku prazskou obci v roce 1859.
    Po roce 1750 zacina novy rozvoj Buben. V roce 1788 zde stalo 24 domku, v roce 1825 tricet a navic zde pracovala Dormitzerova tovarna na kartony. Neobycejny stavebni ruch tu nastal v roce 1850, kdy se Bubny sloucily s Holesovicemi.
    Roku 1805 koupil bubensky statek svobodny pan Jakub Wimmer, ktery jiz dva roky predtim zakoupil i Letnou. Roku 1838 oboji koupil zemsky rada Karel Baron Richter a za dvacet let, presneji v roce 1859, doslo k prodeji Letne mestu Praze.
    Roku 1906 se pocal uskutecnovat "Plan na upravu nabrezi v Bubnech". Projekt v sobe zahrnoval se stavbou bubenskeho nabrezi i upravu celeho leveho brehu od mostu Frantiska Josefa az pod zeleznicni viadukt a ulici Jeronymovu, kde byla navrzena pobrezni zed. Novou upravou byl natrvalo upraven tento breh, ktery pry do te doby hyzdil svou neupravenosti a cetnymi kanalovymi vytoky cele okoli.

Ottova encyklopedie 1908
Pozemky pod Letnou byvaly vesmes vinice. Majitel Frantisek Josef z Valdstyna r. 1715 vybudoval tu zamecek Belveder, ktery byl pri oblezeni francouzskem r. 1742 vyhozen do povetri.
Na miste dnesni tridy Belskeho (od mostu Stefanikova), tahla se po jiznim svahu Letne silnice, od niz u Ovcin (dnesni Belcrediho tr.) odbocovala u kamenneho milniku silnice, vroubena vysokymi topoly. Na Ovcinach byly domky po obou stranach Vltavske ulice a pri rece vetsinou male, sesle rybarske domky, asi jako ve Starych Holesovicich (do nedavna) proti Rybarne.
Dnes poslednimi zbytky starych Buben jest nekolik malych domecku "Na Ovcinach" za palacem Urazove pojistovny, kde byval kdysi stred tehdejsi vesnice. V brzke dobe zmizi i tyto domky a jedinou pamatkou na nekdejsi osadu Bubny zustane kostel sv. Klimenta za lidovymi laznemi.
Cast zapadni, t. j. uzemi nekdejsich Buben a Letne, cast velmi zdrava, jezto obklopena bohatou zeleni Kral. obory a Letenskych sadu, vyrostla v posledni dobe ve ctvrt prevazne obytnou, zastavenou domy cinzovnimi, castecne pak obchodnimi a urednimi. Nekdejsi tovarni objekty v teto ctvrti byly postupne zruseny, pozemky parcelovany na podklade noveho planu regulacniho a z vetsi casti jiz nove zastaveny. Ale take stare domy cinzovni jsou postupne nahrazovany novymi, vybavenymi vsim modernim prislusenstvim, pocitajic v to i dalkove topeni parou, zavadene zde blizkou mestskou elektrarnou.
Frekvencne i obchodne nejzivejsimi tepnami jsou zde trida Belskeho, vedouci od mostu Stefanikova k vystavisti pri Kral. obore, a tr. Belcrediho, odbocujici od one u Strossmayerova namesti a vedouci napric plani Letenskou az ke Stresovicum. Komunikacni vyznam tridy Veletrzni (drive Rudolfovy) stoupne, az dojde k provedeni projektovaneho tunelu pod Bubenskym nadrazim, jenz na vychodni strane navaze na ulici Delnickou, cimz vznikne nove prime spojeni zapadnich casti Prahy s Libni a Vysocany.


BUBENSKY DVUR
Kolem stareho slechtickeho dvorce Bubny se seskupila skromna osada, jejiz pozemky patrily dlouha leta k nejdivocejsim a nejzahadnejsim oblastem z prazskeho okoli. (O tom svedci i nazvy ulic, nachazejicich se v blizkosti byvaleho bubenskeho dvora: napr. ulice Nad Hlinistem, nyni Dobrovskeho, vypovida o tom, ze na techto mistech existovalo hliniste, tj. jamy na hlinu na vypalovani cihel. Horni cast dnesni Hermanovy ulice se jmenovala Na Certousku, podle tzv. Certovy rokle, jez byla teprve dodatecne zakryta a zasypana.)

