Hornické muzeum
Krásno
Hornické muzeum Krásno se nachází v areálu bývalého cínového dolu Vilém v obci Krásno u Horní Slavkova. Jedná se o největší hornické muzeum v Karlovarském kraji a jedno z největších v České republice. Spravuje jej Muzeum Sokolov, příspěvková organizace Karlovarského kraje. Expozice se nachází v historických i nově upravených objektech a nabízí návštěvníkům rozsáhlý pohled na historii hornictví v regionu Slavkovského lesa.
Návštěvníci se mohou seznámit s těžbou cínu, wolframu a uranu, které se v této oblasti těžily po staletí. Muzeum prezentuje technické zařízení používané při dobývání rud, ukázky důlních vozíků, vrtacích strojů, expozici mineralogických vzorků a modely důlních provozů. Velmi atraktivní je venkovní expozice důlní techniky, která obsahuje například důlní lokomotivy, těžní stroje a zařízení pro zpracování rud.
Kraj kolem Krásna a Horního Slavkova je známý svou hornickou minulostí. Už od nepaměti se tu těžil cín – kov, který se dřív používal například na výrobu nádobí nebo na slitiny. První cín sbírali lidé z říček a potoků, ale od 13. století se začalo s těžbou pod povrchem. Nejvíc se těžilo v okolí měst Krásno a Horní Slavkov, která tehdy patřila k nejdůležitějším hornickým místům této suroviny v Čechách.
Jedno z hlavních míst, kde se cín těžil, byl Hubský peň. To je pojmenování pro vyvýšené těleso žuly , které v minulosti pravděpodobně vystupovalo až na povrch a bylo proto snadno přístupné. Podobné těleso, Schnödův peň, je však skryté pod vrstvou ruly (jiná hornina).
Tyto žulové pně jsou velmi zajímavé, vznikly při sopečné činnosti hluboko pod zemí a postupně se změnily díky tzv. greisenizaci, což je proces, při kterém původní minerály žuly (hlavně živce) zmizely a místo nich se objevily jiné, jako třeba křemen a topaz. Právě při této přeměně se do hornin dostávaly důležité rudy – hlavně kassiterit, což je hlavní ruda cínu, a také wolframit (wolfram), molybdenit (molybden) nebo třeba chalkopyrit (měď). V některých částech se vyskytovalo i stříbro, bismut a další minerály.
Horníci cín hledali v tzv. greisenech – to jsou světlé horniny bohaté na křemen a kovové rudy. Čím hlouběji se při těžbě dostávali, tím více se greisen měnil – byl tmavší a obsahoval více slídy. Nejbohatší vrstvy byly právě v horní části Hubského pně, která dnes tvoří velkou propadlinu – vznikla zřícením starých důlních chodeb a v 80. letech 20. století byla ještě částečně otevřená jako povrchový lom. Dnes už se zde netěží a lom postupně zarůstá.
Zajímavostí je také stará Pluhova dědičná štola, která byla ražena už v roce 1539 a sloužila pro odvodňování dolů. Je dlouhá téměř 6 kilometrů a část z ní je funkční dodnes.
Podmínky pro zalogování EarthCache
Povinnou podmínkou pro zalogování této EarthCache je odpovědět na několik jednoduchých otázek uvedených níže. Všechny odpovědi naleznete v expozici – v žádném případě, prosím, s otázkami neobtěžujte personál. Logy bez zaslaných odpovědí budou v souladu s pravidly smazány. Odpovědi prosím zasílejte přes centrum zpráv, případně přes profil.
Upozornění: Odlov je možný pouze během otevírací doby.