Plumlovská růže
Za dávných časů v městečku Plumlov stál kamenný hrad, který byl obrostlý planými růžemi. Žil v něm hradní pán se svou krásnou a hodnou paní. Paní plané růže milovala a často byla viděna s kyticí jejich květů v náručí.
Hradní pán byl krutý, prchlivé povahy a poddaní se ho báli. Jen jeho žena se ho nebála, zastávala se sloužících, ale bohužel na svoji dobrotu jen doplácela. Hradní pán nic a nikomu neodpouštěl, naopak i svou paní stále trápil a trestal. A tak se jednoho dne stalo, že po bouřlivé hádce paní těžce onemocněla a v krátké době zemřela.
Sloužícím bylo hradní paní líto a z vděčnosti jí do rakve dali kytici jejích oblíbených planých růží.
Od těch dob se vypraví, že za jasných nocí se objevuje hradní paní v dlouhých bílých šatech. V náručí si nese kytici planých růží a na zlatém opasku jí jemně cinkají klíče od hradních místností. Prochází hradem, odemyká dveře a nahlíží, zda je všechno v pořádku.
Pokud má hradní paní v náručí kytici bílých růží, nevěstí to pro obyvatelé hradu nic dobrého. Naopak červenými květy jim předpovídá nějakou radostnou událost.
(kráceno)
Josef Pálka, Pověsti z Plumlova, 2013
