Historie Blumenau je, navzdory květnatému názvu, poměrně pohnutá.
Vznik Květné (německy Blumenau) je doložen r. 1347. Žilo zde dlouhodobě převážně německé, zemědělstvím se živící obyvatelstvo. R.1421 zde vydatně rabovali husité, potom v době třicetileté války (1618-1648) Švédové. R. 1680 se místní sedláci zúčastnili selského povstání, které bylo ukončeno popravou dvou místních sedláků. V r. 1775 navštívil ves císař Josef II. v rámci inspekční cesty a r. 1781 byli obyvatelé zbaveni nevolnictví. Kroniky uvádějí další vpády vojsk, která se přes ves přehnala (napoleonské války, prusko-rakouské války…), pak také zřízení školy (1790) a farnosti (1814). R. 1817 stála Květná na nové silnici v trase Polička-Svitavy a r. 1895 přibyla železniční trať. Tím se rozvíjel i obchod sedláků a jejich bohatnutí. Zásadním mezníkem v historii obce byly obě světové války a hlavně jejich následky : v květnu 1945 vtrhla do obce ruská armáda – rabovala a znásilňovala a následně 337 občanů včetně starců, dětí a těhotných bylo pro svůj německý původ vysídleno ze svých domovů, okradeno o veškerý majetek a za brutálního bití a posměchu vyhnáno z Květné. Nový život našli v Bavorsku, ale 67 jich válku a její následky nepřežilo. Po r. 1946 bylo 41 domů zbouráno a ves pomalu pustla a těžce se sbírala do nového života s novousedlíky.
V 80. letech 20. st. bylo uzavřeno partnerství s městem Aurach – místem vysídlenců. Partnerství trvá dosud.
