|
Moje další EarthCache vás zavede k bývalé černouhelné sloji v obci Břasy.
Co byste měli vědět?
Černé uhlí se po celém světě dobývá většinou z velkých, často mnoha set metrových hloubek. Příslovečnou výjimkou, potvrzující pravidlo, jsou dnes již vytěžená ložiska černého uhlí mezi Radnicemi, Břasy a Stupnem.
Celá řada dolů u nás byla těžena klasicky, hlubinnými doly. Některá ložiska byla ale uložena mělko, jen pár metrů pod povrchem, což je neobvyklé i ve světovém měřítku. Černé karbonské uhlí tak na Břasku bylo těženo v dolech povrchových, vlastně lomech. Krajina mezi Břasy, Kříšemi a Stupnem je plná umělých prohlubní. Říká se jim oprámy a většinu z nich dnes ukrývá lesní porost.
U vesničky Kříše, západně od většího Stupna, se dochovala zajímavá památka. Na okraji rozlehlého oprámu zde stojí zastřešený portál, který ukrývá část sloje. Zařízení se jmenuje Přírodní památka Bašta a jde zbytek sloje bývalého povrchového dolu Kliment. Zde je možné po schůdkách sejít ke stěně uhelného profilu. Jednotlivé sloje oddělují světlé proplástky, havíři nazývané "deky". Vlastním slojím se říkalo "flece" a těm menším "flícky". Stojí zde také uhelný vozík, "hunt" s dřevěnými bočnicemi čili "sajtnami". Takovéto vozíky sloužily zde až do zániku dolů počátkem 90. let 20. století. K dopravě uhlí se využívala visutá lanovka, která uhlí přepravovala právě pomocí těchto vozíků. 
Přírodní památka
Přírodní památka vznikla v 80. letech minulého století. Později se ale černé uhlí na vzduchu a vlhku rozpadalo na úlomky až mour. Ve spolupráci Českého svazu ochránců přírody a expertů z řad geologů a stavbařů došlo k ošetření uhelného profilu. Na očištěnou stěnu byla aplikována syntetická pryskyřice, která vytvořila tenkou vrstvu, která uhelnou stěnu dobře chrání. Přesto dochází k drobnému osypu, neboť přírodní památka Bašta je velmi křehký přírodní výtvor, o který je třeba neustále pečovat.
 Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi, které zjistíte na místě. 1) Z infotabule věnované Baště zjistěte, jak je též nazýván prostor bývalého odklizu.
2) Na infotabuli najděte schématickou mapu Břaské pánve a na ní zjistětě počet bývalých dolů.
3) Na infotabuli si také všimněte fotky pořízené během výstavby přístřešku. Ve kterém roce byla pořízena?
4) Teď sejdeme schody a stojíme před výchozem sloje. Nad největší, uhelnou vrstvou sloje najdeme ještě jednu z jiné horniny. Jakou má barvu?
5) Popište, jak vlastně takové černé uhlí vznikne.
6) Najděte na sloji vodorovnou žílu. Odhadněte její délku, šířku a čím je tvořena.
7) Do logu nahrajte fotku sebe nebo vaší GPS na úvodních souřadnicích.
Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky.
Přírodní památka Bašta [online]. Available from https://www.kudyznudy.cz/aktivity/prirodni-pamatka-basta-u-obce-brasy [cit. 11. 11. 2018]
Geologické mapy [online]. Available from https://mapy.geology.cz/geo/ [cit. 11. 11. 2018]
Uhlí - Geologická encyklopedie [online]. Available from https://eluc.ikap.cz/lekce/klasticke-sedimenty [cit. 11. 11. 2018]
Po stopách důlní činnosti na Břasku [online]. Available from https://www.kudyznudy.cz/akce/po-stopach-dulni-cinnosti-na-brasku [cit. 11. 11. 2018]
 |