Keška vás přivede na nejvyšší vrchol Píseckých hor. Pro odlov je potřeba lezecké vybavení, bez kterého se na ní nevydávejte. Visí totiž ve výšce 23 metrů. Pro někoho může být relativně delší cesta do kopce nepříjemná vzhledem k nutnosti nesení lezecké výbavy, proto by měli takoví lidé raději vyrazit někam jinam.
Jak na to
Do Píseckých hor platí zákaz vjezdu všech motorových vozidel, proto zaparkujte svá vozidla na některém z doporučených míst uvedených v listingu. Poté stačí navštívit výchozí souřadnice a tam doplnit údaje do vzorce pro zjištění polohy úkrytu. Použijte vždy přesný název. Stačí buď opsat potřebnou hodnotu, případně sečíst či odečíst dvě hodnoty. Pro jistotu si raději na místě pořiďte fotografii, abyste se nemuseli vracet zpátky kvůli korekci.
N 49° 1A.BCD' E 14° 1E.FGH'
Písek - Na Trubách = A
Písek (Plavecký stadion) = B
Nové Sedlo (rozc.) + V Živci = C
V Živci = E,D
Na Vohybale = F
Velký Mehelník + Havírky = G
Písek Na Trubách - Havírky = H
Rytíř Mehelnický
Pokud se rozhodnete využít nejkratší přístupovou cestu směrem od obce Kluky, možná pro vás bude zajímavá povídka o mladíkovi Kozlíkovi, který žil ve Zlatém mlýně na řece Otavě. Zasnoubil se s dcerou Mikuláše Volyňského. Dostal k ní pěkné věno, které však nezřízeným životem promrhal. Z nouze se tedy dal k lesním brachům. Ti měli své sídlo na vrchu Mehelníku, odtud Kozlíkovi říkali rytíř Mehelnický. Byl společně se svými druhy otráven při jedné lesní hostině. Ostatní loupežná čeládka byla pozatýkána pastevci kluky Růžovskými. Tehdy byla také ves Růžová přejmenována dle oněch udatných kluků na Kluky.
Loupežnický poklad
Když byla vyhubena loupežnická čeládka na Mehelníku, roznesly se zvěsti o jejich zakopaných pokladech. Jednou tu při kamenném stole sbírala jedna stařenka houby. Když se ozval z města poslední zvon, začala se modlit. Když skončila, místo kamene zela do země pořádná díra. Na konci byla vidět královská síň plná drahých kamenů a zlata. U stolu tam seděl černý rytíř. Hlídal několik truhel, z nichž šla oslepující záře. Babička div nevykřikla překvapením, ale to už rytíř vstal a pronesl proroctví: "Ani za tisíc let!" Náhle vše zmizelo a babička zase hleděla na známý kamenný stůl.
Jindy v těch místech svážel dříví jeden pacholek v čase pašijí. Klády měl svázané řetězem a jeho konec se smýkal po zemi. Náhle se železo o něco zachytilo a mládenec spatřil vytrženou mříž a poblíž chodbu vedoucí pod zem. Cosi se tam blýskalo, a tak vlezl dovnitř. A hle, před ním se zatřpytila jeskyně plná pokladů. Jenže tu si ten dobrý muž vzpomněl na pár koní a bál se, aby mu neutekli. Jak vylezl ven, mříž s rachotem zapadla přes otvor a vše zmizelo. Jiní zde vídávali modrý plamínek, ale nikomu se už loupežnické poklady najít nepodařilo.
Mehelnické podzemí
Velký Mehelník poutal pozornost měšťanů nejen svou výškou či loupežnickými povídačkami. Když jednou zkoumali, zdali by se tam nedalo těžit zlato, byly objeveny pod zemí veliké sklepy a podzemní průchody. Z toho někteří lidé usoudili, že tam dávno musel stávat hrad nebo zámek. Jiní se pro změnu domnívají, že se zde s větší pravděpodobností nacházelo sídliště.
Závěr
Zdrojem výše zmíněných příběhů je kniha Pověsti královského města Písku, kterou napsal Ondřej Fibich. K logu můžete dobrovolně připojit fotografie pořízené cestou nebo při lezení. Příjemnou zábavu a šťastný lov!