Kbilsky dolmen - Pojdte se nabit 3 Mystery Cache

Na zadanych souradnicich cache nehledejte!!!!

Serie tri caches vas provede misty doslova „nadupanymi“ pozitivni energii. Jedna se o mista, ktera jsou dle literatury, nebo svedectvi starousedliku zvlastni, tajemna a lze na nich prijimat velke mnozstvi energie. Energii vsak muze prijimat pouze ten, ktery v ni bude verit. My jsme vsechna mista prosli a nabijeli se jak to jen slo, avsak asi nejsme ty prave povahy pro prijem kosmicke a zemske energie a tak jsme se alespon krasne prosli. Vsechna mista jsou soustredena kolem Kraselova – vesnice asi 8 km od Strakonic, takze se daji vsechny tri caches nalezt pesky behem jedineho dne.

Kbilsky dolmen se stal posledni keskou teto serie zamerne, nebot jde o velmi rozporuplne misto z hlediska pritomnosti energie. Jasne je, ze se najde velka spousta lidi, kteri sile tohoto dolmenu, co by keltske svatyne a esoterickemu mistu veri a bez okolku si pod nej lehnou. Sami jich zname nekolik. Jestli je dolmen pravy, ci prirodni, je otazka, kterou resi archeologove uz pomerne dlouhou dobu. Nejlepsi bude, kdyz nechame promluvit jednoho z nich. Jan Michalek je okresni archeolog Muzea stredniho Pootavi ve Strakonicich a shodou okolnosti muj soused. Zde je tedy citace z jeho publikace (viz. „zdroje informaci pro tento listing“), ktera se pokusi nam vnest trochu svetla do temnoty faktu a domenek obestirajicich Kbilsky dolmen. Upozornujeme, ze v literature se pouziva oznaceni vrchu s dolmenem jako Kbil i Kbyl. My pouzivame oznaceni, ktere naleznete na mapach, v atlasech a na turistickych znackach.
Moderni archeologicka veda dnes vi, ze jednoduche a obvykle neopracovane vztycene balvany, pro nez se od 19. stoleti ujal nazev odvozeny z bretanstiny „menhir“ nebo dalsi, ze dvou ci vice kamenu, prekrytych jednim naplocho polozenym, tzv. „dolmeny“, jsou pamatkami kultovniho a pohrebniho charakteru z praveku. Jejich vyskyt je omezen na Francii, Anglii, Pyrenejsky poloostrov, severni Nemecko, Dansko a Svedsko, a pochazeji podle archeologickych nalezu z mladsi a pozdni doby kamenne a ze starsi doby bronzove (tj. ze 4. az 2. tisicileti pred n. l.). U nas, v Cechach, nemame jedinou prokazatelnou pamatku tohoto druhu. Podivame-li se vsak do starsi odborne literatury z doby rozkvetu nasi pozdne romanticke archeologie z pocatku druhe poloviny 19. stoleti, budeme prekvapeni, kolik techto megalitickych pamatek z Cech nasi predchudci znali. Take zasluhou A. C. Ludikara, tajemnika okresniho zastupitelstva ve Strakonicich, byly do literatury uvedeny nektere domnele menhiry a dolmeny z okoli Sousedovic. Podle jeho udaju byl na severnim uboci vrchu Hradiste (pod valy pravekeho a rane stredovekeho hradiste) vztycen „menhir“ a nedaleko od neho stavaly pry jeste dva dalsi. Vsechny byly v sedesatych letech 19. stoleti a v roce 1913 pouzity na stavbu mezniku. Dalsi megaliticke pamatky objevil A. C. Ludikar roku 1866 na vrchu Kbyl u Smiradic. Zde, na samem hrebenu vrcholu, se nachazely 3 kamenne utvary z velikych zulovych balvanu. Pres snahu Ludikarovu byly 2 brzy rozebrany kameniky, treti se zachoval dodnes. Nachazi se severne od vrcholu Kbylu (664 m n. m.) a ma podobu duteho hranolu delky asi 2,5 m, sirky kolem 1 m a vysku 70-80cm. Na dvou balvanech spociva vodorovne polozena deska delky 3 m a sirky 1,5 m, domnele polozena lidskou rukou. Tato „megaliticka stavba – dolmen“ poutala pozornost nekolika generaci ceskych archeologu. Predmetem zakladniho sporu byla otazka, zda jde o utvar prirodni, ten hajil napr. geolog J.N.Woldrich, nebo o pravekou hrobku, tzv. dolmen. Umely puvod zastaval jeste v roce 1915 archeolog E. Simek. Diskuze byla s konecnou platnosti uzavrena roku 1926 archeologem A. Stockym. Jeho negativni zaver o pravekem umelem puvodu prirodniho utvaru na Kbylu potvrdil i revizni archeologicky vyzkum, provedeny roku 1922 archeologem B. Dubskym, ktery neprinesl zadne archeologicke nalezy. Dnes se plne uznava nazor, ze v Cechach nejsou zadne megaliticke pamatky – stavby a jim podobne utvary, a ze i dolmen na vrchu Kbyl vznikl prirodni cestou, tzv. lavicovitou odlucnosti zulovych hornin.
Smutne, ze? Ale nenechte se otravit exaktnimi teoriemi a bezte se nechat dolmenem poradne nabit.

