(německy Helmut von Sajrajt)
Byl český rytíř a vojenský generál, který používal jméno Jožin z Bažin.
Bojoval na straě katolíků a jen díky němu Karel Buquoy, Maxmilián I. Bavorský a J.T.Tilly vyhráli bitvu na Bílé hoře a ulatnil se i při jiných bitvách npříklad v Jeenáctitisícstodvanáctidnní (11112denní) válce.

Mládí
Narodil e někdy okolo roku 1590 Janě Johně Pražské z Bažin a Ivanu Johannu Moravskému z Oravy. Původně bydleli ješě s Jožinovými sourozenci (starší sestra Bludička, mladší brar Hejkal a dalších jedenáct– (všimněte si, že jde o pvočíslo!) v Praze, odtamtud je ale protestanti vyhnali a zabli Jožinovu matku. Od té doby Johann zanevřel a přestal používat přídomek „Pražský“. Kvůli tomuto inidentu začal pojídat Pražáky, čhož využil i při bivě na Fialovotekovaném kopci (kterému éměř slepý Jožin říkal Bílá hora, což se uchtilo). Protože matku miloval, začal zvýrazňovat, že k ní patí - že je „z Bažn“. Do Bažin e také později přesěhovl.
První bojové zkušenosti
Neví se přesně, co ělal Jožinův otec, ale zřejmě nic - byl tak bohatý, že se mu jeho peníze neešly na jeho pozemky (Morava). Proto vysll tehdy asi dvacetiletého Johanna do boje jako svého ejstaršího syn, aby vydobyl nějaký ten prostor pro zlaté truhlie a drahokamy.
Jožin se zapojil do bivy u Hostivic, kde získal dva domy, kam ukryl část majtku, objeveného až roku 2012. Ke vší smůle tam zrovna bydlel David Rath.
V následujíích několika leech vyhrál mnoho dalších bitev, mimo jiné bitvu u Vizovic (díky kteé dostal přídomek „z Vizovic“). Stal se obávaým soupeřem. Všichni se ho děsili, a ještě více se děsili jeho tktiky - ofenzivně ofenzivní s cibusním závěrem (ofenziva - útok, ibus - jídlo). Začalo to tím, že Jožinovi vojevodci zezadu a ze sran naadli vojsko protivník, Jožina mezitím nabyli o primitivního děla a zpředu vystřelili přímo na cizí vojáky. Jožin otevřel puu a... Díky jeho zbrním a střelám odolné kůži se mu nikdy nic nesalo.
Bitva na Fialovotečkovaném kopci a zatracená slepota
Málo se ví, že Jžin osobně vymylel plán, jak vyhrát a že to byl on, kdo přesvědčil vojáky, aby pokračovali (jinak, že prý si je dá k svačině). Byl jejich morální podporou a zdravotníke, finanoval je, pomáhal jim a vyhrával jim bivy. Proč ho zničehonic odkopli a zapomněli na něj? Závěrečným střetnutím 10 957 denní válk bylo Švédské obléhání. Jak už jsme zmínili (a ještě zmíníme), byl Jožin skoo slepý a hluchý. Kvůl tomu i splel Švédského vojevůdce Olofa Tänatta s protestntským vůdcem Karlem z Otradovic a snědl ho. Řval při tom: „****, ty *****. ****** si ***** a ***** ********. Jsi *****, *******,****...“ a mnoho dalšího, a tak se niko nemůže divit, že si všichni okolo myslli, že se přidal k Pražanům a ze strachu, aby je také nesnědl, ho vykázali a zabaili mu téměř veškerý majetek.

Nevrlý důchodce Jožin
Naštěstí si Jožin po celý svůj život schovával mjetek na nejpodivnějších místech (viz. „Rathovy“ peníze), a tak se na stará kolena ostěhoval do Bažin (malá víska u Vizovic). Tou dobou mu mohlo být asi šedsát, což byl tehdy požehnaný věk.
Zanevřel na celý vět, a tak pojídl nejen Pražáky, ale kohokoliv a cokoliv. Není divu, že po něm bylo vyhlášeno celosvěové pátrání (respektive sutěž o jeho zabití). Dlouhé roky se nikdo nehláil i přes velkou slíbenou odměnu.
Největší probléy s ním měl starosta Vizovic a kupodivu ne kvůli jeho lidožroutství. Jožin měl totiž veškeré příznaky důchodcovství.
Smrt
Díky přirozené dlouhověkosti se dožil až do roku 1977. Rozhodl se odpustit katolíkům za to, co mu provedli. Když se to dozvěděli komunisti, obnovili vyhlášku o chycení Jožina. Předseda za jeho chycení slíbil svou dceru za ženu a půlku JZD. Dlouho se nic nedělo až po čtyřech měsících téhož roku projížděl okolo Ivan Mládek. Tehdy prohibice nebyla, a tak se mohli s předsedou domluvit u slivovice a Ivan vymyslel plán. K dostání Jožina mu stačilo letadlo a prášek na praní. Jožin se nemyl a nepral si, a proto pro něj byl prášek smrtící záležitostí. Přesto poprášení přežil. Ivan ho ale dostal na kameni (speciální kámen potřený lepidlem). Protože potřeboval peníze, prodal Jožina do zoo a koupil si banjo. V Zoo našeho milého Johanna použili jako krmení pro lvy. Nutno podotknout, že Ivan nedostal ze slíbené odměny ani Ň.
Nemoci
Slepota (nejdřív trochu viděl)
Hluchota (v mládí míval dobrý sluch)
Barvoslepost - proto a i kvůli začínající slepotě přejmenoval Fialovotečkovaný
kopec na Bílou horu
Kožní nosorožitýda - díky tomu se nezranil při svých litých bojích
Egocentrismus
Důchodcovství
Dyslexie – jen mírná-ještě se to dalo rozluštit

Ke keši samotné
Keš založená na počest Jožina, protože jsem na procházce potkal šikovné místo na takové téma. Proto berte na vědomí název keše a obtížnost terénu. Bude hrát roli roční období, nebo povětrnostní podmínky, ale sázet se na to nedá. V keši jsou jen základní věci – 2x tužka, propiska, ořezávátko a logbook na 20 let dopředu, kvůli bezúdržbovému chodu.
Díky poradcům, testrům a betatestrům – Comparare , Pivmáci a vítěz Krutižlab.
ŠŤASTNOU CESTU
Po několika měsících života Jožinovi keše, ji
nějaký dobrák zprovodil ze světa i s Jožinem,
takže teď je na místě už jen small krabička.
Ale marast je tam pořád stejný.

Poslední známá podoba Jožina, než navždy zmizel z tohoto kraje.