Na úvodních souřadnicích si můžeš prohlédnout historickou hranici lesa, kešku tam nenajdeš.
Kapounství
Obec Krňovice vznikla při staré cestě lesem Království z Hradce Králové do Albrechtic a připomíná se písemně od roku 1362. Jméno vsi se zapisovalo Krniowitz, Krnějevice, Krnějovice, v roce 1369 se píše Kyrnovicz. Traduje se, že zde byli lidé malí, "krňaví". Nebo se první hospodář jmenoval Krněj, Krněja, takže jeho lidé byli Krnějovici, Krňovici.
Zkus projít Krňovice a zeptat se místních, proč se ten les za jejich humny jmenuje Kapounství. Já se odpovědi nedočkala ani od místních patriotů a starousedlíků. Probrala jsem tedy svoji knihovnu a lehce dostupné zdroje:
I - Les leží jihovýchodně od obce a byl pojmenován snad podle zemana Kapúna, který vlastnil západní část obce. Víc podrobností jsem nenašla a je možné, že se tahle pověst přetahuje s třetí variantou.
II - Určitě se nejmenuje podle hezky vykrmených kohoutků, kterých by bylo bývávalo plné okolí. Do krňovické krčmy se ve středověku nejspíš nejezdívalo za vyhlášenou kulinářskou pochoutkou.
III - Jako důvěryhodná se mi jeví verze názvu podle vladyky Petra Kapouna ze Smiřic. Ten držel Krňovice roku 1405 . Našla jsem zdroj, kde je psán jako Pešík Kapoun ze Svojkovic. Pešík se říkalo malému Petrovi. Možná to byla přezdívka z dětství nebo byl lidmi velmi oblíbený a zdrobnělina jména byla výrazem lásky a úcty nebo byl významně malý i jako dospělý a do Krňovic tedy skvěle zapadal. Jen letmé Google pokoušení mě ale ujistilo, že šlechtické rody Kapounů byly dva, ze Smiřic a ze Svojkova. Samozřejmě k sobě měly velmi blízko, byly provázány i sňatky a někde jsou uvedeny jen společně jako Kapouni ze Svojkova a ze Smiřic. Takže já ty Svojkovice zatím považuji za pábitelskou smiřickou a svojkovskou kompilaci.
Jméno Kapounství je v každém případě starobylé a zachovalo se až do dnešní doby. Koho zajímá historie, může si fyzicky prohlédnout krásnou krajinnou památku: na hranici s hradeckými Městkými lesy jsou úseky s dosud velmi dobře zachovalým příkopem, který byl při budování až 3 metry široký a metr hluboký a byl tehdy, a stále je, osázen číslovanými patníky s písmeny CM. Ta zde ovšem nepředstavují číslice. Les v té době patřil pod opočenské panství, které vlastní Colloredo-Mansfeldové, takže na patnících jsou vytesány jejich iniciály.
V nedávné době místy zmizela část staletého hraničního příkopu i původní historické pískovcové patníky při těžbě písku v Marokánce. Cesta lesem ale stále kopíruje vytyčenou hranici. A patníky při cestě jsou tam nové, betonové.
Mým cílem nebyla vědecká práce ani obsáhlé pátrání v archivech. Jen kačerům předkládám možnost samostudia k fundovanějšímu výkladu, ale hlavně všechny zvu do království přírody. A připsat si bodíka, to radost násobně povýší :-)
Kešku najdeš na souřadnicích:
N L° X.DCCCLV
E XV° LIX.XC
Zdroj: PAMĚTI HRADECKÝH LESU A OKOLÍ, zajímavosti, pověsti, názvy
Google