Vítám Vás na nové sérii v Převýšově, tentokrát v lese a jsou to biltemy, ktéré jsou rozmístěné 3 - 8 metrů nad zemí. Čeká vás 20 kešek s jednou bonusovou keší. Ve čtyřech keší z celkových 20ti se nacházejí bonusová čísla A,B,C,D, které použijete na finálku. Půjdete trasou dlouhou okolo 9 kilometrů, a je to dohromady asi na 2 a půl hodiny. V 1. keši máte ukázané 3 parkoviště. Začnete u Převýšovského fotbalového hřiště a skončíte u zatáčky na Převýšov. Abyste si mohli jít pro kešky, budete muset vyřešit kvíz o zvířatech, na které je právě série zaměřená.
Prase divoké
Divočák si libuje ve vlhčích listnatých nebo smíšených lesích s přilehlou zemědělskou půdou. Spodní špičáky kňourů jsou delší než horní, dvě třetiny z nich jsou vrostlé v dolní čelisti, takže z tlamy trčí jen jedna třetina. Špičáky bachyně se nazývají háky. Na krátkých silných nohách jsou zadní kopyta postavena trochu výše bokem, takže na měkké půdě jsou znatelné i jejich otisky ve stopě. Srst je v létě kratší a má popelavý odstín. V zimě jsou štětiny husté, dlouhé a mají tmavý až černý odstín. Kanec má podél hřbetu štětiny a tvoří tzv. hřeben, který se mu při rozčílení naježí. Starší divočáci mají od hrudníku přes lopatky až za žebra zhrubělou podkožní vrstvu a štětiny jsou tu slepené blátem a pryskyřicí a tvoří tzv. pancíř. Ocásek bývá dlouhý asi 30 cm a je mírně stočený, zakončený štětkou srsti a při útěku bývá vztyčený. Divočáci žijí ve stádech. Stádo se skládá z více vůdčích bachyň. Celé stádo, kde může být až 30 jedinců, vede nejstarší bachyně. Mláďata samčího pohlaví opouštějí stádo po dosažení věku 18 měsíců a shlukují se do menších skupinek. Takto žijí až do říje, kdy se definitivně rozcházejí a pak žijí samotářsky. Přes den se divoká prasata sdružují v houštinách, které jsou ideální pro jejich životní podmínky, neboť jen tady se cítí bezpečně.
Za večerního šera opouštějí houštiny a vycházejí na pastvu, aby se včas ráno vrátili do svých úkrytů. Stádo se pohybuje v zástupu a dodržuje své chodníky při vyhledávání potravy. Pokud je na pastvě bezpečno, jsou dosti hluční. Mláďata kvičí, dospělí chrochtají a hlasitě chroupou a mlaskají. Při návratu z pastvy se obvykle vyválí v řídkém bahně, které se jim nalepí na srst a chrání je proti dotěrným mouchám a komárům. Po bahnění se otírají o okolní stromy a zanechávají na nich blátivé otisky. Na odlehlých klidných místech, zejména za deštivého počasí, se toulají a ryjí i celý den. Ze smyslů mají výborně vyvinutý sluch a čich, zrak je slabší. Čich jim slouží i k vyhledávání potravy, která bývá převážně rostlinná. Ze země vyrývají kořínky, cibule a hlízy rostlin, ale konzumují i larvy hmyzu, žížaly, slimáky a drobné hlodavce. Škody mohou nadělat požíráním mláďat pernaté zvěře, proto nejsou vítáni v bažantnicích. Divočáci se dokáží za potravou vydat i několik kilometrů. Rytím půdu v lese provzdušňují a přitom ničí škůdce v zemi. Na poli však umí nadělat velké škody nejen konzumací plodin, ale také lámáním a zválením porostu. Páření začíná koncem října a obvykle se protáhne až do ledna. Jako první se začínají pářit staré bachyně. V některých letech, kdy je dostatek potravy se však páří i 8 až 9 měsíční bachyně z jarního vrhu.
A teď už malý kvíz, něco zjistíte z textu, něco musíte dohledat.
A. Do jaké čeledi patří?
a) turovití - 2
b) kancovití - .7
c) prasatovití - 1
B. Jak se nazývá samice prasete divokého?
a) bachyně - 9
b) prasnice - 3
c) prasatice - 4
C. Jak se nazývá mládě?
a) sele - 5
b) prasátko - 0
c) malé prase - 9
D. Jak se nazývá období rozmnožování?
a) říje - 2
b) páření - 7
c) chrutí - 5
E. Čím se prase divoké živí?
a) pouze masem - 8
b) pouze mršinou - 0
c) je všežravec - 3
F. Jak vypadá typické zbarvení selat?
a) celé hnědé - 1
b) bílá s černými pruhy - 7
c) rezavohnědá se světlými pruhy - 4
Jestli jste zvládli tenhle kvíz, tak to dosaďte do těchto souřadnic.
N50°09.ABC E015°25.DEF
A teď už hurá pro kešku!