"Osamely a opusteny dvorec Bubny, jsa nasilne ohranicen a odstrcen od civilizacniho rozvoje, krcil se nadale u severnich brehu vltavskeho ohybu. Obec Bubny tu vegetuje jako chuda rybarska a delnicka osada, jez se svym skromnym Delnickym divadlem a starym pivovarem dozniva na okraji oblasti prumysloveho rozmachu. Vojensky a valecny vyznam bubenskeho brodu vsak ovlivnil i existenci celeho pribrezniho uzemi vltavskeho meandru. Proto se az do nove doby zde nemohla prumyslova vyroba poradne rozvinout. Plavilo se tu drevo, varilo pivo, casem vznikla i drobna remeslna vyroba - ale hlavni prumyslovy trend sel jinudy. Vzdyt spojeni s mestskym trzistem zarucoval pouze privoz na rozlehly, lec pusty a nehostinny ostrov Velke Benatky (pozdeji nazyvany Stvanice), odkud vedly jen drevene mustky a lavky, spojujici drobne ostruvky na karlinske strane. Vyuziti bubenskeho brodu k ucelum valecnym trvale zbrzdilo hospodarsky rozvoj obce a ovlivnilo i vyvoj starobyleho dvoru Bubny. Hospodarstvi se zde rovnomerne rozvijet nemohlo: jakmile zacinal dvorec hospodarsky vzkvetat, byl vypalen nebo znicen prochazejicimi vojsky. Tim prudsi a energictejsi byl rozvoj v dobe prumyslove revoluce." (Radko Pytlik)

PIVOVAR V BUBNECH
    Historie bubenskeho pivovaru je davnoveka. Byval soucasti hospodarske usedlosti vsi Bubny, o ktere nalezame zminku k roku 1172, kdy byl majitelem pan Gumpold. Zda v te dobe pivovar jiz skutecne fungoval, neni dolozeno. O vareni piva muzeme hovorit az v polovine 17. stoleti, kdy byl Svedy zpustoseny statek barokne prestaven a soucasne byl rekonstruovan take pivovar.
Tehdejsi majitel Maxmilian Valentin z Martinic dal rovnez zvelebit prilehajici zahradu a na ni nechal postavit zajimavy letohradek, ktery vsak byl pozdeji, v roce 1890, zboren. Vyraznym architektonickym prvkem objektu byla pozdne renesancni brana pri vjezdu do dvora, postavena z piskovcovych kvadru na pocatku 17. stoleti, kdy byl statek v drzeni Albrechta z Valdstejna.
    V polovine 19. stoleti se majitelem statku vcetne pivovaru stala znama prazska mestanska rodina Richteru, ktera pivovar pronajala sladkovi Otakaru Kejrovi. Podobne jako mnoho staroprazskych pivovaru a hostincu se i bubensky pivovar stal mistem rozvijejiciho se kulturniho zivota, charakteristickeho pro Prahu druhe poloviny 19. stoleti. Pivovar si ziskal dobrou povest a kazdy den bylo ve vycepu a dvou lokalech jako v ule. Navic k nemu od roku 1875 pribyla velka sin, kde se poradaly tanecni zabavy a kde pozdeji zakotvilo Delnicke divadlo Prahy VII. Mistem letnich zabav se pak stala i zminena pivovarska zahrada, v niz nechybel ani tehdy popularni kulecnik. K prosperite podniku velkou merou prispivala i vyroba piva; v roce 1881 pivovar vystavoval asi 8200 hektolitru.
    Ke konci 19. st. puvodni vyznam statku uz pohasinal. Byvale konirny, kovarna a stodola se pronajimaly a v arealu se postupne zabydlovaly nejruznejsi zivnosti - od cisteni strev az po holicstvi a zamecnictvi. V te dobe se najemcem pivovaru stal synovec Otakara Kejre Vaclav, jenz uspesne pokracoval v zabehnutem chodu. A tak se zde v letech 1906 az 1909 prestavovalo a prostory se zvetsovaly.
    Diky dobremu pivu sice prekonal prvni svetovou valku, ale po vzniku nove Ceskoslovenske republiky se do "pivovaru U Kejru", jak byl mezi Prazany bezne nazyvan, idylicke predvalecne casy jiz nikdy nevratily.
    V roce 1926 byla vyroba piva ukoncena, kdyz nejstarsi syn Vaclava Kejre - Frantisek - uzavrel novou najemni smlouvu s pivovarem Obora u Ostromere, odkud dodaval pivo do tamnich hospod.
    Za druhe svetove valky se prostory pivovaru zacaly vyuzivat jako skladiste a misto hluku navstevniku a sudu piva se do mistnosti nastehovalo hrobove ticho a nejruznejsi harampadi. Definitivni tecku za dlouhou existenci jedne z prvnich a zaroven poslednich puvodnich staveb starych Buben ucinila demolice v roce 1957.

