Maslovy pahorek Mystery Cache

Máslový pahorek je místo, jež není na první pohled v podstatě ničím zajímavé. Leží přesně na rozhraní katastrů Suchdola nad Odrou a “našich” Hladkých Životic. Ve směru od Suchdolu n/O se jedná o ostře zatočenou, stoupavou, pravotočivou a z obou stran nepřehlednou zatáčku, po obou stranách s malými remízky. Není odtud žádný rozhled (pokud někdo nepřestoupí zákaz a nevyleze si na věž vysílače mobilního signálu) a navíc ta polovina pahorku, která slouží jako počátek cesty k vysílací věži a ke hnojišti a kam umisťuji jediný možný waypoint, je něčím bohužel velmi typická až „ukázková“. Jako lidí se vztahem k přírodě a zároveň jako členů oderských ochránců přírody se nás velmi dotýká, že právě toto místo celá desetiletí sloužilo jako černá skládka. Vlastně slouží i nadále – počátkem devadesátých let byla polní cesta přehrazena závorou s výhružnou tabulí a upozorněním na třicetitisícovou pokutu v případě ukládání domovního odpadu – ale moc dlouho nevydržela ani ona, ani závora a tak se tam svinstvo – v trochu menší míře – vyváží dodnes … Tady však ode mne žádné CITO nečekejte – to by potřebovalo minimálně traktor s vlečkou, menší nakladač a cca dvacet párů ochotných kešerských rukou.

Pro nás osobně je tento prostor něčím mnohem víc. Vztahuje se k němu jedna ze dvou jediných hladkoživotických pověstí, o nichž ví starší owner, řekněme, jako pamětník: "Vyprávěla mi ji má (sudeto)německá babička z Hladkých Životic, v nichž sám žiji už 30let. Roku 2007 jsem pověst publikoval ve 4. čísle časopisu Poodří."
Pro nás i pro rodinu už to místo navždy zůstane Máslovým pahorkem, ale v germánské polovině duše ownera staršího to samozřejmě zní tak, jak to říkala babička ve své nádherné „kroucené“ nářeční kravařské němčině, tedy „Paierisch“: Putterhürbl. Spisovně německy Butterhügel. "Ten drobný příběh má bohužel jedinou vadu - vztahoval se k určitému datu, jež jsem si jako dítě nezapamatoval, ačkoli jsem se na to ptal ještě i jako dospělý, avšak nezapsal. Mám pouze pocit, že se mohlo jednat o svátek Pfingsten, pro Němce hodně významný. Česky jsou to Letnice nebo Svatodušní svátky, pohyblivý svátek, jenž se koná padesát dní po Velikonocích. Když jsem k němu hledal informace na Internetu, zjistil jsem, že je pro křesťany stejně významný, jako Velikonoce a po nich Vánoce - ale v našem neznabožském Česku díky 40 letům „Strany“ nespravedlivě zapadl."
K těm dávným dobám, kdy se odehrál děj pověsti, je nutno si navíc představit, že cesta zde vedoucí neměla hladký živičný povrch jako dnes, nýbrž byla obyčejně hliněná.

Pověst je o tom, že právě o Letnicích jel tudy forman od Suchdolu k Životicím s nákladem másla. Jak už si s námi zákony schválnosti umějí pohrát v té nejnevhodnější chvíli, stalo se, že mu právě v polovině kopce praskla osa jednoho kola. Forman byl prý velmi prchlivý člověk, jenž nikdy nešel daleko pro nadávku a zaklení. A chvíle, kdy možná sám, notně zpocen, pomáhal koním do prudce se zvedající cesty a do toho se ozvalo zapraštění kola těžce naloženého vozu, jej rozpálila do běla. Kdoví, jaké měl povoz brzdy, měl-li vůbec jaké, ale v tom vzteku, kdy viděl jen rudě, potřeboval rychle něčím zbylá tři kola založit, aby povoz nesjel pozpátku dolů a aby pak mohl podniknout něco k jeho opravě. Za stálého sakrování a vzývání čertů a ďáblů jej nenapadlo nic lepšího, než použít kostky másla ze svého nákladu. To ale neměl dělat! Prohřešil se použitím Božího daru! A Bůh jej tedy za trest navěky zaklel do nitra pahorku. Proto se prý dodnes, jde-li se touto cestou v době Letnic v noci, zevnitř ozývá hromové láteření zakletého vzteklého formana…
Kdo se chce zapsat do logbooku keše, musí najít… hint.

Teď ještě něco k motorizovanému příjezdu na místo. Preferujte, prosím, příjezd od Hladkých Životic – v tom případě je možno prostě jen zajet rovně, nikoli sledovat doleva se stáčející zatáčku. Budete-li se pak vracet stejnou cestou, počínejte si opravdu opatrně a vozidlo co nejvíc vytočte do potřebného směru – za zatáčku není vidět. Chcete-li přijet od Suchdolu, použijte k otočení se přednostně 340 m vzdálený pomocný trasobod na uvedených souřadnicích, kde se dá po obou stranách odbočit na polní cesty. Odbočit ve směru od Suchdolu doleva je opravdu jen pro zkušené řidiče a je třeba hlavně si dobře pohlídat dění za vozidlem. Píšeme tyto možná směšné rady proto, že občas čítáme vaše „veselé příhody z natáčení“ i takového rázu, že dotyčný zajel na polní cestu čumákem dopředu a pak měl obrovský problém nejen jak vycouvat zpět na silnici, nýbrž také se na ní ještě otočit. My o tyto příhody nestojíme - nechejte si je pro vykulené oči vašich nadšených posluchačů na eventech .