Generál PhDr. Milan Rastislav Štefánik (česká výslovnost Štěfánik) se narodil 21. července 1880 v obci Košariska na západním Slovensku, asi 12 km JJV od Myjavy nebo 40 km JV od Hodonína. Byl slovenský voják, letec, generál francouzské armády, astronom a meteorolog. Jeho otec byl evangelický farář. Milan Rastislav Štefánik studoval čtyři semestry na České technice v Praze (nynější ČVUT) a později studoval astronomii a fyziku na tehdejší filosofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity (nynější Karlova univerzita). V letním semestru 1902 odjel studovat do švýcarského Curychu (dnes by se řeklo na stáž) a studium na Karlo-Ferdinandově univerzitě zakončil disertační zkouškou z astronomie, fyziky a vedlejší zkouškou z filozofie, byl promován doktorem filosofie. Již při svých pražských studiích byl politicky velmi aktivní v pražském kulturním, osvětovém a samovzdělávacím spolku Detvan, ve kterém zastával mj. i funkci předsedy. Po ukončení studia na Karlo-Ferdinandově univerzitě se na podzim roku 1904 odstěhoval do Paříže, kde se věnoval astronomii a setkával se s významnými osobami české, slovenské a zahraniční kultury a vědy (astronomie a meteorologie). Při svých vědeckých cestách navštívil řadu zemí v Asii, Africe i v Americe s Oceánií.
Ještě před První světovou válkou mu francouzská vláda udělila kříž Rytíře Čestné legie. Ve vypuknutí První světové války viděl možnost osamostatnění Slovenska ve spolupráci s Čechy. V hodnosti podporučíka nastoupil Milan Rastislav Štefánik na frontu a prováděl průzkumné lety a zahájil letecký průzkum meteorologických podmínek. Pokoušel se i o vytvoření česko-slovenské dobrovolnické jednotky. Připravil plán na výstavbu organizované meteorologické služby a za své zásluhy v meteorologii i za zásluhy během bojů na francouzské frontě obdržel M. R. Štefánik dne 16. srpna 1915 francouzský Croix de Guerre (Válečný kříž). Po jeho letecké nehodě v Niš (město v Srbsku) se u něj opakovaně projevila žaludeční choroba a vrátil se do Paříže. Prosazoval plán vytvoření česko-slovenského státu a 13. prosince 1915 se setkal s E. Benešem, oba se shodli na Štefánikově a Masarykově koncepci samostatného státu. Po setkání s francouzským ministerským předsedou Aristide Briandem vznikla v únoru 1916 Československá národní rada (ČSNR), jejím předsedou byl T. G. Masaryk a jedním z místopředsedů byl M. R. Štefánik. ČSNR začala organizovat česko-slovenské vojsko v zahraničí. Po zlepšení Štefánikova zdravotního stavu, odešel do Itálie. Tam jako letec na italské frontě rozhazoval z letadla letáky určené především pro Čechy a Slováky, a kromě toho chtěl získat italské vojenské a politické kruhy pro česko-slovenskou koncepci střední Evropy. Závěrem 1. světové války se zúčastnil řady diplomatických jednání v Rusku v dalších evropských zemích i v Americe a podílel se na vzniku samostatného česko-slovenského vojska.
Politickou aktivitu M. R. Štefánika mezi Američany ocenily i francouzské kruhy a 20. října 1917 byl M. R. Štefánik vyznamenán křížem důstojníka Čestné legie. Též se zapojil do diplomatických jednání o ustavení samostatné československé armády. Výsledkem byl dekret o vytvoření Česko-slovenské armády ve Francii, který vydala francouzská vláda 16. prosince 1917. Podle tohoto dekretu se vytvořila samostatná Česko-slovenská armáda, která podléhala velení ČSNR v Paříži a čítala 10000 mužů.
Po vzniku Československa se stal Štefánik 14. listopadu 1918 ministrem vojenství ve vládě Karla Kramáře. Do gesce Ministerstva vojenství, v jehož čele byl Štefánik až do své smrti, spadaly zahraniční legie. Štefánik byl vyslán do Ruska (na Sibiř), kde řešil politickou nejednotnost československých legií a problémy s urychleným přesunem do Československé republiky. Masaryk zval M. R. Štefánika do Prahy, aby pomohl urovnat kompetenční spory mezi francouzskou a italskou vojenskou misí. Štefánik odletěl z Itálie 4. května 1919, jeho cílem byla Bratislava. Při přiblížení k zemi se letadlo nečekaně zřítilo. Při leteckém neštěstí zahynula celá čtyřčlenná posádka. Příčina pádu letadla nebyla nikdy spolehlivě objasněna. S největší pravděpodobností se jednalo o nehodu, jejíž příčinou mohl být poryv větru, technická závada či chyba pilota při manévrování, ale vyskytly se u další spekulace.
Štefánikovy mohyly.
Jsou známé tři Štefánikovy mohyly. Třetí byla dokončena v r. 1928 u místa jeho rodiště (GPS N 48° 40.762' E 017° 33.825'), druhá z r. 1923 u bratislavského letiště (GPS N 48°40.762' E 017° 33.825'), kde Milan Rastislav Štefánik tragicky zahynul i s italskou posádkou při leteckém neštěstí 4. května 1919. Štefánikova mohyla zde v Mnichovicích byla vystavěna jako první a byla slavnostně odhalena 29. června 1919, necelé dva měsíce po jeho tragické smrti. Po roce 1968 byla pamětní deska poničena. Jako děti jsme na mohylu rády lezly. Výhled z mohyly nyní zakrývají okolní stromy. K devadesátému výročí odhalení mohyly (29. června 2009) byla pamětní deska a mohyla opraveny.
Podklady: Wikipedia - https://cs.wikipedia.org/wiki/Milan_Rastislav_Štefánik
Další informace o mohyle i o životě M. R. Štefánika naleznete na informační tabuli u mohyly.
Děkuji Gifysquadovi za provedení betatestu a další připomínky a Šemíkovi za kontrolu výpočtu finálních souřadnic a jejich ověření.
Přístup ke keši: Štefánikova mohyla se nachází v chatové a vilové zástavbě na úvodních souřadnicích. Nelezte, prosím, přes ploty ani přes ohrazenou pastvinu s koňmi. Ideální je přístup přes les z JZ až JV směru z ulic Pod Mohylou nebo Horská. Nevhodný je přístup z cesty ze severu. U mohyly se nachází lavička, kterou si důkladně prohlédněte a můžete spočítat finální souřadnice, v jejíž vzorci je X počet dřevěných dílů, ze kterých se lavička skládá.
Finální souřadnice = N 49°55.(X+1)(X+1)(3X/X) E 014°43.(0/X)(X/2)(3X/4)
Všem kačerům zalogovaným v den zveřejnění dovoluji používat coFTF. Schránka slouží primárně pro výměnu CWG, vyměňujte, prosím, kus za kus. Pro prvních 10 návštěvníků je umístěno 10 CWG, které budu průběžně doplňovat. Ve skrýši je krabička lock-lock asi 400 ml, tužka a logbook.