OBYVATELSTVO
    Obyvatele osady byli vinari, pastevci, nekteri se zabyvali chovem ovci (jedna z mistnich ulic ma nazev Na Ovcinach), jini pestovali vinne kere na slunnych jiznich stranich letenskeho ostrohu. Hlavne se vsak Bubenaci zivili rybarenim, a tedy i prodejem ryb. Mala Strana jim povolila prodavat na trzich jen mensi ryby, avsak i to bylo trnem v oku konkurentum ze Stareho Mesta. Ti si vymohli rezoluci, ze cisarskym majestatem byl trh na Male Strane roku 1632 zakazan a prodavat se mohlo jen na Starem Meste. Tak zde vznikl vlastne monopol a doplatily na to hlavne Bubny.
Na horni plosine letenske (postaru nesouci jmeno Letni pole, zkracene Leten, Letna) vznikaly tzv. "kopaniny". Byly to casti vypaleneho a vykluceneho lesniho porostu, jehoz puda byla hnojena a upravovana, aby zde po vypesteni brambor mohlo byt zaseto travni obili. Kvuli prilisnemu horku a suchu se vsak obyvatele zahy odstehovali do nize polozenych oblasti v okoli luzniho lesa.

KOSTELIK SV. KLIMENTA SE HRBITOVEM
    Nejstarsi dochovanou sakralni architekturou Prahy 7 je puvodne romansky kostelik sv. Klimenta v Kostelni ulici. Asi prvne se pripomina r. 1234, kdyz jej daroval vladyka Zdislav klasteru Zderazskemu. Ve 13. st. se dockal goticke prestavby, ale v roce 1603 vyhorel. Pote byl peci hrabete Valentina Martinice v letech 1659-1677 znovu vybudovan v rane baroknim architektonickem stylu. Jeste pred vystavbou kostela sv. Antonina byl v roce 1898 rozsiren. Tehdy bylo rozhodnuto zridit v Bubnech (az do te doby prifarenych k Bubenci - stare Ovenci) farni exposituru.
Pri prestavbe kostela bylo zachovano v puvodni podobe jen klenuti apsidy se zebry, zdobene stukovanym festonem (=plasticka nebo malovana ozdoba v podobe kvetin) a sakristie, lezici pri severni strane.

Kolem kostela je maly romanticky hrbitov, pohrbivat se sem prestalo v roce 1886. Nejznamejsim nahrobkem je ten, u ktereho je pohrben clen 18. praporu polnich myslivcu, vojin Vaclav Hora, obet prusko-rakouske valky v roce 1866. Napis na nahrobku pravi:

"Vaclav Hora, vojin 18.praporu myslivcu. Tento statecny hrdina vrhl se dne 26. cervna 1866 v bitve u Podola v noci do reky Jizery a zapalil pred blizicim se nepritelem most. Dne 29.cervna byl v bitve u Jicina tezce ranen a do zajeti u Zitavy odvezen. Od sveho otce do Prahy privezen podlehl svym ranam v stari 26 roku."
Zde take 19. rijna 1866 ve veku 26 let zemrel...

foto Landiman

...v Prazskem denniku se tehdy psalo:

"Statecny Vaclav Hora, syn ponocneho z Malych Buben a myslivec od 18. praporu c. k. myslivcu, tentyz hrdina, o kterem jsme pred kratkym casem vypravovali..., podlehl ranam svym a zemrel 20. rijna. Na zpravu lekarovu odebral se otec Horuv do Zitavy, k cemuz mu J. V. cisar Ferdinand daroval penize, a zastihnul syna jeste ziveho, ac jiz jen na kratko. V jeho naruci skonal, vyzadav si jeste, aby byl v Ceske zemi pohrben. Zeleznicni spravy dovolily prevezeni mrtvoly bezplatne a tak byl v utery odpoledne statecny bojovnik tento v Malych Bubnech slavne pohrben. Ceta myslivcu s hudebnim sborem doprovodila kamarada ku hrobu a strelba trojnasobna zvestovala okoli, ze do hrobu kladou statneho bojovnika.

