Svojí další keší bych Vás moc rád zavedl ke smírčímu kamenu, který stojí na polní cestě od staré silnice I/37 ke galerii Sýpka. Pokud cítíte nostalgii, je to skutečně tak, ale snad se Vám bude keš opět líbit. Keš už zde byla, ale během stavby obchvatu Osové Bítýšky tu bylo moc živo, proto šla do archivu. Navážeme proto jako multinkou a kus se projdeme tentokrát.
Možná se naskýtá otázka, co to vlastně ten smírčí kámen je. Tak tedy pár řádků na vysvětlení.
U cest, na mezích i u silnic můžeme nalézt cca 1 metr vysoké kameny s vytesaným křížem. Jde o svědky trestního práva a připomínají obvykle nějaký špatný čin. Dříve platilo "smrt za smrt", ale soudy se k tomuhle nerady uchylovaly, protože páni hospodáři takto ztráceli levnou pracovní sílu. Pachatel tedy dostával šanci vykoupit se za svůj čin. Musel zaplatit škodu, pořádat mše a vlastnoručně zbudovat smírčí kámen nebo kříž. Pokud najdeme kamenná zkřížená břevna, jedná se o smírčí kříž, pokud kamennou desku s vytesaným křížem, jde o smírčí kámen.
V Evropě se vyskytuje přibližně 2 500 smírčích kamenů, nejvíce jich je pak v Irsku, Polsku, Německu, Rakousku, u nás, na Ukrajině a ve Skandinávii. Nicméně na Slovensku nebo v Maďarsku nenajdeme ani jediný.
Velký problém pro smírčí kameny jsou zlaté české ručičky, které nemají problém, ve snaze ušetřit materiál do základů, vykopat i tento pozůstatek doby minulé. Nicméně smírčí kámen nikdy nepřinesl nikomu nic dobrého.
Existují pověry o tom, že si ho zloděj dal za pec a od té doby nemohl spat, protože stále slyšel jakési kvílení. Jakmile kámen vrátil na původní místo, spal normálně a klidně jako dřív.
Nebo jiný chmaták zazdil kámen do tarasu, ten ale po velice krátké době z tarasu vypadl. Další odstrašující případ krádeže je ten, že zloděj umístil kámen do chléva pod žlab. Dobytek okamžitě přestal žrát, ale jakmile kámen odtáhl tam, kde ho našel, ve chlévě bylo hned vše jako dřív.
Poslední a asi nejděsivější případ krádeže jen ten, kdy sedlák kámen zasadil na zápraží, ale křížem dolů. Tehdy si tu úpravu velice pochvaloval. Jenže když další den ráno vstal z postele, kámen seděl sice na stejném místě, ale křížem normálně, nahoru. Když ho sedlák zase obrátil, další den stál už zase normálně. Proto kámen raději vrátil, kde ho ukradl.
zdroj: Smírčí kameny na Vysočině, Hynek Jurman, II. doplněné vydání, 2000
To by mohlo na úvod ke smírčím kamenům stačit a nyní si řekneme něco málo k tomu krasavci, který vám chci pomocí keše ukázat.
Kniha pana Jurmana o něm totiž nepojednává. Nejspíše se jedná o kámen, který se ztratil někdy na konci 40. nebo v 50. letech při stavbě nedaleké železniční trati. Od té doby byl ztracený. Takže by nějaký chmaták pochopil, proč se mu vede zle a kámen vrátil tam, kde ho vzal?
Každopádně věřím, že kačeři jsou rozumní a vyhnou se manipulaci s kamenem a že několik příhod opsaných z uvedené knihy bohatě stačilo.
Pokud někdo ke kamenu zjistí nějaké další podrobnosti, velice rád je doplním do listingu.
Nyní jak zjistit, kde hledat finálni kešku:
Na úvodních souřadnicích naleznete popisovaný smírčí kámen. Ten nás bude ted chvíli zajímat. Není to sice na první pohled vidět (proto atribut nelovit v noci), ale na čelní straně v dolní části kříže a pod ním je několik čísel ve tvaru A/B a následně letopočet CDEF. čísla si poznačte a hurá na výpočet.
49° C (D-1). (A-1) (F/2) E
016° C (B-6). (B-4) F (D-C)
pro jistotu, ciferný součet hledaných čísel z kamene je 32.
Keš je o kousek dál, tak se nelekejte.
Obtížnost jsem zjevně podhodnotil, proto přidávám 1* v únoru 2025.
V keši by kromě několika málo drobností měla být i tužka, ale znáte to... když si vezmete vlastní, nic nepokazíte. Přeju vám všem příjemný lov.