Vyletěla holubička... 🕊️

Staré písničky v sobě nesou kouzlo dávných časů. Zpívaly se při práci, u ohně i při slavnostech a jejich melodie se předávaly z generace na generaci. Jedna z nich se stala i základem této keše. Je jemná, melancholická a přitom silná – taková, že dokáže otevřít cestu k tajemství, které na tebe čeká.

Tvým úkolem bude ponořit se do slov této lidové písně a v nich najít klíč k souřadnicím. Jen pozorný znalec a nebo čtenář dokáže v melodiích minulosti zaslechnout, kam má jít dál…

Vyletěla holubička... 

Vyletěla holubička ze (...), ze (...),
probudila (...) oči ze spaní.

Probudila (...) oči ze spaní,
kdyby byly (...) oči nespaly, nespaly,
byly by tu holubičku dostaly,
byly by tu holubičku dostaly.

Nebyla to holubička, byl to (...), byl to (...),
když mně nechceš, má panenko, nechej tak.
Když mně nechceš, má panenko, nechej tak.

Vyletěla holubička ze (...), ze (...),
probudila (...) oči ze spaní.

Probudila (...) oči ze spaní,
kdyby byly (...) oči nespaly, nespaly,
byly by tu holubičku dostaly,
byly by tu holubičku dostaly.

Nebyla to holubička, byl to (...), byl to (...),
když mně nechceš, má panenko, nechej tak.
Když mně nechceš, má panenko, nechej tak.

(A) Jaké oči holubička probudila ze spaní?

MODRÉ = 0, ZELENÉ = 1, HNĚDÉ = 2

(B) Odkuď vyletěla holubička?

Z HNÍZDA = 1, ZE SKÁĹY = 0, ZE STROMU= 2

(C) Nakonec to holubička nebyla, ale byl(a) to...?

HRDLIČKA = 8, PTÁK = 9, SOVA= 7

(D) Vyletěla holubička... je?

BÁSNIČKA = 0, LIDOVÁ PÍSEŇ = 1, POEZIE = 2

(E) Slovo v textu, které je označené TUČNĚ (mimo nadpis) má počet písmen:

E = 7, E = 8, E = 9

FINÁLNÍ SOUŘADNICE

N 50° 17.ABC′ E 12° 10.DE8′

==============================================================================================================

NĚCO MÁLO K SKALNÍMU ÚTVARU A OKOLÍ

🌍 Lokalita a obecné informace

Jedná se o skalní útvar, který se nachází v malé obci Karlovarského kraje, konkrétně ve Studánce u Aše. Studánka leží tři kilometry jižně od Hranic a deset kilometrů severozápadně od Aše, v nadmořské výšce 612–636 metrů. Prvně je obec historických dokumentech zmiňována již v roce 1392.

🧬 Geologický popis

Na výchozích souřadnicích spatříte zmiňovaný skalní útvar, který je typickým příkladem regionální geologie Ašska.

Toto území patří do části tzv. Smrčinského krystalinika (Krušnohorské oblasti), kde jsou hojně rozšířené přeměněné horniny – zejména svory, fylity, kvarcity a pararuly. Podle hydrogeologických a geologických studií i regionálních webů je v okolí Studánky a na většině Ašska podloží tvořené metamorfity, zejména dvojslídnými až muskovitickými svory, jemnozrnnými svory až pararulami a muskovitickými svory. Výrazné jsou také pásma fylitů a místy žilky křemene, které jsou běžné v této oblasti

Složení a vlastnosti hornin:

• Svory (chloriticko-muskovitické svory): středně až jemnozrnné, často páskované, obsahují slídu (muskovit, biotit), křemen, někdy i granát. Jsou výsledkem metamorfózy původních usazených hornin.

• Pararuly: také přeměněné horniny, jejichž původní materiál byly jílovité či písčité usazeniny, typické jsou výrazné foliace (břidličnatost).

• Fylity: jemnozrnné, hedvábně lesklé horniny s plochou břidličnatostí, často obsahují sericit (druh slídy) a někdy albit nebo další minerály.

• Křemenné žíly: v oblasti jsou známé výrazné křemenné valy, které jsou tvořeny prakticky čistým křemenem a vznikaly podél zlomů, kde došlo k silifikaci původních hornin.

 Vzhled a vznik

Stěny a výchozy, odpovídají erozí a zvětráváním modelovaným metamorfovaným horninám, které mají typickou deskovitou odlučnost (lámou se v plochách, často jsou porostlé mechem). Povrch je také typicky zvětralý a místy porostlý vegetací, což je pro svory a fylity běžné.

==============================================================================================================

PŘEJEM HEZKÝ ODLOV :)