Bubenecsky p. farar mel nad hrobem zesnuleho primerenou rec."

foto Mel-Man

    Frantisek Ruth ve sve Kronice pripomina, ze Vaclav Hora byl byvaly prazsky posluha a ze ho ve svem fejetonu zvecnil Jan Neruda. V hrobe je pochovan i vojinuv otec Jiri Hora (1809-1868), ktery sveho syna o dlouho neprezil.
    Za velke ucasti obyvatelstva byl tu v lednu roku 1822 pohrben take Jakub, svobodny pan Wimmer (25.1.1754-13.1.1822), majitel Vrsovic a Nusli, Malych Buben, Platyzu v Praze a dalsich statku, ktery zemrel na zapal plic. Wimmer byl zakladatelem rozsahle zahrady na Vinohradech, z jejichz zbytku se do dnesnich dnu dochovala jen mala cast v Grobovce. Na hrbitove zustalo dochovano jen velmi malo hrobu, predevsim nevelka skupina na travniku pod kostelem.

 

    Po vystaveni mostu cisare Frantiska Josefa a zalozeni Belcrediho silnice pres Letnou se pocet obyvatel v Bubnech rozsiril natolik, ze hrbitov jiz prestal postacovat. Od 1.6.1886 se zde prestalo pohrbivat, byl zalozen novy hrbitov u Stromovky.

    V soucasne dobe je kostel sv. Klimenta a sousedni lokalita predmetem diskuse. Rimskokatolicka cirkev chce v tesnem sousedstvi kostela postavit pastoracni centrum. Zatim na pripadne stavebni parcele probehl archeologicky pruzkum, ktery odkryl bezny hrbitov z 19. stoleti.

 

