"Život v úlu"

Včela medonosná žije a dokáže přežít jen ve společenském seskupení zvaném včelstvo, proto ji řadíme k sociálnímu hmyzu. Včelstvo tvoří tyto složky: jedna matka, přechodně několik stovek trubců, několik desítek tisíc dělnic, plásty, plod, zásoby medu a pylu. Ve včelstvu vše funguje velice harmonicky a všichni se vhodně doplňují. Jednotlivé složky nemohou existovat samostatně. V průběhu roku se počet jedinců mění. V době biologického klidu, tedy v zimě, se počet jedinců pohybuje od deseti do dvaceti tisíc, v produktivní době je jich padesát až šedesát tisíc. Vzájemné vztahy mezi jednotlivými pohlavními formami nejsou stejné. Chování matky k trubcům a naopak je kromě období páření naprosto lhostejné, chování matky k ostatním matkám je nepřátelské, matka se snaží další matky, s nimiž přijde do styku usmrtit. Výjimkou je jen tichá výměna matek kdy matka nechá za své přítomnosti vychovat matku novou a nechá se dobrovolně usmrtit, aby svému včelstvu zabezpečila lepší budoucnost a výkonnější matku, nebo při rojení kdy se mohou po krátký čas tolerovat. Vztah mezi matkou a dělnicemi je velice úzký. Dělnice matku neustále doprovázejí, krmí a čistí. Matka vylučuje feromon – mateří látku, kterou dělnice neustálým dotýkáním roznáší po celém úlu. V okamžiku kdy je mateří látky v úlu nedostatek, např. po uhynutí matky, začnou dělnice okamžitě vychovávat matku novou. Vzájemný vztah mezi dělnicemi a trubci je na úrovni krmení trubců. Trubci jsou v úlu jen v produkčním období, koncem léta jsou z úlu bezmilostně vyhozeni. Včely dělnice obstarávají veškeré práce v úlu, vyrábějí teplo, krmí plod a matku, shromažďují zásoby pylu a medu, staví dílo a brání úl před vetřelci.

Víte, že ...

Největší význam včely medonosné je v opylovací činnosti?

Včela jako opylovač nemá v přírodě zastoupení. Je důležitá pro udržení rozmanitosti rostlin. Albert Einstein (1879 – 1955) řekl: „Jestliže včely zmizí z povrchu zemského, bude mít člověk maximálně čtyři roky života; nebudou včely, nebude opylování, nebudou rostliny, nebudou zvířata, nebude člověk…“ Včely jsou měřítkem zdravého prostředí i jeho tvůrcem. Jejich význam nemůže být ani dostatečně doceněn.

Vliv včel se projevuje i na kvalitě hovězího masa, protože včely ovlivňují rozmanitost rostlin na pastvinách, kde se skot pase. A to je jen jeden příklad z mnoha. Bez včel není možné trvale udržitelné zemědělství.

Až 80 % všech ovocných stromů, olejnin, semenářských porostů a zeleniny v Evropě zajišťuje jediný druh – Včela medonosná!

Rojící se včely nejsou nebezpečné?

Včely mají při rojení úplně jiné starosti a nejsou vůbec útočné. Jestliže roj opustí svůj původní domov, má opravdu na spěch. Zásoby medu v medných váčcích vydrží jen na krátkou dobu a případné špatné počasí by pro včelstvo, které by nenašlo nový domov včas, mohlo znamenat zkázu. V přírodě si roj hledá dutiny stromů nebo jiná vhodná místa, včelaři ho umístí do nového úlu.

Luštění je úplně stejné jako u keše Život v louži:)

Ke krabičce se dostanete pokud rozlousknete latinské názvy jednotlivých druhů včel na obrázku.(Budete potřebovat rodové "R" i druhové "D").

N50°16.(DC+RE-DB) (RA-DF+DE-RE) (DD-DE)
E 012°48.(DF+RB-RD) ((RC+DF+RF)/DC) (RA-DA)

.