Poznámka na úvod. V podstatě se jedná o multicache. Jenže nyní pravidla nedovolují v multicache zaheslované soubory a přístup na internet. Informace, které obsahují jednotlivé soubory, jsou dosti obsáhlé. Obsahují fotografie a delší texty, které by se nevešly do poznámky Certitude. Je dobré si soubory předem stáhnout, nemusí tam být adekvátní signál pro příjem dat. První soubor otevřete bez hesla a ostatní otevřete pomocí hesla. Pokud máte soubory stažené, není potřeba přítomnost signálu pro stažení dat.
Zámek Jezeří
Zámek Jezeří a jeho historie
Předchůdcem dnešního zámku býval středověký hrad, o němž nevíme, kdy byl založen. První doložené písemné zprávy jsou z let 1363–65, kdy se uvádějí jako majitelé pánové ze Rvenic. Již v těchto dobách se setkáváme s označením "de Lacu" (z Jezera) i "z Aysembergu", což dokládá i německý historický název Eisenberg, spojený s dolováním železných rud v této části Krušných hor.
Středověký hrad Eisenberg nacházející se na úpatí Krušných hor proměnil v renesanční zámek Mikuláš Hochhauser z Hochhausu v polovině 16. století. Přestavba středověkého hradu na renesanční zámek byla dokončena v roce 1549. Lobkowiczové, kteří sídlo získali v roce 1623, brzy přikročili k barokním úpravám. Dne 18. února 1646 však postihl Jezeří ničivý požár a zámek zcela shořel, s výjimkou malého vysokého stavení a jezdecké stáje. Rok poté zemřel Vilém Popel a panství se ujal jeho syn František Vilém, zakladatel novosedelsko-jezeřské větve rodu. Po dobu jeho života však zámek nebyl významně přestavován.
K rozsáhlým rekonstrukcím došlo až za syna Františka Viléma – Ferdinanda Viléma z Lobkowicz, který na Jezeří začal úřadovat až v roce 1697. Letopočet 1696 na kamenné desce nad vstupní bránou tedy jasně dokládá uzavření těchto stavebních úprav. Hlavní podélná budova vytvořila spolu se čtyřmi kolmo připojenými křídly půdorysný tvar písmene H . Ferdinand Vilém z Lobkowicz neměl mužských potomků a proto ustanovil svým dědicem svého bratra Oldřicha Felixe, který se po jeho tragické smrti ujal panství. Dne 25. září 1713 zámek nešťastnou náhodou znovu vyhořel. Téhož roku přistoupil Oldřich Felix "ze svých skromných sil" k obnově zámku, kterou snad sotva dokončil do své tragické smrti v roce 1722.
Výrazné stavební úpravy byly zahájeny až v roce 1802. Členění a využití interiérů se z větší míry dochovalo až do současnosti. Rozsáhlá adaptace "piana nobile" (česky vznešené patro) probíhala jak v části severní, tak v jižní (divadelní sál a nová kaple).
V době baroka byl zámek Jezeří významným kulturním a společenských centrem.
Od roku 1802 bylo v provozu zámecké divadlo a proslulosti dosáhla zámecká kapela pod vedením Josefa Cartellieriho a Antonína Vranického. Hudební vzdělání na Jezeří získal vídeňský dvorní skladatel Christoph Willibald Gluck, který bývá charakterizován jako reformátor hudebního dramatu. Zámek navštěvoval také např. J. W. Goethe a další významné osobnosti. Divadelní sál na zámku Jezeří nechal začátkem 19. století přestavět majitel panství kníže Josef František Maxmilián z Lobkovic, jako velký milovník hudby a jeden z finančních podporovatelů Ludwiga van Beethovena (1770–1827), právě pro interpretaci děl tohoto hudebního skladatele. Poprvé zde zazněla III. Beethovenova symfonie Eroica. Poprvé zde veřejně také zněla skladba Stvoření od Josepha Haydna (1732–1809). Mozartův Don Giovanni se zde hrál jen krátce po uvedení v Praze (29. října 1787).
Po Mnichově v roce 1938 byly lobkowiczké domény rozděleny. Osobní Hitlerova standarta odešla z Jezeří již 19. října 1938 a na zámku se pak usídlila posádka, určená ke hlídání zajatců, kteří byli ubytováni poblíž lesního ředitelství na Jezeří. Jednalo se o Poláky, Rusy, Francouze i o potrestané německé vojáky. V březnu 1943 došlo k novému využití zámku pro vězeňské účely. Byl zde zřízen zvláštní tábor pro prominentní osobnosti. Mezi prominentními osobnostmi, internovanými na Jezeří se mimo jiné uvádí zejména Pierre de Gaulle – bratr francouzského prezidenta de Gaulla, syn bývalého ministerského předsedy Michael Clémenceau, Dr. Menetrel – osobní lékař maršála Pétaina, princ Michael Montenegra a další.
Po skončení 2. světové války přišel zámek i panství na čas zpět do vlastnictví Lobkowiczů; uvádí se, že zdejším hostem býval i ministr zahraničí Jan Masaryk.
Brzy po tak zvaně "vítězném" únoru – dne 20. dubna 1948 – zavedl Zemský národní výbor na Jezeří národní správu. Kdysi honosné sídlo rodu Lobkowiczů dlouho chátralo. Po letech devastace se dokonce kvůli těžbě uhlí uvažovalo o jeho likvidaci. V roce 1987 byl naštěstí zámek zachráněn a ke konci 90. let minulého století začala postupná rekonstrukce zámku.
V současnosti je přístupný veřejnosti a je především díky své pohnuté minulosti jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v regionu. Přímo ze zámeckých zahrad se léta nabízel pohled na aktivní hnědouhelný lom s obřími bagry a rýpadly, která se zastavila těšně pod úpatím Krušných hor a před zámkem. Těžba uhlí pod zámkem definitivně končí v roce 2024.
Zdroje:
https://www.imostecko.cz/zamek-jezeri/
https://www.zamek-jezeri.cz/cs/o-zamku/historie
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/mostecko-litvinov-jezeri-zamek-divadelni-sal-otevreni.A220921_170528_usti-zpravy_grr
Všecha hesla - malá písmena (kromě štítků) bez mezer a diakritiky.
Doporučuji soubory stáhnout předem, nemusí být všude signál.