POSLEDNI HROBNICE

Nynejsi Praha VII, to byly puvodne jen ves Holesovice a ves Bubny. Jedinym pohrebistem pro obe vsi byl az do roku 1885 hrbituvek u sv. Klimenta, ale ten byl uz az nahoru plny. Sem pochovavali po tolik stoleti, ze mrtvol musely byt rady nad sebou.
Poslednimi hrobniky tu byli Kunesovi. Nemeli „docela nic" — jen radu deti. Kunesovi, hrobnikovi, chudi a odsouzeni bydlet na hrbitove, patrili k razovitym, vazenym bubenskym rodinam. A o to mela nejvyssi zasluhu prave Kunesova, jak tak postacila skoro jednou rukou vykonavat vsechny prace na ni vlozene, byt pritom cista a vzdycky prijemne naladena. Lide si ji vazili.
Deti vypadaly spise jako panske nez hrobnikovy — za zivobyti hrobnika i po jeho smrti, kdy se Kunesova stala sama hrobnici, kopala hroby, obkladala je, zalevala, u oltare panu farari prisluhovala, kostel uklizela — to vsechno pro sve panske, beloucke dcerky, ktere po jejim boku dorustaly v podivuhodne krasky. A syn se take tak dobre ozenil, byl to sporadany a hezky mladik.
„To mate pekne deti," rikali lide hrobnici.
„Jeden jak druhy, zdravim jen zari..."
Nejstarsimu, Josefovi, bylo petadvacet, nejmladsi, Tonicce, patnact. Kunesovy deti vsude, snad proto, ze byly skromne a zvedene, vsechno kolem sebe rozjasnovaly svym milym zjevem. Ale jednoho dne, jako kdyz hrom nahle uderi. Rezinka, co byla hned po Josefovi, musila ulehnout.
Vsichni plakali a vsichni se divili, kdyz doktor psal na umrtni listek, ze pricinou nemoci byly rychle souchotiny.
Uplynulo nekolik mesicu. Na prahu hrobnikovic svetnice stoji druha dcera Karla a horce place. Dnes se ji stalo totez, co pred pul rokem Rezince. Zakaslala, cosi zvratila a ted ve svetle mesice vidi, co to bylo. Krev. Za nejaky mesic kopala Kunesova hrob svemu druhemu diteti.
Treti, Tonicka, nejmladsi, byla jina nez Rezinka a Karla. Vesela, laskovna, niceho se neboji, v lete aspon trochu osmahla, te se slunecko nevyhyba, je videt, ze je zdrava. Tonicka vydrzi.
Vydrzela, ne vsak dlouho. Bylo ji sestadvacet, kdyz zacala pokaslavat a chodit k staremu mrzutci doktorovi.
Rekl: „Plicky!" a lecil Tonicku jako obe jeji sestry. Krk nebo plicky, ci snad oboji, tenkrat bylo napsano v umrtnim liste o nekolik slov vic, co vsak to pomohlo...
Zdalo se, ze Kunesova zesili zalem. Ale ne, musela se premoci, je tu prece prvorozeny syn Josef a jeho syn Pepicek, tak roztomile dite, ze se v nem babicka, jak rika, vidi.
Zesedivela hrobnice, kope dal hroby, obklada je, zaleva, posluhuje v kostele a obcas, kdyz pro ni poslou, bezi lidem poslouzit pri vareni. Krtiny a svatby jsou v Bubnech vzdy velkymi udalostmi.
Syn Josef vsak zemrel, kdyz mu bylo dvaatricet, sedm let po Rezince, a neminul ani rok a zemrela jeho hezka, hodna zena Amalka. Vsechno souchotiny.
Teprve ted doktor promluvil. Primo obvinil sam hrbitov, umrlci kapli, sousedici s obydlim, potom stare orechy.
„Zadne slunce, hrbitovni puda, plna nakazy; neni divu, ze vsichni vymreli."
„Mate toho malickeho; kdyz ho chcete zachranit, musi prijit odtud."
Poradna hrobnice ma neco nasetreno na stari a krome toho ji pan farar ponechal dal misto kostelnice a svickove baby. Najima si tedy bytecek na Letne, ktera se ten cas vzmaha a stava se peknou ctvrti. Byt je slunecny, tady se bude Pepickovi darit.
Z Pepicka se stal zahradnicky ucen. Horlivy a ochotny ukazat, co vsechno dokaze, a tak ve svem remesle pokracoval velmi zdarne. Babicka mela radost. Vsichni znali mladeho Kunese od Nedvedu ze zahrady a vsichni na babiccino obcasne postesknuti odpovidali skoro tymiz slovy:
„Ten vam nezemre mlady, ten ma dobre upevneny korinek!"
Mel, nemel, prislo to tak nahle, ze to vypadalo, jako by rostlina byla vytrzena i s korenem, a proto zahynula.
Mlady Kubinzsky, syn majitele cisarskeho mlyna, objednal u Nedvedu na nedeli kytici ruzi. Musela byt velika a nadherna, nebot byla urcena pro nadhernou zenu, slavnou zpevacku, hosta nemeckeho divadla.
Pepicek Kunesu ma prave konec ucednickych let a brzy se stane delnikem. Kytici mlademu Kubinzskemu chce delat sam, jiz si predstavuje, jak vsechno provede, ruzi si nareze v nedeli casne rano a s praci se uchyli hodne do chladna, aby na kvetech skorem zustala jeste ranni rosa a ony byly co nejkrasnejsi.
Je vsak teprve patek vecer a kocar mladeho Kubinzskeho stoji pred Nedvedovymi opet. Navazovac jiz odesel, lide ze zahrady take, jen Pepicek je pod kulnou, ale stroji se domu take.
Kytici! Jeste nyni! „Kdepak!" odporuje chasnik.
„Na to neni kdy, jestlize ma vypadat k cemu." Je mu lito, ze se borti jeho sen o kvetech s ranni rosou na lupenech, o krasnem dile.
„Milostpan si na kytku ceka sam pred zahradou. At je jaka chce, jen kdyz bude." domlouva mistrova.
Vyhovel mistrove. Polozil kabat, ktery uz bral na sebe, bezel narezat ruzi a v chladnem sklepe se dal do vazani kytice. Spechal, pot se mu lil po zadech, ale kytka byla hotova prave vcas.
Mlady Kubinzsky byl jeji krasou prekvapen. Poslal Pepickovi cele dve zlatky jako zvlastni odmenu a zapsal si jeho jmeno do notysku.
Poradny hoch jeste uklizi, co ve spechu kolem sebe rozhazel, a potom teprve vychazi do chladneho vecera. A tohle bylo pricinou vseho.
Trese jim najednou zima, boli ho na prsou, doma ani veceri nechce.
„Co je ti?" pta se zdesena babicka.
„Nevim," septa hoch a uleha.
Stune tak devet dni a desateho dne rano mu berou miru na rakev.
„Ty nestastne plicky!" pronesl lekar nad mrtvolou, jejiz oci razem smrti ztvrdly, jako by zadaly vysvetleni.
„Stare lozisko, staci trochu poboureni a provali se to jako lava. Jeden jako druhy, cely rod je pryc!" rozumoval a odesel presvedcen, ze co nejdriv pujde za vnukem babicka. Sedmdesat let, te by smrt uz byla prana.
Byla, jenze smrt, ktera toho babicce tolik vzala, si pro ni samu neprichazela. Lze ovsem odejit se sveta dobrovolne, ale na to je babicka prilis dobrou krestankou. Nezbylo ji nic nez smutek a modlitby a cekani na smrt.
Zubata vsak neprichazi. Babicka place, k cemu je ji zivot?

