Stalo se prý za první světové války v roce 1915. „Poslyšte, inteligente!“ zeptal se jednoho dne c. a k. nadporučík Kammergruber. „Čím jste v civilu?“ „Poslušně hlásím, profesor semitologie, se zvláštním zřetelem k asyriologii.“ „Semi-co? Jak to děláte, že vám tu ve skladě nic nechybí?“ „Poslušně hlásím, nekradu!“ „Tomu poprvé věřím. A jak to děláte, že vám tu nekradou jiní?“ „Poslušně hlásím, pokud možno stále tu sedím!“ A na vysvětlenou, čím si krátí čas, vytáhl balík klínopisných textů, který měl v bedně od cukru. „Mít tak deset tisíc semitologů, Rakousko tuto válku vyhraje! Studujte si třeba od rána do večera, ale ať to pan major nevidí!..“