Cesta ke kesi
Vychozi souradnice ukazuji na krizovatku silnice z Libetic do Ulehle s odbockou na Svejcarovu Lhotu. Muze to byt jeden z moznych vychozich bodu pro cestu k dolmenu, pokud jedete autem. Kratsi variantou je dojet az do Svejcarovy Lhoty (mimochodem, velmi sympaticka vesnicka, jako by se tu zastavil cas) a k dolmenu jit po zlute turisticke znacce. Pokud jste se vsak rozhodli celou serii zdolat pesky ci na kole, dostanete se do Svejcarovy Lhoty i primo z Kraselova. Cesta se spatne popisuje, ale na mapach je vyznacena.

Velikost a umisteni cache
Cache je klasicka krabicka do mikrovlnky velikosti regular. Na miste ulozeni cache je signal velmi slaby, takze ocekavejte problemy a radeji pouzijte obrazkovy (foto), nebo klasicky slovni hint.
DOPLNENI: Pokud dojdete az k dolmenu a nabijete se, muzete sejit k mohylovemu mestecku pod svahem, kam by vas mela hnet sipka (zkouseno se tremi GPS - Legend, iTec 339 Sirf III a Vista Cx). Keska je ulozena na samem okraji mestecka a neni potreba do nej vubec zalezat. Pred skrysi je mini mohylka asi ze tri kaminku. Vetsi mohylka pobliz (asi 2 metry po svahu dolu) je ve fotohintu.

Zdroje informaci pro tento listing
Webove stranky Mystikovy cyklotrasy
Publikace "Pamatky Strakonicka ze zeme a ze vzduchu" autor Jan Michalek, vydalo Muzeum stredniho Pootavi ve Strakonicich (2003)
Vlastni zkusenosti ziskane hovorem s mistnimi pametniky.

An besetzten Koordinaten such keinen Cache!!!

Dieser Cache ist BONUS CACHE von der Mini-serie „Kommt euch laden“.

Die Mini Serie „Pojdte se nabit/Kommt euch laden“ ist eine dreiteilige Serie und wir wollen euch durch die Stellen mit einer extra-positiven Energie durchführen. Es handelt sich um die Stellen, die nach der Literatur oder nach dem Zeugniss des Ortsansässigen sehr seltsam und sehr geheimnisvoll sind. Alle drei Stellen sind in der Umgebung des Dorfes Kraselov situiert. Das Dorf liegt etwa 8 Km aus Strakonice, es ist möglich alle drei Caches, zu Fuss in einem Tag zu finden.

Diesmal kommt ihr zu den Hügel mit dem Name Kbil. Im Wald in der Nähe vom Gipfel findet man einen „Felsblock“, der von drei ganz grossen Blöcke geschafft ist. Wir haben leider nicht für das Wort Dolmen eine richtige Übersetzug gefunden. So nennen wir es weiter DOLMEN.

Kbil´s dolmen ist das letzte Teil von Mini-Serie „Kommt euch laden“. Es geht um sehr widersprüchliche Stelle. Niemand weiss wirklich, ob geht es um Naturwerk oder Menschenwerk.

Der Weg zum Cache

Die besetzten Koordinaten zeigen auf die Kreuzung Libetice – Ulehle – Svejcarova Lhota. Es kann einer von möglichen Starts sein, wenn ihr mit dem Auto fährt. Kürzere Variante ist, nach Svejcarova Lhota zu fahren und davon zu Fuss nach dem gelben turistischen Kennzeichen zu gehen. Aus Kraselov führt auch ein Weg nach Svejcarova Lhota, aber sieht ihr lieber die Karte.

Grösse und Lagerung des Caches

Der Cache ist eine klassische Schachtel für die Mikrowelle in der Grösse REGULAR. Der Signal an dieser Stelle ist sehr schwach, ihr müsst Probleme erwarten und benutzt lieber Hints (Bild oder Text)