Hrobnice Kunesova, ktera tolik cekala na smrt, byla ziva do triadevadesati let. Bubny zatim pomalu podlehaly moderni dobe. K svatemu Klimentu se jiz nepochovavalo. Zboreny domky na strane k Vltave, zanikl stary privoz a chodilo se pres novou lavku. Zmizely i Klejzarovy domky se slavnou plaveckou hospodou, kde se stavovali vorari pred dalekou cestou, z niz se mnohy jiz nevratili. Mensily se stare krasne Bubny, kazdou chvili se vyprazdnil nektery domek a prazdna okna smutne hlasala blizici se konec.
Starenka Kunesova sleduje ty zmeny, a jak nekde vidi nejakeho noveho odsouzence, pokyvuje smutne bilou hlavou.
„Vsechno ma svuj konec, jen na mne smrt zapomnela."
Nezapomnela a prisla si pro ni, kdyz to nejmene ocekavala.
Babicka prechazela Belskeho tridu, ale triadevadesat let neni vek, kdy se clovek dovede vyhnout i leticimu stinu. Jak se zdalo, zcela bez hlesu, jako by babicka uplne byla zmizela ocim sofera, prihnalo se velke, vysoke auto, jedno z tech, ktera tehdy jeste desila svou tricetikilometrovou rychlosti, a babicka, cerny, drobny uzlicek, byla pod koly.
Kus starych Buben zemrelo s hrobnici Kunesovou, tolik o nich dovedla vypravovat, a proto vsichni, kdoz meli s Bubny neco spolecneho, neopominuli babicku vyprovodit na posledni ceste...

(V. Meisnerova – Stare Bubny, zkraceno)


OTEVIRACI DOBA HRBITOVA
Hrbitov je verejnosti pristupny kazdou nedeli v dobe konani bohosluzeb od 9.30 do 11.00 hodin a
od ledna 2011 take kazdy prvni ctvrtek v mesici od 15 do 17.30 hodin.


ZDROJE
Ottova encyklopedie (1908)
Ing. Jaroslav Pudr: Stavebni vyvoj Holesovic-Buben... (1945)
Vilma Meisnerova: Stare Bubny (1946)
Radko Pytlik: Strucne dejiny Prahy 7 (2004)

ROZMERY A ULOZENI CACHE
Plastovy valec o rozmeru 8x10 cm.
Hledate v blizkosti vchodu na hrbitov - poslednich zbytku starych Buben.
Prijdte-li mimo oteviraci dobu, muzete alespon nahlednout mrizemi vchodove branky. Hrob statecneho Prazana Vaclava Hory uvidite po leve (jizni) strane.
Cache obsahuje tuzku pri zalozeni a po kazde me kontrole. Lepsi je ale nosit radeji svou - ne kazdy si dava pozor, aby ji nesebral...
 

ENGLISH
Around the church is small romantic cemetery, bury here forbore in the year 1886. Best known tombstone is that, near whose be buried member of Banner field huntsmans, private Vaclav Hora, victim of Prussia - Austrian war in the year 1866.



 
KARMA Aktualni verze: misto c. 1, krabicka c. 7 (od 13.7.2011) Aktualni stav: ok
Cache je v dobre kondici. Misto i provedeni se osvedcily.
Zmeny planuji, jen pokud by se opakovaly ztraty.
KEŠKY Posledni editace listingu: 13.7.2011 Posledni kontrolni navsteva: 13.7.2011
DEKUJI ZA NAVSTEVU

Additional Hints (Decrypt)

cngeba

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

3,733 Logged Visits

Found it 3,570     Didn't find it 44     Write note 91     Archive 1     Temporarily Disable Listing 5     Enable Listing 5     Publish Listing 1     Needs Maintenance 3     Owner Maintenance 12     Update Coordinates 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 91 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 5/29/2018 12:50:11 PM Pacific Daylight Time (7:50 PM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page