Křéby

Národní přírodní památka - skládající se ze tří ostrůvků travnatých strání. Na pravém údolním svahu potoka Tištínka, asi 700 metrů východně od Koválovic u Tištína v katastrálním území obce Prasklice.  Její celková výměra je 4,73 hektaru. Jedná se o lokalitu s xerotermní travinobylinnou vegetací se vzácnými a chráněnými druhy rostlin a živočichů.

Křéby jsou i archeologickou lokalitou. Z doby bronzové je zde doloženo opevněné sídliště.  V  roce 1921 byly pod Křéby prozkoumány A. Teličkou hroby náležící únětické kultuře. Ale terénní konfigurace místa se značně změnila v době, kdy se zde těžil písek. Bohužel, byla odtěžena značná část archeologické lokality. Archeologické výzkumy v 50. a 60. letech, zkoumaly (K. Ludikovský a J. Ondráček) přímo na Křébách několik sídlištních/zásobních jam. V roce 1986 zde byl náhodně objeven depot bronzových hřiven a spirálových nápažníků uložených v hrnci. Díky letecké prospekci byly M. Bálkem objeveny a M. Čižmářem publikovány 2 liniové příkopy obkružující návrší. Ty byly později detailněji zaměřeny pomocí magnetometrie (Archeologické centrum Olomouc), díky které byly zachycena trojice obvodových příkopů a řada kruhových jam uvnitř opevnění. Lokalita je datována nálezy z hrobů, objektů i sběrů do období starobronzové únětické kultury, ale především povrchové sběry nám svědčí i o pohybu lidí ve střední až mladší době bronzové.

Využit text a obrázek zpracovaný Muzeem Kroměřížska pro charakteristiku Archeologické lokality v rámci prohlídky Archeologického léta 2024.

Ke keši:

Na úvodních souřadnicích je pole, zde je to, co zbylo z opevněného sídliště. Po dešti a po orbě je možné zde najít střepy starých nádob.

Abyste našli keš, zjistěte rok vyhlášení  Křéb národní přírodní památkou: ABCD 

Co je hřivna? Hříva na krku zvířat? Nákrčník? Platidlo? Či něco jiného?  Na obrázku nalezeného depotu jsou hřivny, kolik jich je? E

N 49° 17.(C*E)A′ E 17° 10.(B-A)CD′