Štítarská štola se nachází v západní části Ašska, vznikla okolo roku 1750 a původně sloužila k jímání pramenů a odvádění podzemní vody. Podzemní chodba má celkovou délku 185 metrů, její výška je mezi 180 až 190 cm, šířka je pak v rozmezí 60 až 70 cm. Dnes je volně přístupná a umožňuje nahlédnout do nitra zdejších hornin, kde jsou krásně patrné stopy hydrotermální činnosti a přeměny minerálů.
Půdorys štítarské štoly
(zdroj: Geopark 2025)
Geologická charakteristika
Místní horniny patří k jednotce krušnohorsko–smrčinského krystalinika v rámci Českého masivu, jde tedy o velmi staré metamorfované horniny ze sasko-durynské oblasti. Jejich původní usazeniny se ukládaly na konci prekambria (neoproterozoika) a počátku prvohor (spodního paleozoika). Během variského (hercynského) vrásnění došlo k výrazné regionální metamorfóze těchto sedimentů. Původně mořské usazeniny – droby (druh pískovce) a jílovité sedimenty – byly přeměněny na metadrobové břidlice, svory a fylity. Štítarská štola byla vyražena právě v takových horninách, konkrétně ve zvětralých drobnozrnných biotit-chlorit-muskovitických břidlicích neboli metadrobách. Na stěnách štoly si lze všimnout četných puklin a porušených (drcených) zón v hornině, které jsou pozůstatky dávné tektonické aktivity. Tyto trhliny v pozdějších obdobích posloužily jako kanály pro cirkulaci horkých roztoků, tedy pro hydrotermální procesy.
Vlevo Geologická mapa ČR, vpravo Hydrogeologická mapa Ašska a Chebska
(zdroje: Geologická služba 2025a, 2025b, vlastní zpracování)
Co je hydrotermální činnost?
Hydrotermální činnost označuje pronikání horkých vodných roztoků zemskou kůrou. Tyto roztoky vznikají buď v blízkosti magmatických těles (např. dochlazující se magma zahřívá podzemní vody), nebo jako produkt metamorfních procesů hluboko v zemské kůře. Horké roztoky bývají bohaté na rozpuštěné minerály a při svém putování prostupují puklinami v horninách. Jak postupně rozpouštějí minerály ze stěn hornin, stávají se tyto roztoky na minerály nasycené.
Když se hydrotermální roztok začne ochlazovat nebo se změní jeho chemické prostředí, rozpuštěné látky se z něj začnou vysrážet (krystalizovat). Tímto způsobem vznikají uvnitř puklin různé žilné minerály – nejčastěji křemen (SiO₂) nebo třeba kalcit (CaCO₃), často spolu s dalšími prvky jako je železo. Hydrotermální systémy jsou úzce vázány na pukliny a tektonické zóny, které fungují jako cesty pro cirkulaci horkých fluid. I v případě Štítarské štoly platí, že právě těmito narušeními v hornině pronikaly kdysi horké roztoky do okolních metadrobových a fylitových břidlic.
Vlevo vstup do štoly, vpravo foto ze štoly při zvýšené hladině
Vznik křemenných žil a oxidace železa
Uvnitř štoly jsou na stěnách dobře viditelné světlé pásy křemene, které vyplňují někdejší pukliny v hornině. Tyto křemenné žíly vznikly postupně během doznívající tektonické a hydrotermální aktivity. Nejprve pronikly do trhlin roztoky bohaté na oxid křemičitý (SiO₂) a často také na další příměsi (například železo v rozpuštěné formě). Jakmile se tyto roztoky ochladily nebo se změnily chemické podmínky, křemen z roztoku vykrystalizoval a vytvořil viditelnou žilnou výplň v puklinách. Žíly mají obvykle podobu mléčně bílého křemene, který kontrastuje s tmavší okolní horninou.
Mnoho křemenných žil zde obsahuje také drobné množství železa, které žílu zabarvuje do žlutavě béžové až rezavé (hnědočervené) barvy. Tento efekt vznikl oxidací železnatých minerálů, kdy se železo obsažené v původním roztoku či v hornině vlivem kontaktu se vzduchem a vodou změnilo na oxidy železa (obdoba rezavění). Právě jemně rozptýlené oxidy železa dávají křemenným žilám místy charakteristické narůžovělé či rezavé odstíny. Tyto barevné křemenné žíly jsou přímým důkazem někdejší hydrotermální činnosti – můžeme na nich pozorovat, jak příroda “zacícelovala” pukliny v hornině minerálními výplněmi a jak následná oxidace proměnila část minerálů (zejména železo) na novotvořené minerální látky.
Příklady křemenných žil ve Štítarské štole
Shrnutí
Štítarská štola tedy poskytuje jedinečný pohled do nitra metamorfovaných hornin Ašského výběžku. Lze zde pozorovat prvohorní přeměněné horniny (metadrobové břidlice, svory, fylity) vzniklé z pradávných mořských usazenin, které byly postiženy tektonickými poruchami a prorostlé křemennými žilami. Na těchto žilách lze pozorovat výsledky hydrotermálních procesů jako je krystalizace křemene z horkých roztoků a oxidace železa, jež dodává křemeni nápadné zbarvení. Tato lokalita je tak učebnicovou ukázkou propojení geologických dějů: sedimentace, metamorfózy, tektoniky a hydrotermální aktivity v jednom místě.
Jedná se o terénně náročnou kešku. Dbejte své osobní bezpečnosti a do podzemí se nevydávejte sami!
A nyní již k tomu, co musíte udělat k úspěšnému zalogování této keš. Vaším úkolem bude zodpovědět otázky níže a odpovědi na ně mi zaslat na email – geovasek01@gmail.com. Do předmětu emailu prosím napište "Štítarská štola" a do zprávy nezapomeňte uvést váš nick. Pokud nastanou jakékoli nejasnosti, ozvu se vám. Můžete logovat ihned po zaslání odpovědí.
Otázky k zodpovězení
1) Vlastními slovy popište, co je hydrotermální činnost a co díky ní můžeme ve štole pozorovat.
2) Projděte štolu a na stěnách se zaměřte na křemenné žíly. Napište jak jsou průměrně široké a popište jejich barvu a strukturu.
3) Jsou patrné přechody mezi hostitelskou horninou a výplní žíly? Pokud ano, přechod popište.
4) Vyfoťte sebe nebo svůj osobní předmět uvnitř štoly a přiložte k logu!
Doufám, že se vám bude earthcache a místo líbit a pokud máte nějaké další fotografie z podzemí určitě jsou vítány. Přeji úspěšný lov a budu rád za případný udělený bodík...
Použité zdroje
GEOLOGICKÁ SLUŽBA (2025a): Mapová aplikace Geologická mapa ČR. Dostupné ZDE (cit. 30. 10. 2025).
GEOLOGICKÁ SLUŽBA (2025b): Mapová aplikace Hydrogeologie Ašska a Chebska. Dostupné ZDE (cit. 30. 10. 2025).
GEOLOGIE AŠSKA (2022): Křemenné žíly. Dostupné ZDE (cit. 31. 10. 2025).
GEOPARK (2021): Studie žula a voda. Dostupné ZDE (cit. 30. 10. 2025).
GEOPARK (2025): Štítary – horizontální studna i sklep na zeleninu. Dostupné ZDE (cit. 30. 10. 2025).
WIKIPEDIA (2025): Saxothuringikum. Dostupné ZDE (cit. 31. 10. 2025).
Photos by Václav Jícha & internet
Na závěr bych rád poděkoval kolegům z PřF UK - za odbornou pomoc s informacemi v listingu