Mame tu dalsi stredne obtiznou stromovku. Opet si overite svoje lezecke schopnosti a uzijete trochu adrenalinu. Zaroven se seznamite s jednim z nasich mensich, ale o to hezcich ptaku. Zije vsude kolem nas, v zahradach, krovinach i lesich. Samotna kes se nachazi nedaleko parkoviste Pod Korabem. Nejsnaze se k ni dostanete, budete-li pokracovat pesky z doporuceneho parkoviste po cervene turisticke znacce smerem k vrcholu kopce Hora. K odlovu budete potrebovat stromolezecke vybaveni a min. 40m lana.
Nekterym z vas se muze zdat tato kes nedostupna, ale i mne jsou nektere mysterky obtiznosti 4 a 5 nedosazitelne a tak je nelovim. Myslim si, ze v okoli je nekolik lezeckych skupin, které dokazi pomoci.
Upozorneni. Nemate-li vhodne vybaveni, nebo nemate-li zkusenosti, tak tam prosim nelezte. Pozadejte zkuseneho a vybaveného kamarada ci kolegu o podporu.
ODLOV KESE JE NA VLASTNI NEBEZPECI!
Sykora modrinka
Mensi nez sykora konadra, s malou kulatou hlavou vmacklou mezi ramena (pusobi dojmem, jakoby nemela krk). Nejvyraznejsimi znaky, kterymi se lisi od všech ostatnich stredoevropskych druhu sykor, jsou modre temeno a cerny prouzek pres oko. Hlava je jinak bila, hrbet a kostrec olivove zeleny a kridla modra s uzkou bilou paskou. Spodina je zluta s uzkym sedocernym stredovym pruhem, ocas modry bez bileho zbarveni. Nohy jsou tmavemodrosede, oci hnede. Obe pohlavi jsou zbarvena podobne, samice vsak byva o neco matnejsi.
Rozsireni
Hnizdi ve vetsine Evropy s vyjimkou nejsevernejsich oblasti, dale v severni Africe, Male Asii a na Blizkem vychode. Severni hranice v Evrope se ve Skandinavii pomalu posouva k severu. Je prevazne stala, zvlaste mladi ptaci a samice ze severnich populaci vsak podnikaji behem nekterych zim delsi potulky nebo tahove presuny. Sykora modrinka patri k nejpomaleji tahnoucim ptakum vubec, prumerna denni vzdalenost urazena na tahu se pohybuje mezi 11 a 38 km. Obyva listnate a smisene lesy, mene jehlicnate porosty s vtrousenymi listnaci a bezne take parky, zahrady a stromoradi.
Potrava
Sykora modrinka patri mezi cenne pozirace rostlinnych skudcu, jako jsou napr. motyli housenky, krisci nebo msice, ackoli na jare ostipuje i mlade pupeny a listy stromu a vyhledava ruzna semena. V zimnim obdobi si potravu rada zpestri burskymi orisky nebo zivocisnym tukem v sitkach. Dospeli ptaci se zivi prevazne motyly, brouky a pravidelne poziraji take pavouky. V potrave mladat vyrazne prevazuji housenky,dospělci motylu a mene jsou zastoupeni i pavouci . Potravu sbira hlavne za aktivniho pohybu na stromech a kerich, mene na zemi a v zime ve smisenych hejnech casto na krmitkach.
Rozmnozovani
Hnizdi jednotlive a teritorialne. Vetsinou je monogamni, ale bezne se objevuje i simultanni polygamie (1 samec hnizdi s 2–3 samicemi). Hnizdo je typicky v dutinach stromu nebo hnizdnich budkach, mene casto v hromadach dreva, ve skvirach ve zdech, v parezech, ve starych hnizdech jinych ptaku ci veverek apod. Stavebnim materialem je mech a trava, kotlinka je vystlana srsti, zinemi a perim. Hnizdo stavi pouze samice po dobu 4–12 dnu, obcas s prinasenim materialu pomaha i samec. Hnizdi 1–2x rocne od dubna do cervence, za znicenou snusku nasleduje nahradni hnizdeni. Kompletni snuska je v porovnani s mnoha jinymi pevci pomerne pocetna a vetsinou obsahuje 7–12 bilych, cervenohnedeskvrnitych vajec o rozmerech 15,5 x 11,9 mm. Snasena jsou denne, nekdy i ve vicedennich intervalech. Samice na vejcich sedi sama 12–14 dnů a samec ji behem tohoto obdobi prinasi potravu. Pokud je jeji hnizdo ohrozovano, najezi chocholku na hlave, zacne vydavat sycive zvuky a do predatora klovat.
Zdroj:
Wikipedie
Protoze tato kes by se mohla stat soucasti budouci serie, nezapomente si opsat bonusove cislo H=...