Masopust - bonus
Je to krátké období před začátkem postní doby, v němž se lidé radují, veselí, pořádají zábavy, hostiny a maškarní průvody. Jiné označení pro masopust je karneval – jedním z vysvětlení tohoto slova je latinský původ a znamená to něco jako „dát sbohem masu“, než začne půst.
Masopustní období trvalo již od slavnosti Tří králů do Popeleční středy. Zatímco jeho počátek má pevné datum, nastává po svátku Tří králů (6. ledna), tak jeho konec je závislý na datu Velikonoc a může končit od poloviny února do počátku března, do Popeleční středy. Klasické masopustní období ale trvalo 3 dny před Popeleční středou. Začínalo masopustní nedělí, kdy se rodina sešla k bohatému obědu. Poté se všichni chystali k muzice, kde se hlavně tancovalo, někdy až do rána. Také pondělí bývalo ve znamení tance, zábavy a veselí. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy.
Vyvrcholením masopustního veselí bylo úterý. Na tento den si každý připravil nějakou masku do průvodu maškar, někde se i hrála divadelní představení. Lidé v maskách obcházeli jednotlivá stavení a prováděli různé taškařice. V žádném domě nechybělo malé pohoštění, dospělí často dostali i „něco pro zahřátí“, takže průvod byl stále veselejší. Mezi nejčastější masky patřili: medvěd (s medvědářem), kůň, kozel, kominík, bába s nůší a mnoho dalších.
Kešku naleznete na souřadnicích:
N 49° 33. (A*C)*(A*C)+A*(B+C)
E 014° 48.(A*B*C)
